Nakonec si to píchnou všichni. Silicon Valley frčí na čínských aminokyselinách

Bohatí Američané objevili cestu, jak si ještě více prodloužit život. Modernímu trendu konzumace peptidů čili krátkých sekvencí aminokyselin dali nový rozměr: začali je užívat nitrožilně. Průkopníkem je Silicon Valley, kam proudí zásilky těchto látek z Číny – přesto, že jsou určeny ke zpracování ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu či ve zdravotnictví a k běžným lidem by se dostat vůbec neměly.

„Není to skandál. Je to signál,“ reagoval na propírané téma na sociální síti LinkedIn David Alderman, šéf vývoje ve společnosti Pharma & Biotech. Jako expert na biologii i na obchod s farmaceutickým zbožím vidí tento nový trend v prodlužování života pragmaticky. To, že si peptidy oblíbili lidé z technologických firem, vidí jako přirozený projev touhy žít po svém, bez omezování.

Peptidy, které tvoří základ pro tvorbu blahodárných bílkovin jako kolagen, elastin či keratin se staly symbolem anti‑agingu a péče o pleť, získaly pověst, že s jejich pomocí je možné prodloužit si život. Zlepšují fyzickou výkonnost i kognitivní schopnosti a celkově utužují zdraví. Rostou po nich svaly, člověk po nich hubne, lépe spí a jasně mu to myslí. Tedy – prý!

Znalci pochybují i o běžně dostupných komerčních přípravcích či doplňcích stravy. Český expert na dlouhověkost a molekulární biolog František Knobloch tvrdí, že nemají ve studiích na lidech prokázanou účinnost ani bezpečnost. Ovšem mezi produkty registrovaných firem je aspoň možné se zorientovat a posoudit důvěryhodnost. Peptidy z čínských laboratoří ovšem proudí k individuálním zákazníkům mimo oficiální distribuci.

Naprostá neznámá

To, že se rozšířily v prostředí technologických firem, je podle Aldermana známkou toho, jak se zde přemýšlí – důvěra v technologie a inovace je tak silná, že lidé jsou ochotni stát se součástí samovolně běžícího experimentu, aniž by se ptali odborníků na možná rizika či vedlejší účinky. „Oni nehoní trendy, ale rovnou posouvají ručičky na hodinkách,“ použil metaforu při popisu motivace konzumentů nové „zázračné“ látky.

Globální trh s peptidovou terapií je odvětví s obratem v řádu desítek miliard dolarů ročně, přičemž jako dodavatelé těchto látek dominují právě čínské laboratoře. Podle údajů webu Peptideguidesource.com odtud pochází 70 procent světové produkce takzvaných aktivních farmaceutických látek. Ty jsou součástí prakticky každého léku a slouží jako podpora účinné látky. Vždy se ovšem najdou kanály, kudy část zboží unikne do šedé zóny.

Užívání peptidů, které se takto dostanou ke koncovým uživatelům, tedy vypadá neškodně, vždyť jsou určeny ke zpracování v oficiálním průmyslu. Avšak v jaké kvalitě a koncentraci roztoků je do sebe lidé vpravují v injekčních stříkačkách, je naprostá neznámá.

Nová vlna biohackingu

Hovoří se o novém trendu v biohackingu. Což je paradox. V lidském chování, jež toto slovo popisuje, jde o zlepšování zdraví a životního komfortu i ve vyšším věku. „Pravý“ biohacking je komplex různých prostředků, jak toho dosáhnout, od dobře zvoleného stravování přes dostatečný pohyb a spánek až po poslech harmonizujících zvuků a meditaci.

I tak je ale biohacking podrobován kritice, typicky ze strany lékařů, výživových poradců a lidí podobných profesí. Tvrdí, že vyznavači takového stylu se uchylují k metodě „udělej si sám“ ve víře, že jim nikdo neporozumí lépe než oni sami. Pozorovat se, znát se a vnímat se platí pro tělo i mentální stránku, v pokročilém biohackingu se hovoří i o duši a energiích.

Myšlenka „hackování“ živého organismu je prastará, dovedli to duchovní mistři, šamani i jejich žáci. Moderním termínem se začala označovat v polovině první dekády 21. století. Tehdy se nástroje genetické analýzy staly široce dostupnými. Do biohackingu se zapojuje mnoho vědců, existuje bezpočet vzdělávacích projektů.

Ale jak říká Alderman, lidé se reality chápou mnohem rychleji než instituce. Obliba peptidů je toho příkladem. Výzkumnice Sanchari Sinha Duttaová s doktorátem z fyziologie říká: „Použití přírodních a syntetických látek jako doplňků stravy ke zvýšení biologické aktivity spadá pod molekulární biohacking. Těmito látkami mohou být vitaminy, minerály nebo peptidy.“ Ve svém pojednání pro News‑medical.net však dodává: „Některé jeho formy, včetně genetických manipulací a samopodávání neregulovaných léků, mohou představovat vážná rizika pro veřejné zdraví.“

Případ Silicon Valley ovšem ukazuje, že lidé uvažují jinak – když něco mohou udělat, udělají to. Jak řekl David Petersen, technologický investor a spoluzakladatel logistického jednorožce Flexport, na loňském setkání biohackerů v New Yorku: „Každý týden někdo přinese něco nového a všichni si to píchnou.“