


Nejen v létě se tisíce Čechů vydávají autem do Polska. Od konce ledna ale musí počítat s výrazně přísnějšími postihy za některé přestupky. Tamní zákonodárci totiž výrazně zpřísnili pokuty především za překročení rychlosti. Skončit můžete i ve vězení, stát bude mít také jednodušší cestu k zabavení auta.

Pověst, která předchází polské řidiče nejen na českých silnicích, není příliš dobrá. Přitom polské zákony byly dlouhou dobu benevolentní, což se podepsalo i na počtu obětí dopravních nehod. V roce 2020 jich bylo téměř 2,5 tisíce, na což postupně polská politická reprezentace reaguje zpřísňováním pravidel.
Daří se to, protože počty obětí dopravních nehod klesají, naposledy za loňský rok na 1651. To je o třináct procent méně než v roce 2024. Pořád je to však vysoké číslo, na milion obyvatel připadá 52 obětí dopravních nehod, ve Švédsku je to třeba jen 20 obětí na milion obyvatel. Od 29. ledna tak došlo k dalšímu zpřísnění silničních předpisů, které budou následovat další změny v březnu.
Ministr spravedlnosti Waldemar Żurek zpřísněním pravidel cílí na recidivisty, kteří porušují zákazy řízení, ale také na ty, kdo rádi a často jezdí rychle. „Nehody často způsobí člověk, který už měl zákaz řízení: jsou to tikající bomby na silnicích,“ nebral si příliš servítky ministr.
Dopravní expert Mariusz Sztal pak v televizi TVN24 uvedl, že zpřísněné postihy se dotknou hlavně řidičů pod vlivem alkoholu a řidičů jezdících rychle. Co se tedy přesně mění? Třeba až donedávna mohli policisté při překročení rychlosti o nejméně 50 km/h vydat zákaz řízení jen tehdy, pokud se tak stalo v zastavěné oblasti. Nově už na prostředí nezáleží, řidiče čeká tříměsíční zákaz.
Výrazné překročení rychlosti spolu s porušením dalších předpisů a ohrožením jiných lidí může být nově kvalifikované jako trestný čin s možností odnětí svobody na tři měsíce až pět let. Doposud za to byla jen pokuta a body. Na stejně dlouhou dobu mohou jít nově do vězení i organizátoři a účastníci nelegálních závodů. Až tři roky by si mohla vysloužit dokonce jen příprava na ilegální závod.
Jak popisuje třeba magazín Auto Swiat, možnost odnětí svobody za překročení rychlosti a ohrožení jiných lidí budí v Polsku vášně. „Předpisy jsou natolik obecné, že až policista na místě rozhodne, zda šlo o přestupek, nebo trestný čin,“ píše magazín.
Už nějakou dobu v Polsku také platí, že pokud policie řidiče nachytá s minimálně 1,5 promile alkoholu, dojde k povinnému zabavení auta. Sztal však připomněl, že až doposud byly v zákoně nejasnosti, kterých soudy často využívaly, takže se k zabavování auta nepřistupovalo tak často. Teď se nejasnosti povedlo vyřešit, dá se tedy očekávat, že počet zabavených aut poroste. Recidivisté přitom mají laťku sníženou na 0,5 promile. Legální je přitom v Polsku řídit až s 0,2 promile alkoholu.
K zabavení auta může soud přistoupit i u řidičů, kteří i přes zákaz usedli za volant. V takovou chvíli přitom daný řidič už stejně nebude mít nikdy možnost legálně řídit: novela zákona totiž usednutí za volant i přes zákaz trestá doživotní ztrátou řidičáku.
Na tu se mohou „těšit“ i řidiči, kteří způsobí nehodu během nelegálního závodu (kromě hrozby jednoho roku až deseti let ve vězení), způsobí nehodu pod vlivem alkoholu či drog, po nehodě, ale před prohlídkou, požijí alkohol nebo drogy, případně ti, kteří z místa nehody ujedou.
Server Interia Motoryzacja uvádí, že policie loni chytila 16 490 řidičů s platným zákazem řízení. Ti všichni už by tak podle nových pravidel nemohli nikdy řídit.
Od třetího března pak řidičský průkaz skupiny B mohou v Polsku dostat už i sedmnáctiletí. Podobně jako v Česku ale jen za doprovodu zkušenější osoby, které je alespoň 25 let, má řidičák alespoň pět let, za stejně dlouhou dobu neměla zakázané řízení a není pod vlivem alkoholu. S dohledem bude muset mladý řidič jezdit stejně jako v Česku až do 18 let.
Přísnější postihy čekají od konce března na řidiče, kteří budou na silnicích driftovat. Při opakovaném porušení hrozí pokuta až 30 tisíc zlotých, v přepočtu přes 170 tisíc korun.



Americký prezident Donald Trump apeloval na republikány, aby znárodnili volby. Také by podle něj měli ovládnout kontrolu nad hlasovacími postupy ve Spojených státech. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by podle něj měla jeho strana volby znárodnit, píší média.



Americká Sněmovna reprezentantů v úterý večer přijala návrh zákona zajišťující další financování federální vlády. Ukončila tím od soboty trvající částečný shutdown, tedy omezení chodu některých federálních úřadů. Zákon podle agentury AP stanoví výdaje v hodnotě přibližně 1,2 bilionu dolarů (24,7 bilionu korun). Ještě v úterý pozdě večer ho podepsal americký prezident Donald Trump.



Společnost Walmart při úterním obchodování jako první maloobchodní řetězec překonala tržní hodnotu bilion dolarů (20,6 bilionu korun). Zařadila se tak po bok technologických gigantů jako Nvidia nebo Alphabet. Za posledních 12 měsíců akcie Walmartu přidaly 28 procent.



Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla jsou extrémním případem buranství v politice, řekl v úterý ve sněmovně Zdeněk Hřib (Piráti). Předseda Pirátů vystoupil jako první z opozičních řečníků zhruba po osmi hodinách od zahájení jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Do té doby z opozice hovořil jen v úvodu předseda ODS Martin Kupka za navrhovatele schůze.



Nově zveřejněné dokumenty z takzvaných Epsteinových spisů odhalují detaily komunikace mezi odsouzeným sexuálním delikventem a bývalým slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem. Zprávy se dotýkají mladých žen, politických vazeb i zákulisních jednání. Lajčák tvrdí, že jeho vztah s Epsteinem byl pouze o slovech, nikoli o činech či nelegálních aktivitách. A že si na události už nepamatuje.