


Evropská unie přidělila České republice zatím 75 procent dotací vyčleněných pro období 2021 až 2027. Z celkové částky 512,4 miliardy korun bylo 384 miliard korun určeno na konkrétní projekty, reálně proplaceno ale zatím Česku bylo 172 miliard korun. K proplacení jsou Evropské komisi odeslány žádosti za 131 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v pátek na svém webu.

Podle ministerstva se podařilo splnit limit čerpání stanovený tzv. pravidlem n+3, které určuje lhůtu pro využití přidělených financí. Pravidlo definuje, že vyčleněná podpora projektů pro daný rok musí být vyčerpána nejpozději v následujících třech kalendářních letech. Vzhledem ke splnění limitu tedy podle MMR nehrozí, že by Česká republika musela nějaké peníze vracet do rozpočtu Evropské unie.
„Peníze pro rozvoj regionů se daří úspěšně poskytovat na realizaci projektů napříč Českou republikou. Čísla ukazují, že systém funguje. Evropské limity čerpání plníme bez výhrad, takže žádné prostředky do Bruselu nevracíme,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Evropské peníze podpořily například projekt Salvage v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, který se s pomocí nových technologií a přístupů zaměřuje na zlepšení prevence nádorových onemocnění. Na propojení výzkumu s klinickou praxí bylo z fondů EU vyčleněno 488 milionů korun. Obce Rapotín, Petrov nad Desnou a Vikýřovice na Šumpersku pak za evropské peníze vybudovaly ve spolupráci s Povodím Moravy protipovodňová opatření na řece Desné. Na vznik slepého ramena, tůně a záplavových parků EU přispěla 322 miliony korun.
Ze zprávy o rizicích a opatřeních implementace fondů EU, kterou MMR zveřejnilo loni na jaře, vyplynulo, že Česká republika musí v roce 2025 zrychlit čerpání evropských dotací z některých operačních programů. Hrozilo jinak, že vyčleněné peníze včas nevyčerpá a o část z nich přijde. Riziko se týkalo hlavně operačního programu Spravedlivá transformace, který slouží ke zlepšování podmínek v krajích, které byly nebo jsou z velké části závislé na těžbě uhlí. V případě nedostatečně rychlého čerpání z tohoto programu mohlo Česko případně přijít o jednu až čtyři miliardy korun.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny. Petr do ukrajinské metropole přicestoval ráno vlakem krátce poté, co se stala opět terčem ruských dronů.



Kateřina Siniaková získala na okruhu WTA 33. trofej ve čtyřhře. V Adelaide ovládla generálku na Australian Open po boku Číňanky Čang Šuaj.



Slovenská policie dále vyšetřuje vládního zmocněnce pro prověření postupu státu za pandemie nemoci covid-19 Petera Kotlára kvůli možnému šíření poplašné zprávy. Policie v pátek dle Denníku N nepotvrdila ranní zprávu serveru Pluska.sk o obvinění Kotlára a jen uvedla, že k případu v současnosti nemůže poskytnout další informace. Kotlár původně Plusce.sk řekl, že o obvinění ví, ale ještě ho neviděl.



Městský soud v Praze v pátek zprostil obžaloby z daňových úniků bývalého majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu odmítli, rozsudek není pravomocný. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.



Kryštof Bažant dokázal to, co se v cyklokrosu nepovedlo ani Radomíru Šimůnkovi nebo Zdeňku Štybarovi. Národní šampionát elitní kategorie ovládl v pouhých 18 letech a jen potvrdil nálepku velkého talentu napříč disciplínami. Hned po promrzlém sobotním závodě mezi komíny a pecemi ve Vítkovicích vyrazil do Španělska.