


Vyšší hmotnost, okamžitý nástup výkonu a tichý provoz zásadně mění chování elektromobilů. Největší rozdíly oproti spalovacím vozům se přitom často neodehrávají pod kapotou, ale v podvozku. Jinak nastavená geometrie, brzdy ohrožené korozí i nové nároky na servis ukazují, že elektromobilita přináší změny, které nejsou na první pohled vidět.
Pozornost kolem elektromobilů se obvykle točí kolem baterií, dojezdu a nabíjení. Méně se už mluví o tom, jak zásadně jejich vyšší hmotnost a okamžitý nástup výkonu mění nároky na podvozek a tím i na servis. Právě v této oblasti se elektromobily od vozů se spalovacím motorem liší víc, než se na první pohled zdá.
Elektromobily jsou výrazně těžší a jejich výkon je k dispozici okamžitě. Podvozek je proto vystavený jinému typu zátěže. Samotná baterie přidává stovky kilogramů a zásadně ovlivňuje chování vozu. Tichý provoz navíc způsobuje, že posádka vnímá i drobné zvuky a vibrace, které by u spalovacího auta zanikly.
Vyšší hmotnost se promítá i do nastavení geometrie kol. Elektromobily mají často větší negativní odklon, který zvyšuje stabilitu a přilnavost v zatáčkách. „U elektromobilů při měření geometrie často vidíme hodnoty, které by u spalovacích aut působily extrémně. Ale jinak by vůz nebyl stabilní,“ vysvětluje Petr Kunzl, školitel společnosti AD Technik, která se zabývá dodávkami technologie a vybavením autoservisů s tím, že její školicí středisko se zaměřuje hlavně na podvozky.
„Odklony se běžně pohybují kolem ‑0,5 ° na přední a přes ‑1 ° na zadní nápravě, u elektromobilů ale bývají typicky o 20 minut větší,“ dodává Kunzl. Přitom platí, že při své vyšší hmotnosti jsou elektroauta citlivější na rozdíly mezi levou a pravou stranou.
Zásadní roli hraje i záklon rejdového čepu, který ovlivňuje návrat kol do přímého směru. Ačkoliv se jeho hodnoty u elektromobilů výrazně neliší, kvůli vyšší hmotnosti má větší vliv na celkovou stabilitu vozu.
Rekuperace snižuje opotřebení brzd, což ale přináší jiný problém. Kotouče a destičky se používají málo, a proto trpí korozí, zanášením a zatuhnutím. „Auto s nájezdem sto tisíc kilometrů může mít brzdy téměř neopotřebené, ale ve špatném stavu. Zákazník to často nechce slyšet, protože problém při jízdě ani necítí,“ upozorňuje Kunzl.
Proto je u elektromobilů důležitější brzdová zkušebna než samotná jízdní zkouška, zejména u zadních brzd a elektrické parkovací brzdy. U některých modelů je totiž parkovací brzda jediným způsobem zajištění vozu. „Pouze měření s protokolem dokáže zákazníka přesvědčit, že je servis nutný,“ dodává Kunzl.



Elektromobily často váží přes dvě tuny a zároveň prudce akcelerují. Výrobci proto používají tužší tlumiče a menší zdvihy. Tyto díly jsou více namáhané a i malé opotřebení má výraznější vliv na stabilitu než u spalovacích aut.
Není proto neobvyklé, a majitelé elektromobilů jsou tím někdy překvapeni, že zatímco potíže s motory či převodovkami ustupují, namísto toho se rychleji opotřebovávají komponenty na podvozku.
Po zásahu do podvozku je navíc nutné myslet na kalibraci asistenčních systémů ADAS (ADAS – Advanced Driver Assistance Systems). Využívají různé senzory, radary a další technologie a aktivně zvyšují bezpečnost při jízdě. Jedná se například o adaptivní tempomat, systém varování před kolizí, asistenci pro udržení v jízdním pruhu a automatické nouzové brzdění.
Když se však seřizuje nastavení geometrie kol, může to ovlivnit i směřování veškerých kamer, senzorů a radarů. „Už rozdíl v podélném natočení auta o čtvrt stupně může způsobit stranovou odchylku zhruba 1,5 metru na 300 metrech.
To pro systém udržování v pruhu nebo adaptivní tempomat může znamenat zbytečné zpomalování, nesprávné vedení a obecně těžko předvídatelné odezvy,“ upozorňuje Kunzl. Připomíná tak případy, kdy si nejen elektromobilisté stěžují na poplašná varování systémů ADAS nebo jejich nefunkčnost. Přitom by v některých případech stačilo dojet si na geometrii a rekalibrovat senzory.

Vyšší hmotnost a tužší podvozek se projevují i na pneumatikách, které se často opotřebovávají rychleji a nerovnoměrně – typicky na vnitřní hraně zadní nápravy. Výrobci navíc stále častěji volí velké průměry kol, běžně 20 palců i u střední třídy.
Nízkoprofilové pneumatiky s tuhou bočnicí jsou citlivé na jakékoli tvarové odchylky pneumatik i disků. Ty se mohou projevit vibracemi už kolem 100 km/h, které nelze odstranit běžným vyvážením. Řešením jsou tak především moderní vyvažovačky s přítlačným válcem, které simulují zatížení kola. A ty nemá každý vesnický servis.
Téma vibrací je u elektromobilů výraznější i kvůli tichému provozu. „Polovina aut, která k nám v poslední době přijela s problémem vibrací, byla elektrická. Ne proto, že by vibrovala víc, ale proto, že jejich majitelé jsou na to mnohem citlivější. Zaplatili za auto o půl milionu víc než za spalovací a očekávají absolutní ticho. Jakmile se objeví drobná rezonance, považují to za závadu,“ popisuje Kunzl.



Rozdíl je také mezi elektromobily postavenými na čistě elektrické platformě a modely sdílejícími konstrukci se spalovacími verzemi. U kompromisních řešení je podvozek často jen zesílený, což může znamenat nižší komfort a rychlejší opotřebení pneumatik.
Takovým typickým příkladem je třeba Opel Astra, který jsme na školicí centrum přivezli pro demonstraci tohoto řešení a měřili geometrii. Jeho elektrická verze váží o 300–400 kg víc než spalovací a na chování podvozku je to znát.
Naopak vozy navržené jako čistě elektrické počítají s vyšší hmotností už v základní konstrukci. Podvozek je robustnější a geometrie stabilnější, což se pozitivně projeví na jízdních vlastnostech i životnosti komponentů.
Podvozky elektromobilů tak vyžadují jiný přístup konstruktérů, uživatelů i mechaniků. Vyšší hmotnost, okamžitý výkon a tichý provoz kladou vyšší nároky na geometrii, pneumatiky, brzdy i diagnostiku vibrací.
„Elektromobily totiž nejsou jen auta bez spalovacího motoru. Sice se tváří podobně, ale z hlediska podvozku fungují podle jiných pravidel,“ uzavírá školicí technik.















V posledních dnech na sebe upozornil dokumentární snímek Melania, a to ne příliš pozitivně. Film ukázal, že skutečné příběhy slavných osobností, politiků či ikon popkultury nejsou vždy zárukou úspěchu. Přinášíme vám deset dokumentárních propadáků věnovaných známým tvářím. Některé stihl fatální nezájem diváků, další ostrá filmová kritika a jiné obojí.



Nedostali pozvánku na loňský Turnaj čtyř zemí, kde mohly hrát jen s země s dostatkem hráčů v NHL. Na zimní olympiádu se ale čeští hokejisté bezpečně dostali. A před prvními zápasy budí možná až nečekaný rozruch.






„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme ale být atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.



Konec těžby uhlí a krize ocelářství. Dva problémy, které dopadají na český těžký průmysl, se minulý týden zhmotnily ve Slezsku. Smuteční akcí havířů a protestním mítinkem ocelářů. A byť do Ostravy přijel premiér Andrej Babiš i vládní zmocněnec Filip Turek, ten nejpovolanější - ministr průmyslu - chyběl. Vyrazil do Berlína. Podle některých médií je Karel Havlíček u Babiše v nemilosti.