


Automobilový koncern Stellantis, který sdružuje značky bývalých skupin PSA (Peugeot, Citroën, Opel atd.) a FCA (Fiat, Alfa Romeo, Chrysler, RAM a další), vrací znovu do hry konvenční spalovací motory. Firma nabídne více nafťáků, vyvíjí nový diesel a chystá se možná obměna u benzinových motorů. Zároveň by to ale mohlo znamenat, že oslabí francouzská část koncernu.

Ač se původně mělo přecházet na elektromobily, Stellantis chce vrátit do hry diesely. Podle zpráv agentury Reuters se naftové motory v západní Evropě vrací do celé řady koncernových modelů, z nichž původně zmizely. Konkrétně má jít o osobní verze dodávek, jako je Citroën Berlingo, ale i kompaktní auta, jako je Peugeot 308 nebo DS No.4.
V minulosti přitom firma chtěla prodávat v Evropě v roce 2030 výhradně elektromobily a v USA měl být jejich podíl 50 procent. I tam ale (v souladu s politikou prezidenta Donalda Trumpa) ze svých elektrických plánů ustupuje a do aut vrátila například legendární osmiválec HEMI.
Ostatně prodeje elektroaut koncernu i předtím zůstávaly za očekáváním a firma se nedávno nabídla svůj podíl ve společnosti ACC na výrobu bateriových článků za pouhých 100 dolarů. V souvislosti s elektromobilitou odepsala 22 miliard dolarů a přehodnocuje i investice do vývoje čistě elektrických aut.
„Rozhodli jsme se naftové motory ponechat v naší nabídce a v některých případech naše portfolio i rozšířit,“ cituje Reuters mluvčího skupiny. „Ve skupině Stellantis chceme generovat zisk, proto se zaměřujeme na zájem zákazníků,“ dodal.
Je však zajímavé, že prodejní trendy ukazují něco jiného. Podle statistik sdružení výrobců automobilů ACEA vloni klesl podíl dieselů na prodejích v Evropě na 7,7 procenta, před deseti lety přitom tvořily polovinu trhu. Elektromobilů se prodalo takřka 2,5krát tolik.
Je nicméně pravda, že prodejní podíl naftových aut klesá i kvůli tomu, že chybí nabídka. Celá řada (zejména asijských) výrobců je aktuálně nemá v portfoliu a zcela chybí v nabídce dravých čínských firem.
Stellantis teď chce v portfoliu držet naftové verze svých osobních dodávek (Citroën Berlingo a spol.) i dieselová SUV, jako je DS No.7 nebo Alfy Romeo Tonale a Stelvio. Na druhou stranu novější modely, např. třetí generace Peugeotu 5008 nebo druhá Citroënu C5 Aircross, naftové motory nenabízejí, byť by se do nich konzervativním pohledem hodily.
Zároveň ale platí, že v době přísných emisních norem nemusí být naftový motor pro celou řadu zákazníků ideální volbou. Vyplatí se především těm, kteří mají vysoké nájezdy a jezdí dlouhé trasy, kde vynikne jeho nízká spotřeba. Krátké jízdy často jen zvýrazňují potíže se systémy následné úpravy spalin.
V Berlingu použitá naftová jednapětka má navíc problémy třeba s rozvody. Ve facebookových skupinách týkajících se Berlinga tak najdete majitele, kteří uvádějí, že raději vyměnili naftovou verzi za čistě elektrickou.
Stellantis však s vývojem nových naftových motorů nepřestává. V italském závodě Campagnola vyrobili první bloky nové naftové jednašestky. Motor má splňovat emisní normu Euro 7 a kromě italské továrny bude prý vznikat i v dalších závodech koncernu.
Podle webu Auto motor und sport je motor připravený na doplnění o mildhybridní systém a dostat by se mohl třeba do modernizované Alfy Romeo Tonale. Kromě toho je motor rovněž určený pro další (neevropské) trhy, kde nejsou tak přísné emisní limity.
Zmíněný diesel je také jedním z důkazů, že pod novým italským šéfem Antoniem Filosou, nejenže firma přehodnocuje svoji strategii pohonných ústrojí, větší roli bude hrát v Evropě také italské zázemí skupiny. Doposud přitom byli upřednostňováni spíše Francouzi.
Tím druhým jsou pak další nové motory: tentokrát ty benzinové. Evropský šéf Stellantisu Emanuele Capellano potvrdil vývoj nové generace benzinů z rodiny GSE (Global Small Engine), známé také jako FireFly. Ta v současnosti zahrnuje litrové tříválce a čtyřválcové jednatrojky a jednapětky. Ve všech případech mohou být v autech spojené s nějakým typem hybridu.
I nová generace hliníkových motorů FireFly je připravena na nadcházející normu Euro 7. Vyrábět se má v závodě v italském Termoli, do něhož se má přesunout rovněž produkce dvouspojkových převodovek. Továrna tak má podle Capellana na příští roky zajištěnou budoucnost.
Nad čím naopak visí otazníky, jsou motory Puretech a závod ve francouzském Douvrinu, jeden z těch, kde se tyto přeplňované jednotky vyrábějí. V létě 2025 totiž Stellantis oznámil, že s největší pravděpodobností závod uzavře. Auto motor und sport uvádí, že by to mohlo do budoucna znamenat i konec motorů Puretech a přechod koncernu na italskou techniku.
Motor Puretech je přitom známým problémovým dítětem koncernu. Jeho první dvě generace využívaly (podobně jako motory EcoBoost od Fordu) rozvody s řemenem máčeným v oleji. Ten ale velice rychle degradoval a loupal se. Částice z něj mohly ucpat olejové čerpadlo, mohlo dojít k přetržení řemene a fatálnímu poškození motoru.
Nešťastný motor přitom dokázal přesvědčit svým projevem i spotřebou. Montoval se rovněž do celé řady praktických rodinných aut, jako byl Citroën C4 Picasso nebo Peugeot 5008 druhé generace.
Firma dokonce musela přistoupit k tomu, že na půl milionu aut vybavených tímto motorem musela svolávat do servisu, aby problémy napravila. Stoprocentní řešení nicméně přišlo až s aktuální třetí generací Puretechu, která místo řemenu využívá odolnější rozvodový řetěz.















Fotbalisté Sigmy Olomouc remizovali v úvodním utkání 1. kola vyřazovací fáze Konferenční ligy s FC Lausanne 1:1. Ve 22. minutě poslal hosty do vedení anglický útočník Nathan Butler-Oyedeji, za domácí vyrovnala v 51. minutě zimní posila ze Slovinska Danijel Šturm.



Sledujte online přenos z úvodního utkání prvního kola play off fotbalové Evropské ligy mezi Panathinaikosem Atény a Viktorií Plzeň.



Asi 7,3 milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu.



Americký prezident Donald Trump na čtvrtečním prvním zasedání Rady míru oznámil, že devět států poskytne sedm miliard dolarů (přibližně 144 miliard korun) na pomoc Pásmu Gazy. Pět zemí souhlasilo s vysláním svých vojáků v rámci Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které mají na palestinské území dohlížet.



Ruský ministr digitálního rozvoje Maksut Šadajev ve středu prohlásil, že zahraniční zpravodajské služby si mohly číst zprávy na sociální síti Telegram, které si vyměňovaly ruské jednotky bojující na Ukrajině. Zástupci sítě toto tvrzení popřeli, firma nezjistila žádné problémy se šifrováním. Podle ní chce ruská vláda ospravedlnit zákaz Telegramu. Informovala o tom agentura Reuters.