Všech šest dosavadních českých prezidentů mělo k Rusku silné vztahy. I ten poslední je má. Proč šest? Nepočítám ty, kteří měli k Rusku (Sovětskému svazu) vztah vazalský, daný jejich stranickými, funkcionářskými pouty k Moskvě jako k mocenskému centru mezinárodního komunistického hnutí. Václav Havel byl z těch šesti jediný, kdo měl k Rusku vztah vždy obezřetný.
Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápisem Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou ve středu představili na konferenci v pražské vile Lanna.
Kniha Jana Urbana srovnává chování finského prezidenta Juha Kusti Paasikiviho a českého prezidenta Edvarda Beneše v kritickém období obou zemí.
Skutečnost, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou 113kilometrové hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy zahraniční politiky, konstatuje bývalý český premiér Petr Pithart.
Svou knihu Apoštol demokracie – Československo a mytický obraz Edvarda Beneše otvírá Pavel Dvořák z dnešního pohledu až šokujícím obrazem. Na základě článků v dobovém regionálním tisku a zápisů v místních kronikách popisuje oficiální návštěvu prezidenta Edvarda Beneše v kraji mezi Ostravou a Olomoucí v červenci 1946.
Vlastní rukou psané poslední vůle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše nebo razítka československé exilové vlády v Londýně ležely ukryty ve sklepích ministerstva spravedlnosti, odkud se dostaly ven loni při úklidu.
Edvard Beneš v letech 1945-1948 udělal jistě řadu chyb, ale určitě méně než politici tzv. demokratických stran.
Před 140 lety se narodil druhý československý prezident Edvard Beneš. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Emil Hácha strávil v Trhových Svinech na Českobudějovicku pouze prvních deset let života, s rodným místem byl ale přesto nadále silně spjatý. Bývalý prezident pomnichovského Československa a následně i nacisty ovládaného protektorátu Čechy a Morava do pozdního věku do Trhových Svinů jezdil, říká spisovatel a publicista Jan Štifter, který se Háchovým vztahem k Trhovým Svinům zabýval.
Kočka manželů Pavlových se stala hvězdou předvolební prezidentské kampaně. Desetiletou Micku si lidé tiskli na trička i ručně vyrobené transparenty. Pokud si ji prezidentský pár vezme do některé z hradních rezidencí, bude vůbec první kočkou v historii úřadu. Doposud nejznámějším mazlíčkem Hradu byla kníračka Ďula Olgy a Václava Havlových. Psa si do úřadu vzal i Zeman, Hácha, Svoboda nebo Beneš.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Koncem roku 1942 se otevřely brány sovětských pracovních táborů gulagu československým občanům z Podkarpatské Rusi, kteří v letech 1939-1941 padli na útěku před okupací do rukou Stalinovy státní bezpečnosti NKVD. Ačkoliv amnestii Moskva vyhlásila již v lednu, v lágrech gulagu v těžkých pracovních i existenčních podmínkách lidé z nejvýchodnějšího cípu meziválečné republiky živořili téměř rok.
Nakladatelství Karolinum v roce 2022 zveřejnilo jeho Cestu z chaosu, což je zevrubná analýza dění na Blízkém východě v posledním století. Zároveň mu ale v pařížském Gallimardu vyšel Enfant de Bohême, v překladu Dítě z Čech. Jeho prostřednictvím se významný francouzský arabista Gilles Kepel poprvé pustil do beletrie a pátrání v rodinné historii, která má českou stopu.
Polskem organizovaná cesta premiérů do Kyjeva znovu dokazuje, že v bezpečnostních otázkách je nutná úzká spolupráce s regionálním lídrem, i kdybychom na spoustu hodnotových věcí měli úplně jiné názory.
1. čs. polní prapor se v sovětském Buzuluku začal formovat před 80 lety na přelomu ledna a února 1942. "Byl to náš nejradostnější den. Byly jsme vyzdviženy z velikého utrpení," svěřila se Heliodoru Píkovi vězenkyně gulagu Štěpánka Cejzlarová, kterou Sověti propustili až kvůli vznikající jednotce. Stejně jako stovky dalších Čechoslováků. Byla to pro ně jediná možnost, jak se dostat z lágru.
Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.
Sérii článků o jedenácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Na přání čtenářů nyní seriál pokračuje. Tentokrát v části Smíchova na svahu "strahovského" kopce. V této 2. sérii se ale vydáme i do obcí vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli skvostné letní domy, a také do dalších tuzemských měst, v nichž stojí unikátní vily zajímavých lidí.
Tragické události z 28. října 1939, kdy při protestech proti německé okupaci zemřel medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček, vyvrcholily 17. listopadu 1939 popravou devíti studentských vůdců, deportací 1220 vysokoškoláků do koncentráku a uzavřením vysokých škol. Jejich spolužáci pak v Londýně přesně před jedenaosmdesáti lety vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.
Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
