Společnost pro spolupráci s armádou vyzývá vládu k reformě výcviku budoucích řidičů. Leží jí na srdci, že kvůli byrokratickým průtahům při opravných zkouškách jsou posíláni do války lidé, kteří nestihli výuku dokončit.
Nahromaděné problémy v systému výuky si včera u kulatého stolu vyříkali zástupci autoškol a Veřejné komory, což je poradní orgán prezidenta Vladimira Putina. Člen komory Vadimir Korobčak si zde podle listu Kommersant stěžoval zejména na čekací doby na opravnou zkoušku, která je v současnosti šest až devět měsíců. To podle něj způsobuje malé množství řidičů kategorie C a D, kterých je v současné době v Rusku nedostatek.
„Dlouhé termíny přitom brání výcviku budoucích vojenských řidičů, zejména pak řidičů nákladních vozidel,“ poznamenal k problému ředitel odboru profesního výcviku Společnosti pro spolupráci s armádou (DOSAAF) Alexandr Piskarev. „Ti, kteří absolvovali přípravný výcvik na vojenskou službu a třikrát u zkoušky neuspěli, nemají čas ji zopakovat,“ řekl dále. „V důsledku toho jsou odvedeni bez řidičského oprávnění a ministerstvo obrany jich pak nemá dostatek.“
Piskarev své tvrzení podpořil daty, která ukazují, že z 27 tisíc řidičů, kteří každým rokem procházejí školením pro ozbrojené síly, se přibližně 1800 „ztratí kvůli čekání na opravné zkoušky“.
Systém udělování řidičských průkazů se potýká s „vážnými problémy“ a vzniká „kritická situace“, míní zase předsedkyně Národní unie asociací autoškol Jelena Zajcevová. Podle jejích údajů lidé v některých regionech Ruské federace čekají kvůli nedostatku zkušebních komisařů na zkoušku i šest měsíců. Pak ztrácejí dovednosti, které v autoškole získali, a u zkoušek propadnou.
Státní inspektorát bezpečnosti silničního provozu podle Kommersantu už před časem oznámil plány na zkrácení lhůty pro naplánování praktických řidičských zkoušek ze šesti měsíců na 60 dní. Údajně se na něm pracuje a je těsně před schválením. Jenže neutěšenou personální situaci v ruských autoškolách nijak neřeší.
„Úroveň výcviku je prostě otřesná,“ řekl v projevu ve Veřejné sněmovně šéfredaktor televizního pořadu Hlavní silnice Ilja Skrjabin. „Mnoho lidí si po školení nedokáže ani nastavit zrcátka nebo sedadla. Ano, existují školy, které učí výborně, ale celkově je úroveň nízká.“ Hlavním problémem je podle Skrjabina špatná příprava instruktorů: „Dnes je jich nedostatek, takže se k učitelování hlásí lidé bez řádného vzdělání,“ uzavírá Skrjabin.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Špatné a provokativní kroky. Erdogan se kvůli raketě nad Tureckem pustil do Íránu
Severoatlantická aliance v pondělí zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Podle tiskových agentur NATO v Turecku tímto způsobem zasahovalo už podruhé během nynějšího válečného sporu. Írán podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana navzdory varování nadále podniká extrémně špatné a provokativní kroky, které ohrožují přátelské vztahy s Tureckem.
Muchová nedala šanci Ružičové a je v Indian Wells v osmifinále
I potřetí si Karolína Muchová zahraje na tenisovém turnaji v Indian Wells minimálně osmifinále.
ŽIVĚ Orbán žádá pozastavení protiruských sankcí, plánuje tak vyřešit rostoucí ceny ropy
Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. Orbán také v Maďarsku zavede cenové stropy u benzinu a nafty, platit budou pouze pro automobily s maďarskou poznávací značkou.
ŽIVĚ Vláda bude u paliv sledovat marže. ODS navrhla dočasně snížit spotřební daň u nafty
Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.
Začátek války v Íránu někdo dobře naplánoval. Přesto přijde zdražení, míní ekonom
„Ten, kdo válku plánoval, udělal dobře, že ji naplánoval na konec zimy, a ne začátek,“ hodnotí ekonom Petr Bartoň situaci na Blízkém východě. Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.