Desítky profesí míří k zániku. Víme, kdo je nejvíc ohrožený a jak předejít ztrátě práce

Letošní rok ještě tak dramatický nebude. Firmy v Česku si zatím spíš osahávají, co všechno nové technologie umí. Přesto lze už dnes z dat personálních agentur či informací z byznysu pozorovat, nad kterými obory se pomalu, ale jistě smráká.

Zatímco o některé profese se firmy přetahují, u jiných, především méně kvalifikovaných, stojí zájemci fronty a většina z nich neuspěje. Personalisté proto radí: kdo nechce být překotným vývojem na trhu práce zaskočen, měl by už dnes rozšiřovat své znalosti, aby nabídl ke svým dosavadním dovednostem něco navíc.

Související

Dělat chtějí, firmy o ně nestojí. Proč jsou padesátníci diskriminováni na trhu práce?

Nedostatkoví a nadbyteční

Hlavním trendem roku 2026 bude na trhu práce přelévání pracovní síly mezi odvětvími. Stejně jako v jiných rozvinutých zemích to bude především na úkor průmyslu.

„Průmysl prochází velkou transformací a každý rok z něj odchází 15 až 20 tisíc lidí. Stejným tempem naštěstí roste počet lidí v jiných sektorech, především v obchodu a službách,“ popisuje ředitel náboru personální agentury Manpower Jiří Halbrštát.

Vedle tohoto přesunu lidí pozorují personalisté i změny zaměstnanosti v samotném průmyslu. Například dodavatelé v automobilovém průmyslu procházejí útlumem kvůli přechodu na elektromobilitu, a tak se část pracujících snaží najít uplatnění jinde.

„Zaměstnance přetahují třeba firmy ze stavebnictví nebo energetiky, pokud to jejich kvalifikace umožňuje,“ říká Tomáš Dombrovský, analytik společnosti Alma Career provozující pracovní portál Jobs.cz. Příliv nových lidí se očekává i ve zbrojním průmyslu, který zatím buduje kapacity a ve velkém ještě nenabírá.

Propouštění tak letos ještě nebude na pořadu dne. „Nečekáme skokový růst nezaměstnanosti, ale pokračování trendu velmi nízké dostupnosti pracovní síly. Firmy budou i v roce 2026 řešit nedostatek lidí s odpovídajícími dovednostmi. Za jednu z bariér rozvoje to považuje více než polovina podniků,“ popisuje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Trh práce se i podle personálních agentur dostal do nerovnováhy: o některé profese se zaměstnavatelé perou a schopní kandidáti si mohou diktovat podmínky. Naopak u mnoha ještě nedávno žádaných povolání tahají za delší konec provazu firmy, které si mohou vybírat z desítek uchazečů.

Propast se prohlubuje

Spolu s nástupem automatizace a nových technologií se navíc tato nerovnováha prohlubuje a lidí s nevyhovujícími dovednostmi přibývá. „Za profese na ústupu lze považovat zejména zaměstnání zasažená digitalizací, automatizací a využíváním umělé inteligence. Jde především o rutinní činnosti ve výrobě a administrativě, kde lze lidskou práci relativně snadno nahradit technologiemi – typicky například zadávání dat, pokladní služby, práce v kontaktních centrech či některé pomocné práce ve službách,“ popisuje ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu Blanka Šefránková.

Podle zkušeností personálních agentur pak letos budou nejobtížněji shánět práci administrativní pracovníci a asistenti, recepční, právní koncipienti, méně odborní pracovníci v oblasti lidských zdrojů nebo operátoři v call centrech.

Dobré zprávy ale nemají personalisté ani pro adepty na obecné manažerské pozice. Také těch je na trhu nadbytek a například personální agentura Grafton na vypsaná místa eviduje desítky zájemců. Loni pro jednoho z klientů hledala kandidáta na manažera výroby a zájem projevilo více než 80 lidí. Větší převis agentura registrovala jen na pozici pracovníka call centra, na kterou se hlásilo více než 90 lidí.

Kdo si naopak bude moci z nabídek vybírat? Podle agentury Manpower existuje na trhu hned několik profesí s opravdu kritickým nedostatkem lidí. „Jsou tak těžko obsaditelné, že jejich nedostatek negativně ovlivňuje rozvoj společnosti. U modrých límečků se firmy nejvíce budou přetahovat o elektrotechniky, servisní techniky, techniky údržby, mechatroniky a elektromechaniky, techniky automatizace, CNC operátory a seřizovače, svářeče, zámečníky a obráběče kovů, nástrojaře a strojní mechaniky, řidiče a logistiky,“ tvrdí šéf náboru Manpower Jiří Halbrštát.

Stavebním firmám pak podle něj chybí prakticky všechny profese od zedníků přes tesaře až po pokrývače nebo instalatéry.

Co se kancelářských profesí týče, budou na trhu nejžádanější opět zástupci IT profesí: vývojáři softwaru, datoví analytici nebo experti na kybernetickou bezpečnost. Komplikované byrokratické prostředí zase nutí firmy shánět specialisty na právo a compliance (tedy odborníky na dodržování všemožných českých a evropských předpisů a pravidel), případně finanční analytiky a pracovníky kontrolingu.

Relativně novou, avšak o to žádanější profesí pak bude zaměření na umělou inteligenci. „Přesouváme se z fáze ‚wow‘ do fáze ‚how‘. Firmy přestanou umělou inteligenci obdivovat a začnou ji měřit na produktivitě,“ vysvětluje Halbrštát. Podle jeho slov to zvedne poptávku po lidech, kteří umí přepsat, prosadit a přenastavit firemní procesy s využitím AI.

Související

Stoupne nezaměstnanost? Firmy vysílají varovné signály

Šikovné ruce a chytrá hlava už nestačí

Rostoucí role technologií a automatizace vyvolávaly v minulých letech obavy z masového propouštění a nahrazení lidí roboty. Skutečnost je ale jiná: přestože podniky potřebují stále méně zaměstnanců na pozice s rutinní náplní práce, často je nečeká vyhazov, ale rekvalifikace a doplňování vzdělání. Jak bílé, tak modré límečky tak musí ke své dosavadní práci přibírat nové dovednosti z jiných oborů.

Klíčem k udržení práce tak bude u mnoha profesí flexibilita a ochota učit se nové věci. „Požadavky na dovednosti se mění nepříjemně rychle. U bílých límečků roste důraz na datovou gramotnost, práci s AI nástroji, schopnost popsat proces a přeměnit ho na automatizovatelný tok práce, a také na bezpečnostní hygienu, protože kybernetika už není pouze disciplínou IT, ale součástí fungování každé role,“ popisuje Halbrštát.

Manuálně pracující pak musí rozšířit portfolio svých dovedností o práci v automatizované výrobě. Vyžadují se od nich dovednosti s diagnostikou strojů, čtení senzorů, základní digitální údržba pokročilých strojů nebo schopnost číst data z výroby, jichž firmy díky novým technologiím sbírají stále větší objem.

Pro zaměstnance z toho plyne jasné doporučení. Kdo si chce zachovat práci, měl by se vedle svého úzce zaměřeného oboru zajímat také o „něco navíc“.

„Zaměstnanci by měli mířit na kombinace dovedností, třeba řemeslo plus automatizace, administrativa plus data nebo zákaznická podpora plus nástroje AI,“ vysvětluje Halbrštát. Firmy by pak měly iniciativě svých pracovníků vyjít vstříc a investovat do rekvalifikací a získávání nových dovedností přímo v provozu a měřit dopad vzdělávání zaměstnanců na svou produktivitu.

Související

Až 18 hodin práce denně a zadarmo. Soud rozplétá případ moderního otroctví

Statisíce míst v ohrožení

Ve srovnání s tím, jakými změnami projde česká ekonomika v příštích deseti letech, je ovšem aktuální dění v podstatě jen zanedbatelnou epizodou. Exponenciální zdokonalování umělé inteligence, robotizace a automatizace ve výrobě, ale také stárnutí populace ovlivní práci milionů lidí v české ekonomice a způsobí zánik desítek dnes běžných profesí.

Dopady technologií a nepříznivé demografie na tuzemský trh práce do roku 2035 zkoumala loni například společnost BCG. Z její studie vyplývá, že v příští dekádě ovlivní nástup umělé inteligence náplň každého druhého pracovního místa v Česku, a to především u kvalifikovaných profesí.

„AI pomůže s automatizací některých činností a zároveň umožní soustředit se na strategičtější a kreativnější úkoly,“ píše se ve studii.

Na téměř sedmdesátku profesí, které tvoří v české ekonomice na 600 tisíc pracovních míst, pak budou mít technologie převratný dopad, který zčásti tato povolání „zabije“, případně bude vyžadovat zásadní rekvalifikaci a vzdělávání.

Související

Neberete málo? Podrobná data ukazují, kolik vydělávají lidé ve třech stovkách profesí (2)

Největší tlak kvůli tomu vznikne na analytiky a vývojáře softwaru. Ostatně například běžné programátory umí z velké části nahradit AI už dnes a jejich práce bez další přidané hodnoty tak za deset let nebude potřeba. „Vývojáři softwaru, místo aby se věnovali manuálnímu kódování, budou s pomocí AI generovat většinu kódu automaticky a zaměří se spíše na navrhování komplexních systémů a řešení složitějších problémů,“ tvrdí analytici BCG.

Obavy o práci by měli mít už dnes také lidé, kteří se živí zadáváním dat, správou databází, zpracováváním reportů či běžnou komunikací s klientem, ať už z call centra či na přepážce banky a u pokladny supermarketu. Většinu jejich pracovních úkolů zvládá AI a ostrý nástup do praxe způsobí zánik těchto profesí.

Výsledkem tak bude, že se zmiňovaný hlavní problém trhu práce – nerovnováha mezi poptávkou po dovednostech a dostupnou nabídkou zaměstnanců, kteří je ovládají – ještě prohloubí.

Související

Nechtějí být influencery ani youtubery. České žáky nejvíce láká povolání učitele

Podle BCG na trhu zůstane více než 350 tisíc lidí, jejichž kvalifikace nebude odpovídat požadavkům trhu. Zároveň ale bude v ekonomice přes 400 tisíc pracovních míst, pro něž podniky nenajdou vhodné kandidáty. „Tato místa budou především ve službách a v technologických odvětvích,“ předpovídá studie.

Problém ještě prohloubí stárnutí populace. Rostoucí počet seniorů bude vyžadovat podstatně větší kapacity péče, a tak v roce 2035 může na trhu chybět až 60 tisíc pracovníků v oblasti zdravotnictví a sociální péče.

Podle analytiků BCG se část problémů vyřeší právě díky rekvalifikacím a přesunům lidí mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Bude to však vyžadovat velké investice do rekvalifikací jak ze strany firem, tak státu a také čas. Optimistický odhad BCG počítá s tím, že by takto mohly firmy obsadit téměř 290 tisíc pozic. Přesto zůstane na trhu mezera více než 100 tisíc neobsazených pozic. Na ně budou muset firmy najít lidi v zahraničí.