


Elektromobily postupně zlevňují a jejich prodeje rostou, přesto narůstá počet zemí, kde jejich nákup stát dotuje. K Itálii, Francii nebo Velké Británii se teď čerstvě přidává Německo, které přitom už jednou s dotacemi skoncovalo. Teď přitom cílí hlavně na rodiny, podporu navíc dostanou jen některé domácnosti.

Téměř přesně před dvěma roky německá vláda oznámila konec podpory nákupu elektromobilů. Dostala se totiž do rozpočtové krize a ve státním rozpočtu už na auta do zásuvky peníze nezbyly. Šlo tehdy o poměrně bezprecedentní krok, někteří politici se dokonce obávali výrazného propadu prodejů elektromobilů.
Opak je ale nakonec pravdou, protože za jedenáct měsíců letošního roku se prodalo 771 600 aut do zásuvky, což zahrnuje vedle elektromobilů (těch je se 490 tisíci kusy většina) i plug-in hybridy a vodíkové automobily. Znamená to meziroční nárůst o 48 procent, ale především: je to číslo o 17 procent vyšší než za stejné období roku 2022, kdy se nakonec prodalo v Německu rekordní množství automobilů do zásuvky.
Ve stínu strmého vzestupu prodejů i faktu, že se objevuje čím dál více "dostupnějších" elektromobilů - jakkoliv k paritě se spalovacími motory mají ty elektrické stále docela daleko - tak působí aktuální zpráva možná lehce zvláštně. Německá vláda se totiž podle tamních médií rozhodla od začátku roku 2026 znovu podporovat nákup elektrických nebo plug-in hybridních aut.
Pravidla nastavená vládnoucími křesťanskými a sociálními demokraty by nicméně měla být podle informací oborového magazínu Automobilwoche s odvoláním na vládní dokumenty striktnější než v roce 2023. Především na podporu dosáhnou jen domácnosti, jejichž roční celkový příjem je do 80 tisíc eur (asi 1,93 milionu korun). Podpora má jít hlavně mezi nízko- a středněpříjmové rodiny. Každé dítě, které v domácnosti žije, nicméně posune limit o pět tisíc eur (asi 121 tisíc korun).
Základní podpora by měla být tři tisíce eur, to je lehce přes 72 tisíc korun. Dítě znamená navíc 500 eur, maximálně ale dostane domácnost s dětmi navíc tisíc eur, tedy asi 24 tisíc korun. Dalších tisíc eur je pak určených pro nízkopříjmové domácnosti. Celkově je nicméně maximální podpora stanovená na pět tisíc eur.
Když podpora v roce 2023 končila, bylo možné na jedno auto dostat 3000 až 4500 eur podle jeho ceníkové ceny. Byla to ale dotace dostupná všem, ne jen určité příjmové skupině.
Aktuální podpora se týká výhradně nových aut, a to při koupi za hotové i na leasing. Jaká bude maximální cena vozu, Automobilwoche zatím nezmiňuje. Píše ovšem, že vláda chce, aby auta, která budou moci o dotaci zažádat, měla určitý původ.
Nejspíše to tak bude navázáno na místo výroby (případně místo výroby jednotlivých dílů) tak jako ve Francii: tam na dotaci dosáhnou jen modely vyráběné v Evropě, třeba auta z Číny kvůli dlouhému transportu, a tím i vysokým emisím, na podporu nedosáhnou. Měla by být také stanovena doba, po niž majitel nebude moci dotované auto prodat.
Přesná podoba dotačního programu se tak bude ještě ladit, stejně jako datum, od něhož bude možné o podporu zažádat. V současnosti totiž není jasné, jestli to bude možné hned od 1. ledna 2026.
Na podporu nákupu aut do zásuvky jsou určeny tři miliardy eur, tedy přes 72 miliard korun. S dotací se tak v Německu prodá mezi 600 tisíci až jedním milionem aut.
Například předsedkyně Asociace mezinárodních výrobců vozidel (VDIK) Imelda Abbé kritizuje německou vládu za to, že do programu podpory nezahrnula i ojetá auta. Ta si přitom právě podle ní domácnosti s nízkým a středně vysokým příjmem kupují nejčastěji. Další experti se pro změnu obávají, že dotace povedou k ještě rychlejší ztrátě hodnoty elektromobilů na sekundárním trhu, případně také upozorňují na stále vysoké ceny energií.
Německá Asociace automobilového průmyslu (VDA) podle Automobilwoche odmítá podmínku podílu lokální výroby. A i když vládu za znovuzavedení dotací chválí, volá také po podpoře elektrických dodávek. Svaz německých automobilových dealerů (VAD) však ústy svého předsedy Burkharda Kellera vyjádřil nesouhlas s celým návrhem, protože by mohl vyústit v rychlý nárůst, ale pak dlouhodobě neudržitelnou poptávku po elektromobilech.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“