


Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu Kč), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska. Oznámil to dnes podle agentury Reuters moskevský soud.

Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Očekává se, že moskevský soud vydá rychlé rozhodnutí ve prospěch ruské centrální banky. Na základě verdiktu by pak banka mohla usilovat o vymáhání náhrady škody i v zahraničních jurisdikcích.
Rusko opakovaně varovalo EU, že použití jeho státních rezerv je krádeží, podkopává důvěru v centrální banky a euro. Slíbilo tvrdé odvetné opatření, včetně zabavení podílů evropských soukromých investorů v Rusku.
"Který racionální investor bude držet své cenné papíry v Euroclear, v eurech nebo v EU, pokud pochopí, že jeho vlastnická práva nejsou respektována a jeho aktiva mohou být pod jakoukoli záminkou zabavena," řekla agentuře Reuters zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitriev. Plány EU označil za ránu mezinárodnímu systému rezerv vytvořenému Spojenými státy.
Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na časově neomezeném zmrazení aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Tím podle unijních představitelů padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.
Ruská centrální banka v reakci na rozhodnutí EU uvedla, že považuje jakékoli použití svých aktiv za nezákonné a že si vyhrazuje právo využít všechny dostupné prostředky k ochraně svých zájmů.
Plány na využití ruských peněz se setkaly s odporem i v Evropě. Bankéři varují, že zabavení takového množství státních aktiv by bylo právně sporné a vytvořilo by precedens. Švédská Riksbank již v roce 2024 uvedla, že takový krok by znamenal první případ, kdy by neválčící země zabavily aktiva válčící země v probíhající válce, aby pomohly třetí zemi. Návrhy EU jsou také v rozporu s myšlenkou zveřejněnou v některých verzích mírového plánu USA.



Fotbalisté Barcelony v domácí odvetě osmifinále Ligy mistrů deklasovali 7:2 Newcastle a v součtu s úvodní remízou 1:1 prošli do čtvrtfinále. Tottenham bez českého brankáře Antonína Kinského zdolal 3:2 Atlético Madrid, jemuž ale před týdnem podlehl 2:5 a v soutěži končí. Bayern i podruhé porazil Bergamo, tentokrát 4:1. Liverpool si došel za postupem triumfem 4:0 nad Galatasarayem.



V Teheránu se ve středu odpoledne uskutečnil veřejný pohřeb šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, kterého v úterý zabil izraelský úder. Íránská státní média zveřejnila kondolenční vzkaz, jehož autorem je údajně nový vůdce Modžtaba Chameneí. Ten však od začátku války nevystoupil na veřejnosti a o jeho osudu se spekuluje.



Opuštěný a poškozený ruský tanker Arktik Metagaz, který se volně pohybuje po Středozemním moři, představuje vážné riziko rozsáhlé ekologické katastrofy. V dopise adresovaném Evropské unii to uvedly vlády devíti států včetně Itálie, Španělska a Francie. Ve středu o tom informovaly Reuters a BBC. Plavidlo, na které Spojené státy a Británie uvalily sankce, opustila posádka před dvěma týdny po požáru.



Premiér Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že na letní summit Severoatlantické aliance (NATO) pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl to ve středu České televizi (ČT). Dříve Babiš tvrdil, že Česko bude na summitu zastupovat prezident Petr Pavel. Hlava státu následně ČT řekla, že ke změně nevidí důvod. Premiér se podle Pavla o ničem takovém na úterním vzájemném jednání nezmínil.



Evropa by podle finského prezidenta Alexandera Stubba mohla Spojeným státům pomoci se zabezpečením Hormuzského průlivu výměnou za posílení americké podpory Ukrajině.