


Využívání generativní umělé inteligence (AI) na pracovišti postupně oslabuje klíčové dovednosti zaměstnanců, i když jim přináší pocit vyšší odbornosti a produktivity.

Vyplývá to ze studie Work AI Institute technologické společnosti Glean připravené s akademiky z Harvardovy univerzity nebo z Notredamské univerzity.
Nejzranitelnější jsou podle autorů pracovníci na začátku kariéry, protože přicházejí o tradiční model učení praxí. Jde například o juniorní zaměstnance v IT, marketingu nebo na analytických pozicích, kteří se běžně učili od zkušenějších kolegů. Nyní ale část práce přebírá AI.
„Pokud jsou tyto úkoly automatizovány nebo při nich začínající pracovníci zcela spoléhají na AI, nemusejí si nikdy osvojit základní dovednosti, které potřebují k postupu,“ řekla spoluautorka studie Rebecca Hindsová serveru Business Insider.
Rizika jsou podle ní nejviditelnější v kreativních a znalostních profesích. Zaměstnanci využívají AI k překonání „syndromu prázdné stránky“ a generování prvních návrhů textu, čímž ale přeskakují zásadní proces promýšlení nápadů. „Ta neefektivní fáze je ve skutečnosti velmi zdravá,“ dodala Hindsová. Pokud lidé tento krok přeskočí a spoléhají na AI jako na zkratku, jejich dovednosti začnou zakrňovat.
Některé firmy navíc podle Hindsové hodnotí zaměstnance na základě toho, kolikrát kliknou na příslušný nástroj AI, tedy jak často AI v práci využívají. Tato čísla se pak využijí i při hodnocení výkonu. To podle ní vede k povrchnímu využívání AI, které nemá skutečný přínos a nezlepšuje pracovní procesy. Firmy by se místo toho podle Hindsové měly ptát, zda AI v konkrétních případech skutečně zlepšuje kvalitu práce, spokojenost zákazníků nebo inovace.
Řešení podle autorů nespočívá v odmítání AI, ale v jejím uváženém a promyšleném používání. Pracovníci i manažeři by měli definovat úkoly, které mají zůstat „hluboce lidské“, využívat AI hlavně v oblastech svých odborných znalostí a měřit výsledky podle skutečného přínosu, nikoli podle frekvence použití.



Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Oznámil to ústavní soud. Jeho rozhodnutí uvítala opozice, která soudu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona.



Dánská vláda navrhne zákaz nošení ženských muslimských oděvů burky a nikábu ve školách a univerzitách. Chce tak rozšířit již platný zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, který vychází ze zákona platného od roku 2018.



Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.



Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Své spojence v Evropské unii vyzval, aby na čtvrtečním summitu zajistili Kyjevu podporu, a Moskvě tak ukázali, že je její snažení marné. Prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Rusko na Ukrajině bezpochyby dosáhne svých cílů, i kdyby selhaly mírové rozhovory.



„Je to skvělý chlap, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ prohlásil americký prezident Donald Trump na setkání diplomatů v Bílém domě u příležitosti židovského svátku chanuka. Nejmocnější muž světa mluvil o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi, kterého pověřil vyjednáváním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou.