


Česko dál v EU výrazně zaostává za většinou států ve využívání solární a větrné energie. Zatímco v unii měla výroba elektřiny ze slunce a větru loni podíl dohromady 30 procent a poprvé překonala zastoupení fosilních zdrojů, v Česku tento podíl činil 6,6 procenta.

Tempo růstu podílu solárů v Česku v poslední době zpomaluje, ještě horší je situace u větrné energetiky. Vyplývá to z analýzy institutu Ember.
Výroba elektřiny ze slunce loni v Česku vzrostla na 4,4 terawatthodiny (TWh), v roce 2020 to bylo 2,3 TWh. Podíl fotovoltaických elektráren na produkci se sice za posledních pět let více než zdvojnásobil na loňských šest procent, tempo růstu ovšem podle analýzy v poslední době uvadá.
„Přestože výroba ze solární energie v roce 2025 vzrostla přibližně o 0,8 TWh, meziroční nárůst jejího podílu byl nižší než v roce 2024. To je znepokojivé, protože Česko má stále značný nevyužitý solární potenciál a zůstává pod průměrem EU ve využívání obnovitelných zdrojů,“ uvedla analytička think-tanku Ember Tatiana Mindeková.
Bez obnovení tempa růstu podle ní hrozí, že dosavadní pokrok nepovede k hlubší proměně energetického mixu. „Česko v transformaci energetiky zůstane pozadu za vývojem v EU,“ varovala Mindeková.
Ještě výrazněji Česko zaostává ve využití větrné energie. Její podíl na tuzemské výrobě dlouhodobě stagnuje kolem jednoho procenta. Průměr v EU přitom loni činil skoro 17 procent.
Kombinace větru i slunce je přitom podle analýzy velmi účinná. „Když na jaře 2025 foukal slabý vítr, solární elektrárny to vykompenzovaly – a podíl obnovitelných zdrojů v EU zůstal stabilní. Česko ale tuto pojistku nemá. Máme jen fotovoltaiku – zatímco větrná energetika u nás stagnuje. Přitom právě vítr je klíčem k levnější elektřině,“ uvedl Jiří Beranovský z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
V Evropě podle analýzy podíl větrné a solární energie neustále stoupá. Například výroba ze slunce vzrostla čtvrtý rok po sobě o více než pětinu. Loni fotovoltaiky vyrobily dohromady 13 procent elektřiny v EU. Podle studie tak překonaly podíl uhlí nebo vodní energetiky.
Meziroční nárůst výroby z fotovoltaik přitom zaznamenaly všechny země EU. Obnovitelné zdroje celkově pak měly podíl na výrobě ve výši 48 procent. Naopak využití uhlí pokračovalo v poklesu a v roce 2025 se jeho podíl snížil pod deset procent, dosud nejméně.



Na tenisovém turnaji v Římě postoupili do 2. kola Vít Kopřiva, Kateřina Siniaková, Tereza Valentová a také šampionka z roku 2019 Karolína Plíšková. Jako jediná z českých zástupců na italské antuce dnes prohrála Sára Bejlek.



Izraelská armáda ve středu večer zasáhla hustě obydlenou čtvrť Ghobajrí na jižním předměstí Bejrútu, uvedla agentura NNA. Izrael zaútočil bez předchozího varování na libanonskou metropoli poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury AFP potvrdil, že nařídil útok na vysoce postaveného velitele Hizballáhu.



Nejméně 17 lidí v úterý zabily ruské útoky na ukrajinská města Záporoží a Kramatorsk, vyplývá z informací ukrajinských úřadů. Na centrum Kramatorsku Rusové shodili letecké pumy a připravili o život nejméně pět lidí, dalších 12 osob utrpělo zranění, napsal na platformě Telegram náčelník správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V Záporoží ruský útok zabil 12 lidí, uvedl šéf záporožské správy Fedorov.



Na výletní lodi MV Hondius na Kapverdách, na jejíž palubě se několik lidí nakazilo hantavirem, není podle dostupných informací žádný občan České republiky. Na sociální síti X to ve středu večer uvedla Hygienická služba ČR. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zůstává riziko pro evropskou populaci velmi nízké, dodali čeští hygienici.



Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl ve středu bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD).