


Dva hlavní důvody, proč se v Německu znovu otevřela debata o zpřísnění rychlostních limitů? Mají zvýšit bezpečnost na státovkách i okreskách a snížit dopady energetické krize kvůli izraelsko-americkému útoku na Írán.

Německo je tradiční destinací milovníků vysoké rychlosti. Nejenže proslulo svou neomezenou rychlostí na dálnicích, ale i mimo ně má volnější pravidla než většina zemí Evropské unie. Na okreskách a státovkách se teď standardně smí jet stovkou, kdežto u nás platí devadesátka. V obou případech by ale mohlo dojít ke změnám.
Kvůli energetické krizi se v Německu opět začali ozývat zastánci zavedení rychlostních limitů na dálnicích. Magazín Auto Bild zmiňuje Veroniku Grimmovou z Německé rady ekonomických expertů. Důvod je jasný: Auto, které jede rychlostí do 120 km/h, spotřebovává méně paliva, než pokud je volba rychlosti čistě na řidiči, a po dálnici si to pak sviští klidně 150 a více.
V první polovině dubna si na to konto dal magazín Stern zpracovat průzkum veřejného mínění. Ukázalo se v něm, že 51 % Němců by bylo pro dočasné snížení rychlostních limitů na 120 km/h na dálnicích a 80 km/h mimo obec.
Zároveň jde ale nadále o téma, které německou společnost rozděluje. Názor na rychlostní limit totiž nevyjádřilo pouhé procento respondentů a 48 % tak bylo pro zachování stávajících rychlostních omezení a neomezení.
Rychlostní limity měly také větší podporu mezi staršími lidmi nad šedesát let, ženami a voliči Zelených a levice. Příznivci krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) naopak byli v drtivé většině proti omezování rychlosti.
Německé ekologické organizace jako Deutsche Umwelthilfe nedávno žádaly ještě drsnější omezení rychlosti. S ohledem na to, že Německo neplné své zákonem dané závazky spojené se snižováním emisí CO2, požadovaly snížení dálničního limitu dokonce na 100 km/h.



Neomezené dálniční tempo také již není v Německu nedotknutelnou záležitostí. Mezi jeho zastánce se již neřadí ani největší tamní autoklub ADAC. V průzkumech mezi jeho členy má dokonce zavedení rychlostního omezení na dálnici větší podporu než v případě ankety magazínu Stern. V roce 2025 se pro zavedení omezení vyjádřilo 55 % respondentů.
Druhým důvodem debaty o zpřísnění rychlostních limitů je nehodovost. V Německu roste počet mrtvých na silnicích: v roce 2021 při nehodách zemřelo 2562 lidí, v roce 2024 2770 a vloni dokonce 2814. Šedesát procent smrtelných nehod přitom připadá na směrově nerozdělené silnice mimo obec, tedy český ekvivalent silnic I., II. a III. třídy.
Německé okresky a státovky jsou nejnebezpečnějšími místy celé tamní silniční sítě. Problémem je doprava v protisměru, relativně vysoké rychlosti a chybějící bariéry. V Německu navíc dosud platí rychlostní limit 100 km/h. Stejně benevolentní je v tomto směru jen Rakousko. Další země sice na některých úsecích umožňují jízdu vyšší rychlostí, povolit by to ale v jejich případě měla dopravní značka.
Bezpečnostní experti v Německu nenavrhují plošné snížení limitu, ale úpravu pro nejrizikovější úseky. Tak třeba v křižovatkách by podle nich pomohlo snížit rychlost na 70 km/h a na silnicích, které jsou užší než šest metrů, by byla místo stovky zase vhodnější osmdesátka. Benevolentní stovka by tedy zůstala na volných úsecích s dostatečnou šířkou.
„Snížení rychlosti by mělo přinést největší efekt na křižovatkách, které jsou rizikové s ohledem na nedodržení pravidla o přednosti v jízdě,“ uvádí motoristický magazín Auto motor und sport. Omezení rychlosti na rizikových úsecích již dnes v Německu samozřejmě platí, stačí osadit dopravní značky. Nový přístup by ale v tomto směru měl být systematičtější.









Americký prezident Donald Trump ve středu ráno východoamerického času (odpoledne SELČ) na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.



Ukrajina nevidí důvod dodržovat Ruskem navržené příměří během sobotních oslav Dne vítězství. S odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informuje deník Kyiv Independent.



Nejméně 17 lidí v úterý zabily ruské útoky na ukrajinská města Záporoží a Kramatorsk, vyplývá z informací ukrajinských úřadů. Na centrum Kramatorsku Rusové shodili letecké pumy a připravili o život nejméně pět lidí, dalších 12 osob utrpělo zranění, napsal na platformě Telegram náčelník správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V Záporoží ruský útok zabil 12 lidí, uvedl šéf záporožské správy Fedorov.



Premiér Andrej Babiš (ANO) nepovažuje chystaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně za šťastný. Za vládu se ho nikdo nezúčastní. Premiér doufá, že akce nevyvolá střety mezi lidmi a nezatíží vztahy Česka s Německem. Řekl to novinářům při návštěvě Ostravska.



Odpočatá česká tenisová jednička se vrací na scénu. Po finále ve Stuttgartu se chystá v Římě doladit antukovou formu před druhým grandslamem sezony. Její letošní formu chválil i někdejší nejlepší hráč světa Jim Courier.