


Vedení energetické skupiny ČEZ ve čtvrtek navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům.

O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku. Podle analytiků je návrh zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. Opozice zestátnění považuje za ohrožení investic i minoritních akcionářů, žádá proto vládu o představení jasného plánu.
Stát v současnosti drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.
Do nové dceřiné firmy by měly být vyčleněny například ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. ČEZ by si v nové firmě měl ponechat majoritu, dalších 49 procent nabídne investorům. Podle analytiků by prodej tohoto podílu měl napovědět o nákladech na později plánované vykoupení minoritních akcionářů firmy, ČEZ by zároveň měl získat peníze pro další kroky.
S tím souhlasí i energetický expert a minoritní akcionář firmy Michal Šnobr, podle něhož návrh vedení skupiny dává smysl. V minulosti podle něj bylo pro případné zestátnění otázkou, kde na to stát vezme peníze. "Takto by se to vyřešilo," řekl Šnobr. Cenu za podíl v nové firmě odhadl na 150 až 250 miliard korun. Samotné zestátnění je pak podle Šnobra nezbytné pro další investice.
Před důsledky chystaného zestátnění ČEZ naopak dlouhodobě varuje opozice. Podle ní ohrožuje plánované investice firmy i minoritní akcionáře. Zástupci STAN a ODS proto ve čtvrtek vyzvali vládu k předložení jasného plánu ohledně plného ovládnutí firmy. "Vláda doposud nezveřejnila žádný konkrétní postup v této věci," řekl poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Na představení návrhu odpoledne zareagovaly mírným růstem také akcie ČEZ na pražské burze. Během čtvrtka zdražily o 0,84 procenta na 1200 korun. "To ukazuje, že zásadní překvapení pro akcionáře se nekoná. Stále platí, že klíčovým bodem bude cena výkupu minoritních akcionářů," podotkl analytik XTB Jiří Tyleček.



Na tenisovém turnaji v Římě postoupili do 2. kola Vít Kopřiva, Kateřina Siniaková, Tereza Valentová a také šampionka z roku 2019 Karolína Plíšková. Jako jediná z českých zástupců na italské antuce dnes prohrála Sára Bejlek.



Izraelská armáda ve středu večer zasáhla hustě obydlenou čtvrť Ghobajrí na jižním předměstí Bejrútu, uvedla agentura NNA. Izrael zaútočil bez předchozího varování na libanonskou metropoli poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury AFP potvrdil, že nařídil útok na vysoce postaveného velitele Hizballáhu.



Nejméně 17 lidí v úterý zabily ruské útoky na ukrajinská města Záporoží a Kramatorsk, vyplývá z informací ukrajinských úřadů. Na centrum Kramatorsku Rusové shodili letecké pumy a připravili o život nejméně pět lidí, dalších 12 osob utrpělo zranění, napsal na platformě Telegram náčelník správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V Záporoží ruský útok zabil 12 lidí, uvedl šéf záporožské správy Fedorov.



Na výletní lodi MV Hondius na Kapverdách, na jejíž palubě se několik lidí nakazilo hantavirem, není podle dostupných informací žádný občan České republiky. Na sociální síti X to ve středu večer uvedla Hygienická služba ČR. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zůstává riziko pro evropskou populaci velmi nízké, dodali čeští hygienici.



Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl ve středu bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD).