


Pro tepelnou elektrárnu v Gardanne na jihu Francie, která patří společnosti GazelEnergie ze skupiny EPH českého podnikatele Daniela Křetínského, byl letošní rok klíčový. Jeden blok elektrárny přešel z uhlí na biomasu, píše agentura AFP.

Elektrárna funguje díky podpoře francouzského státu, ale projekt, který firma označuje za dekarbonizační, kritizují ekologové. A to kvůli obavám z dopadů na lesy, ze kterých se má těžit dřevo pálené v elektrárně. Někteří pak argumentují, že emise z elektrárny jsou vysoké i po přechodu na biomasu.
„Jsme jedinou uhelnou elektrárnou v Evropě, která zcela přešla na biomasu,“ řekla agentuře AFP mluvčí společnosti GazelEnergie Camille Jaffrelová. Přeměna však vedla k výrazné změně parametrů elektrárny. Původní uhelné bloky měly výkon 600 megawattů (MW), blok na biomasu jen 150 MW. Počet zaměstnanců v elektrárně se snížil více než o polovinu.
Jaffrelová poukázala na to, že přechod od uhlí na biomasu trval zhruba deset let. Vedle technických záležitostí za to mohly i spory u soudu. Ty totiž několik let řešily povolení pro fungování elektrárny. V roce 2023 francouzská Státní rada, což je obdoba nejvyššího správního soudu, rozhodla, že povolení musí brát v potaz dodávky dřeva, které elektrárna spaluje, aby vyráběla elektřinu. To pak zohlednil ve svém rozhodnutí i soud v Marseille.
Právě dopady fungování elektrárny na lesy v regionech kolem elektrárny patří k nejčastějším obavám, které vyjadřují ekologické organizace ohledně nového fungování elektrárny v Gardanne. Firma uvedla, že zhruba třetinu roční spotřeby 450 tisíc tun dřeva pokryje dovozem z Itálie, Španělska či Brazílie, dalších 60 tisíc tun bude představovat dřevo na konci svého životního cyklu a více než polovinu spotřeby pokryje dřevo z francouzských lesů.
Přísnější podmínky pro dodávky dřeva i další podmínky fungování elektrárny pak stanovilo listopadové rozhodnutí prefektury v Marseille. To například vylučuje používání dřeva vytěženého v chráněných oblastech Natura 2000.
„Nařízení nejsou dostatečná,“ uvedl Aurélien Nicolle Romieu z ekologické organizace France Nature Environnement. Podle zástupce elektrárny Gillese Martineze může mít pořizování biomasy pozitivní dopad na lesní hospodářství v okolí elektrárny. Deník Le Provence s odkazem na své zdroje napsal, že společnost GazelEnergie označila výnos prefektury za příliš přísný. Oficiálně ale společnost rozhodnutí úřadu nekomentovala.
Podle ekologů panují také pochybnosti, zda přechod na biomasu povede k větší udržitelnosti. Ekologické sdružení Canopée zpochybňuje základní tezi, že spalování biomasy je klimaticky neutrální v případě, že použité dřevo nahradí nové stromy. Poukazuje při tom i na názor francouzské agentury Ademe, podle které tento přístup nebere v potaz dobu, než nové stromy vyrostou.
Samotné sdružení na základě dat z let 2022 až 2023, kdy výroba elektřiny z biomasy fungovala jen částečně, tvrdí, že emise na kilowatthodinu energie vyrobené v Gardanne byly vyšší než průměr uhelných elektráren ve Francii.
Jiného názoru je francouzský orgán Igedd, podle kterého emise bloku na biomasu budou nižší, než při používání uhlí. V analýze schválené loni v prosinci ale dodává, že emise budou výrazně vyšší než u obnovitelných zdrojů nebo při srovnání s francouzským průměrem, který ovlivňuje rozsáhlé využití jaderné energie.
Elektrárna v Gardanne funguje i díky tomu, že s francouzským státem podepsala vloni smlouvu na výkupní ceny. Ta by mohla firmě za osm let přinést až 800 milionů eur (19 miliard Kč). Podle odborníků, které v květnu oslovil deník Le Monde, jsou výkupní ceny pro GazelEnergie velmi výhodné.
„Je to dvakrát tolik než u smluv s jinými výrobci,“ řekl k výkupním cenám Alexandre Joly z poradenské kanceláře Carbone 4. „Pokud bude fungovat na plné obrátky, bude státní výkupní cena elektřiny (z Gardanne) dvakrát vyšší než u větrné energie,“ řekl agentuře AFP Romieu z France Nature Environnement.
Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že ve Francii, kde převažuje výroba energie z jádra, budou do roku 2022 uzavřeny všechny uhelné elektrárny. To se podařilo jen částečně. V zemi stále fungují dvě elektrárny, jejichž výroba pokrývá špičky ve výrobě. Jedna z nich patří GazelEnergie a další firmě EDF.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil v neděli na návštěvu Jordánska. Zelenského cesta na Blízký východ má za cíl posílit obranné vazby a spolupráci se zeměmi Perského zálivu. V sobotu se dohodl na obranné spolupráci se Spojenými arabskými emiráty a Katarem. Už v pátek ukrajinský prezident oznámil dohodu o obranné spolupráci také se Saúdskou Arábií.



V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, zřejmě se stal obětí vraždy. Jeho krajan je na útěku a pátrá po něm policie, informoval v pondělí místní server ABC. Čin se stal v departementu Itapúa na jihu země, policie okolnosti a motiv činu stále vyšetřuje.



V pákistánské metropoli Islámábádu v neděli jednali zástupci Turecka, Egypta a Saúdské Arábie ve snaze ukončit válku na Blízkém východě. Diskuse se soustředila hlavně na možnosti znovuotevření Hormuzského průlivu pro lodní dopravu. Pákistán se díky svým dobrým vazbám jak na Spojené státy, tak na Írán snaží stát mediátorem konfliktu, píše agentura AFP.



Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul 60letý český horolezec. Portál Kairn.com, který o tom v noci na pondělí informoval, napsal, že neštěstí se stalo v pátek 27. března. Uvedl také, že pád nebyla Čechova chyba, ale že se zlomily šrouby pevného jisticího bodu na skále.



Pavel Zacha v duelu s Columbusem dvěma góly a asistencí řídil obrat Bostonu z 0:3 na 4:3 po nájezdech. David Pastrňák v NHL po 12 zápasech nebodoval.