František Suchý (91) se před 70 lety účastnil nočního pochodu na Pražský hrad, kterým několik tisíc studentů vyjádřilo odpor proti komunistické vládě. O několik let později jen o vlásek unikl popravě.
"S prezidentem Edvardem Benešem a jeho rolí v roce 1938 a zejména v únoru 1948 se musíme jednou provždy vyrovnat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pithart, bývalý premiér, předseda Senátu a nyní pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Národ považuje za společenství lidí, kteří se dohodli, jaké příběhy si budou nebo nebudou vyprávět. "A prezidenta Beneše česká společnost stále velmi šetří," říká Pithart. "On je tou osobou, o které se raději nemluví, protože diskuse o něm stále rozděluje společnost."
Přestože značná část veřejnosti v poválečné euforii ještě věřila v lepší zítřky slibované Klementem Gottwaldem, ti prozíravější si už ve zlomovém roce 1948 uvědomili, že Československo čekají desítky let temné totality. Arcibiskup Josef Beran například volal „vzpamatujte se“ a varoval před bratrovražednými boji. Co o tehdejších událostech psaly noviny? Jak se lze přesvědčit v následujících citátech, mísily se v nich vizionářské předpovědi i slepá víra ve šťastný konec.
Druhá část obsáhlého rozhovoru Karla Hvížďaly s právním filozofem a profesorem univerzity v Cardiffu Jiřím Přibáněm.
V rámci dnešního a sobotního dne otevřených dveří se mohou návštěvníci Pražského hradu podívat do prostor, které jsou běžně uzavřené. K vidění bude zrekonstruovaný Nový palác na západní straně stavby. Lidé si kromě samotných chodeb a salonků prohlédnou i jídelní tabuli T. G. Masaryka s jeho oficiálním porcelánovým servisem, původním křišťálem i stříbrnými příbory.
Uznávaný historik a spisovatel František Emmert vydává k 80. výročí úmrtí TGM výpravnou publikaci "Tomáš Garrigue Masaryk - Myslitel a prezident". V rozhovoru pro Aktuálně.cz autor objasňuje, proč se Masaryk cítil být spíše Slovákem, proč se vyhýbal vojenské službě a jak by se zachoval v těžké válečné době, kdyby vládl místo Beneše. Podle historika by se zřejmě rovněž podvolil mnichovské dohodě, rozhodně by se však nepodřizoval Sovětskému svazu a komunistům do té míry, jako to činil jeho nástupce.
Vlajka vztyčená legionáři na palubě parníku plujícího kolem světa, krajanská legionářská náborová cedule z USA či archiválie tak vzácné, že mohou zůstat na světle jen měsíc a pak musí zpět do depozitářů. Po loňské sérii výstav k 700. výročí narození Karla IV. čeká Hrad další velká výstava, tentokrát ke stoletému jubileu Československa. Historici se netají tím, že na příští rok připravují unikátní dílo.
Komiksová série Češi se věnuje českým dějinám a vznikla podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka. Devět knih kopíruje cyklus Roberta Sedláčka České století, který vysílala před třemi lety Česká televize. Několik z devíti titulů dostalo tuzemskou cenu za nejlepší komiks Muriel. "Nemá smysl předstírat, že politika je akce, kde lítá někdo s plamenometem," říká k politicko-historickému komiksu Pavel Kosatík. "Já taky umím z Gottwalda a jeho tlusté Marty udělat voly a vím, že hodně lidí pobaví, když se to udělá. Ale neuleví se mně a nevyřeší se nic," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na ukázky z devítidílné komiksové série Češi, která vznikla na základě Sedláčkova a Kosatíkova televizního seriálu České století. Série je společným projektem České televize a nakladatelství Mladá fronta.
Násilí, které vyvolalo nacistické Německo, neskončilo 8. května 1945. Pokračovalo – byť s jinými aktéry – v roli pachatelů i obětí. Právě tohle je ústředním mottem nové publikace Jiřího Padevěta nazvané "Krvavé léto 1945". "Dnešní území České republiky se mezi březnem a srpnem 1945 stalo areálem nevídaného násilí a krutostí. Měli bychom si být vědomi, že takoví můžeme být. A není jen problémem Čechů, že jsou mezi námi sadistické bestie, které jsou ochotné páchat podobná zvěrstva. Za určitých podmínek se mohou podobné krutosti kdykoliv opakovat. Na to nezapomínejme," varuje autor v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Pouhý rok si manželka prezidenta Edvarda Beneše užila vlastnictví na zakázku vyrobeného kabrioletu Aero 50. Další osud nádherného vozu, jehož tvary stvořil karosář Sodomka z Vysokého Mýta, už byl velice smutný.
Ostudná zbabělost zákona č. 115/1946 zničila samu možnost demokratického právního československého státu. Za jeho neslušnost tak platíme dodnes.
"KSČM oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu," prohlásila komunistická strana při příležitosti 68. výročí od Vítězného února v 1948. Za toto prohlášení na stranu podalo trestní oznámení sedm nevládnoucích organizací. Podle organizací se tím strana dopustila trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš považuje podstatu podání za absurdní.
Do lidické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v poslední době vstupuje jedna známá osobnost za druhou. Nejprve ji ovládla politička Jana Bobošíková, v prosinci se jejím členem stal i arcibiskup Dominik Duka. Před několika dny je následoval i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Gabriely Havlůjové, předsedkyně kladenské organizace, pod niž dříve lidická buňka spadala, Ovčáčkův vstup vrhá špatné světlo na celou organizaci.
Komunistická strana Čech a Moravy se přihlásila k revolučnímu únoru 1948. Únorový převrat 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. V prohlášení oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu. Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily.
Záhy po svém vzniku se Československá republika dostala se sousedním Polskem do územního sporu o Těšínsko. Poláci se nehodlali smířit s novými hranicemi a na československém území vyhlásili vlastní volby. Československo, kterému hranice potvrdily státy Dohody, zareagovalo vojenským zásahem. Od jeho vypuknutí uplynulo 97 let.
Franz Neubauer, který dlouhá léta vedl Sudetoněmecké krajanské sdružení, ve středu zemřel. Bylo mu 85 let. V Bavorsku Neubauer mimo jiné působil jako zemský ministr práce a sociálních věcí. V rámci sdružení pak hájil zájmy Němců vysídlených z českých zemí. Do širšího povědomí se dostal hlavně v 90. letech, kdy se neúspěšně snažil přimět německou vládu, aby vysídlení prohlásila za genocidu.
Prezident Miloš Zeman je známý tím, že chce být v kontaktu s běžnými lidmi, proto objíždí Česko a setkává se s občany. Zanedlouho bude možné se s ním potkat přímo na Hradě. Kancelář Hradu totiž plánuje, že zpřístupní v rámci prohlídek interiéry, kde úřaduje prezident Zeman a úřadovali také jeho předchůdci. Hradní kancelář zpřístupní také kinosál, ve kterém se bude promítat film o prezidentské funkci. Na dotazy návštěvníků pak mají odpovídat třeba kancléř Vratislav Mynář nebo mluvčí Jiří Ovčáček.
O stavu české armády se vyjádřil ve francouzském Darney, kde si desítky českých a francouzských vojáků i veteráni druhé světové války připomněli 97. výročí vzniku československých ozbrojených sil.
Druhá část rozhovoru Karla Hvížďaly s česko-americkým politologem Michaelem Krausem. "Václav Klaus a Miloš Zeman české národní zájmy rozhodně nehájí, své zemi dělají ostudu," tvrdí.
