"Konec rychlostních limitů by zachránil životy." Druhá země po Německu chce zrušit omezení na dálnici

Mohlo by se stát, že Německo nezůstane jedinou zemí na světě, kde neplatí pevně stanovený dálniční limit. K našim západním sousedům by se mohla přidat Arizona.

Skupina tamních zákonodárců vedená republikánem Nickem Kupperem chce zrušit na otevřených úsecích dálnic rychlostní limity. Řidiči by si podle něj měli na těchto volných úsecích volit rychlost podle uvážení. Slibuje si od toho i nižší nehodovost.

Související

Rozmyslete si cestu do Česka, radí řidičům v Polsku. Prý na ně čeká „česká past“

Připravovaný zákon nese označení Reasonable and Prudent Interstate Driving (RAPID, Rozumná a obezřetná jízda po dálnici) a jeho hlavním cílem je zrušit rychlostní omezení na otevřených mimoměstských úsecích arizonských dálnic.

Plán prosazovaný Nickem Kupperem zahrnuje v první řadě pilotní provoz podle nových pravidel na dálnici I-8 mezi městy Casa Grande a Yuma. Pevně stanovený limit nepřestane platit po celý den, v noci bude nadále možné jet jen 80 mil za hodinu (cca 130 km/h) a stejný limit zůstane v platnosti i pro autobusy, nákladní auta a tahače.

Neomezená rychlost se následně může podle Kupperových plánů rozšířit o další „neurbanizované“ úseky, v jejichž okolí bydlí méně než 50 000 obyvatel. Mohlo by se jednat o další „interstate“ dálnice, které Arizonou procházejí: I-10, I-17, I-19, I-40 a I-15. Podmínkou je to, že se na I-8 během pilotního testu nezvedne množství nehod.

Kupper je přitom přesvědčený o tom, že dojde k opaku a počet nehod klesne. „Je mi jasné, že první vaše reakce bude, že chceme zabíjet lidi. Data ale ukazují něco jiného, a proto chci, aby tento pilotní projekt ukázal, že zvýšením rychlostního limitu můžeme zachraňovat životy,“ říká.

Související

10 fotografiíProhlédnout si 10 fotografií

Rychlostní rekord, který vznikl omylem. Naftový Kyklop byl pro české koleje moc těžký

Vychází přitom z dat ze státu Montana. Řidiči podle něj volí častěji podobnou rychlost a výsledkem je méně nehod. Podle montanského ministerstva dopravy totiž závažnost nehod roste se zvyšujícími se rozdíly v rychlosti, ne rychlosti jako takové.

„Je to zajímavý psychologický fenomén, že se zrušením rychlostního limitu se sami řidiči shodnou na nějakém vhodném tempu a to dodržují,“ říká Kupper a přiznává, že cestovní rychlost vzroste asi o pět mil (osm kilometrů) za hodinu. Výhodou má být i to, že pokud se policie přestane tolik zaměřovat na rychlost, bude moci účinněji trestat nebezpečnější prohřešky, jako telefonování za volantem a jízdu bez bezpečnostních pásů.

S Kupperem nesouhlasí „americký BESIP“, IIHS (Insurance Institute of Highway Safety). „Výzkumy jasně ukazují, že vyšší rychlost vede k vyššímu počtu smrtelných nehod. Podle našich dat pokrývajících posledních dvacet let došlo ve státech, které zvedly nejvyšší povolenou rychlost o pět mil za hodnu k nárůstu počtu nehod s fatálními následky o osm procent,“ říká mluvčí IIHS Joseph Young pro Arizona Capitol Times.

Související

Bitva o miliony z radarů. Dopadne tak, že obce skončí s měřením rychlosti?

„Pokud data ukážou, že je zrušení limitu nebezpečné, tak celý plán rušíme,“ hájí se Kupper. Jeho zákon navíc jasně říká, že řidič musí přizpůsobit rychlost podmínkám na silnici, viditelnosti, počasí, hustotě dopravy a také reakční době řidiče. To vše se skrývá za „rozumností a obezřetností“ v jeho názvu.

„Jet 85 mil za hodnu (140 km/h) 20 stop (6 metrů) za zádí jiného auta prostě není rozumné,“ říká Kupper. Podle Younga z IIHS ale může být složité onu „rozumnost a obezřetnost“ vymáhat.

Tento problém mimochodem znamenal konec neomezených rychlostních limitů ve zmíněné Montaně. I zde mohli řidiči jezdit na základě vlastního uvážení, a to až do roku 1999, kdy stát na severu USA jako jeden z posledních zavedl rychlostní limity.

Jak popisuje v jednom ze svých starších článků magazín Car and Driver, konec volného přístupu k rychlostním limitům v Montaně předznamenal soudní spor Rudyho Stanka. Car and Driver ho popisuje jako známého „potížistu“, který se neváhal soudit kvůli drobnostem.

Související

Čeští vymahači jdou po pokutách za přestupky v Itálii. Právník dává překvapivou radu

Jednou z nich byla pokuta ve výši 70 dolarů, kterou dostal v roce 1998 v Montaně za to, že jel rychlostí 85 mil za hodinu, tedy necelých 140 km/h. Pokutu ale odmítl zaplatit a přestupek hnal k soudu.

Dvakrát ho prohrál, až mu Vrchní montanský soud dal za pravdu s tím, že „rozumná a obezřetná“ rychlost je příliš vágní ustanovení, které „nepřípustně deleguje základní politické rozhodování na policisty, soudce a poroty, kteří pak ke každé situaci přistupují ad hoc a subjektivně.“

Problémem bylo i to, že ani policista, ani prokurátor nebyli schopni říct, za jakou rychlost by v dané situaci Stanko pokutu nedostal. Stankovi nešťastné ustanovení navíc podle názoru soudu sebralo právo na spravedlivý proces.

Pro milovníky neomezené rychlosti byl Stankův proces Pyrrhovým vítězstvím. Rok nato montanší zákonodárci stanovili rychlostní limit na 75 mil za hodinu, tedy asi 120 km/h. V roce 2015 pak Montana omezení zvedla na 80 mil (necelých 130 km) za hodinu. Nejvyšší rychlost na dálnici tak dnes v USA dovoluje řidičům Texas, na úseku státní dálnice SH130 je možné jet 85 mil za hodinu.