Električtí Panteři z Plzně míří lovit do bulharských hor. Škodovek tam jezdilo už 360

Bulharsko na východě Balkánu sice známe díky jeho dovolenkovým destinacím u Černého moře, avšak zbytek země, která poprvé poznala demokracii až v roce 1989, je pro nás pořád trochu zahalen dýmem z domácích palíren rakije. Úrodná země na jihovýchodním konci Evropy, kterou od zbytku Evropy dělí nejen dunajský kaňon Železná vrata, ale i hluboké kulturní rozdíly, je totiž zároveň rozdělena vysokými horami na dvě klimaticky zcela odlišné části a také protkána železnicemi, které ony hory překonávají. Po těch tratích, z velké části elektrických, jezdí už přes šedesát let jedna škodovka za druhou. A bude jezdit i dále.

Bulharsko totiž na radu sovětských soudruhů elektrifikovalo své železnice střídavým napětím 25 000 V a v roce 1960 už bylo připraveno začít pod nimi jezdit. Jenže objednané lokomotivy v Sovětském svazu se ani po roce nezačaly vyvíjet, natož vyrábět, a tak se Bulhaři poptali ve Francii a Německu. To bylo ovšem v socialistickém východním bloku nepřijatelné, a tak Sovětský svaz, který měl rád kontrolu úplně nad vším, zprostředkoval jejich nákup v plzeňské Škodě. A to nikoliv v roli prostředníka, ale reexportéra. První přijely do Bulharska v roce 1962, později dostaly legendární laminátovou karoserii a zrodila se tradice nakupovat dalších 22 let nové lokomotivy výhradně v Plzni. Těch tam dorazilo v průběhu času celkem 360 a dodnes mají na tamějších kopcovitých tratích absolutní většinu.

Související

17 fotografiíProhlédnout si 17 fotografií

První na celém světě. Česká lokomotiva z laminátu neměla svého času obdoby

Okřídlený šíp bude létat po Bulharsku i nadále. Plzeňská Škodovka, která se dnes jmenuje Škoda Group, totiž dodá do Bulharska celkem 20 čtyřvozových elektrických motorových jednotek typu 18Ev, které známe i z českých kolejí pod názvem RegioPanter. A na dalších pět má opci.

Ty bulharské budou pendlovat mezi Sofií a Burgasem, Varnou a pohraniční stanicí s Rumunskem nazvanou Ruse. Toto nádraží si dobře pamatují socialističtí dovolenkáři mířící vlakem z Československa do Zlatých Písků či Primorska. Ke stojícímu vlaku sem chodily žebrat o jídlo rumunské děti.

Nové jednotky Škoda Panter nahradí zasloužilé sovětské soupravy řady 32, jejichž dodávky byly zahájeny v roce 1970, a tomu také odpovídá jejich konstrukční úroveň. Robustní vlaky, vyrobené v lotyšské Rize, jsou těžké, přesto mají oproti škodovkám poloviční výkon. Vzorem komfortu nebyly ani jako nové, půl století těžké dřiny jim na vábnosti moc nepřidalo. Také nejsou nízkopodlažní, klimatizované ani vybavené palubní wi-fi a dalšími vymoženostmi. Bulharská meziměstská doprava tak projde epochální změnou.

Částečně nízkopodlažní vlaky čeká perná služba na kopcovitých tratích přes pohoří Stara planina, proto jsou hnané všechny vozy soupravy, a to vždy jedním podvozkem. Brzdit budou umět samozřejmě i elektricky, jinak to na táhlých prudkých rampách už dnes nejde. Každý Panter pojme celkem 619 Bulharů, z toho 333 sedících. Vozíčkáři mají vyhrazena dvě místa, kočárků se vejde šest, jízdních kol 21. Zda budou ve vozech i turecké záchody pro tamní nejpočetnější menšinu stejné národnosti, tisková zpráva neupřesňuje.

Související

Státní dráhy za socialismu? Jak číšníci měnili opilé turisty na tuzexové bony

Jednotka se svým zrychlením 0,8 m/s ujede všemu ostatnímu, co po bulharských kolejích jezdí. Určena je pro provoz na jednofázovém napětí 25 000 voltů a dosahuje nejvyšší rychlosti 160 km/h, kterou lze zatím využít jen místy na zrekonstruovaných úsecích koridoru Varna–Burgas. Na většině ostatních tratí se sveze sotva stovkou, v náročných horských úsecích ji navíc čeká neustálé střídání táhlých stoupání a dlouhého brždění. Vlastně se podobá vlakům RegioPanter pro Jihomoravský kraj, jen je delší. Zvládne provoz pod jednotným evropským zabezpečovačem ETCS, mohla by tedy teoreticky zajíždět i na další evropské železnice, vybavené tímto napájecím systémem. V praxi se s tím ovšem nepočítá.

Škoda uzavřela obchod za více než půl miliardy eur, tedy v přepočtu zhruba 13 miliard korun. Pořízení 20 vlaků zaplatí EU z fondu Nástroje pro obnovu a odolnost (RRF), zbylých pět pak bulharský státní rozpočet. Pro lepší představu, tato částka tvoří zhruba polovinu ročního českého exportu do Bulharska. A dodejme, že druhou nejvýznamnější částí jsou také škodovky, avšak z Mladé Boleslavi.

Součástí smlouvy je i opce na dalších pět souprav a především patnáctiletý servis vlaků přímo na místě. To byla jedna ze základních podmínek bulharské strany a Škoda Group si za tímto účelem pronajme depo a založí místní pobočku, v níž plánuje zaměstnat lokální specialisty. Tímto způsobem si výrobce chytře upevní svou pozici do budoucna, protože při dalších výběrových řízeních na nové vlaky se bude zavedené servisní zázemí určitě počítat.

Moderní příměstské a meziměstské vlaky typu 18Ev a odvozené, které z českých kolejí známe jako RegioPanter či InterPanter, už jezdí i na Slovensku, v Estonsku a Lotyšsku. Jde o jeden z exportně vůbec nejúspěšnějších českých výrobků, který má nač navazovat. Ještě dříve se totiž podařilo vyvézt desítky dvoupodlažních příměstských souprav, které u nás známe jako CityElefant, na Slovensko a Ukrajinu. A v Německu jezdí patrové push-pull soupravy Škoda, s lokomotivou řady 102 od stejného výrobce. U nás provozují desítky RegioPanterů České dráhy včetně čtyř dvousilových, schopných ujet na baterie až 80 km. Nově s nimi jezdí i soukromý dopravce RegioJet, který si také objednal jejich vícesilové provedení pro provoz na částečně elektrifikovaných trasách.