Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Okamura to novinářům řekl po pondělním jednání rady ANO, SPD a Motoristů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
„Tam jsme se posunuli, je konkrétní zadání a pracuje se na tom. Koncesionářské poplatky určitě zrušit chceme, protože to je součástí programového prohlášení vlády a slíbili jsme to voličům. Tu formu financování, ta je nám také zřejmá, ale já to nechám na to, jak budeme rozpracovávat konkrétní dikci zákona,“ uvedl Okamura.
Prezident Petr Pavel v pondělí ve Vatikánu na dotaz novinářů podotkl, že je to pravomoc vlády. Předpokládá ale, že kromě toho také řekne, jakým způsobem budou Česká televize a Český rozhlas financovány do budoucna. Jestli to bude stejná částka, kterou dnes představovaly poplatky, případně jakým způsobem se bude upravovat, z jakých zdrojů bude hrazena a jakým způsobem bude zajištěno, aby veřejnoprávní média zůstala v maximální možné míře nezávislá. „Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií,“ dodal.
Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že zástupci koalice požádali Okamuru, aby zařadil na jednání Sněmovny návrh ze Senátu, aby Českou televizi a Český rozhlas kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Zopakoval, že se zrušením poplatků počítá vládní program.
„Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027,“ řekl novinářům. Doplnil, že se Česko stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jsou podle něj také úvahy, že by stát zřídil účet, kde by občané mohli dobrovolně přispívat na ČT a Český rozhlas.
Podle dřívějších informací se koaliční ANO, SPD a Motoristé shodli na tom, že televizní a rozhlasové poplatky od roku 2027 nahradí financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Během přechodného období pak zvažovali úlevy od poplatků pro určité skupiny obyvatel, například důchodce.
Česká televize po zvýšení poplatku v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů Kč, respektive o devět procent meziročně více. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy Kč. Český rozhlas letos počítá se zvýšením příjmu z poplatků o 409 milionů korun na zhruba 2,48 miliardy. Jeho rozpočet je 2,74 miliardy. Poplatek se loni zvýšil o deset korun na 55 Kč měsíčně.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚPapež přijal pozvání do Česka, oznámil prezident Pavel po návštěvě Vatikánu
Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.
ŽIVĚRusko je připravené k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval Zelenskyj
Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.
Střelba na úřadě: mrtvý zaměstnanec i vrah, policie šetří zvlášť závažný zločin
V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.
ŽIVĚEvropa se má soustředit na Ukrajinu, ne na Grónsko, vzkázal Trump a opět pohrozil cly
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.
Ustojí to NATO? Spor s Trumpem o Grónsko rozhádá celou alianci, bojí se experti
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.