Zpět na místě činu: bývalý milicionář Lambert se po 20 letech vrací k práci pro ČT

Čtyři roky – konkrétně v letech 2003 až 2007 – působil v České televizi, aby ji opustil kvůli tomu, že se na něj provalilo jeho členství v Lidových milicích před rokem 1989. Nyní se ale František Lambert – byť externě – ke spolupráci s veřejnoprávní televizí vrací. A to prostřednictvím společnosti LCG - 360° Consulting.

V rámcové dohodě o poskytování poradenských služeb mezi ČT a firmou LCG - 360° Consulting se doslovně uvádí, že ji zastupuje jednatel František Lambert. Je uzavřena bez výběrového řízení na dva roky a její plnění je nastaveno v maximální povolené výši tří milionů korun. Jejím předmětem má být „poskytování nezávislého prověřování interních procesů, postupů a vnitřních řídicích dokumentací objednatele s cílem posoudit jejich účinnost, spolehlivost a soulad s platnými předpisy“.

„Poskytovatel bude dále analyzovat nastavení interních kontrolních mechanismů a informačních systémů, identifikovat oblasti pro zvýšení efektivity, hospodárnosti a účelnosti a navrhovat opatření ke zlepšení řízení a optimalizaci procesů,“ píše se také v kontraktu zveřejněném v registru smluv.

O tom, že se má bývalý člen komunistických milicí Lambert nějakým způsobem vrátit po téměř 20 letech do České televize, jsme se v redakci Aktuálně.cz dozvěděli začátkem letošního roku. Tiskový mluvčí ČT Michal Pleskot nám tehdy ovšem napsal, že naše informace nejsou úplně přesné. „František Lambert do zaměstnaneckého poměru nenastupuje,“ zdůraznil tehdy.

Dodal nicméně, že Česká televize vstoupila v jednání se společností, v níž František Lambert působí. „A to o případné formě externí spolupráce. Jednání doposud s žádným konkrétním výsledkem uzavřena nebyla,“ uvedl mluvčí ČT v rozhovoru pro Aktuálně.cz na sklonku ledna.

V mezičase se ovšem situace změnila – smlouva byla uzavřena. A televizní mluvčí Pleskot na náš dotaz, co přesně bude společnost LCG - 360° Consulting pro ČT dělat, nyní uvedl, že důvodem uzavření smlouvy je předmět plnění, který podle něj vyžaduje, aby se dodavatel v co největší míře detailu znal a orientoval v televizních procesech a výrobních postupech.

„Smlouva je koncipována jako rámcová a je uzavřena na dva roky, případně do vyčerpání limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu,“ zdůraznil Pleskot. Obdobný dotaz jsme zaslali také přímo Františku Lambertovi, ale ten na otázky Aktuálně.cz doposud nereagoval.

Na reakci mluvčího Pleskota nicméně zaujmou dvě věci. Tou první je jeho důraz na to, že by se měl dodavatel plnění smlouvy detailně orientovat v televizních procesech. Lambert přitom ČT opustil k 31. říjnu roku 2007, což je skoro 20 let. A za druhé: Pleskot mluví o zakázce malého rozsahu.

„Veřejná zakázka malého rozsahu je takovou veřejnou zakázkou, jejíž výše v případě poskytování služeb nepřesáhne hodnotu tří milionů korun, v případě stavebních prací pak milionů devět,“ připomíná pro Aktuálně.cz právník Transparency International Kryštof Doležal. Dohoda České televize se společnosti LCG - 360° Consulting je totiž napsána na maximální cenu oněch tří milionů korun. Doležal přitom upozorňuje, že zakázky malého rozsahu lze zadat napřímo, tedy bez nutnosti uspořádat výběrové řízení na nejvýhodnější nabídku.

„Smyslem existence tohoto typu zakázek je především možnost zadavatelů obstarávat drobné věci běžné potřeby, jako je třeba káva nebo nová sešívačka, bez složité administrativy,“ upozorňuje expert protikorupční organizace. „Pokud však tímto způsobem dojde k obstarání poradenských služeb, stále se nejedná o nezákonný postup – samozřejmě za předpokladu, že je ve výsledku stanovený limit skutečně dodržen a nedojde k jeho překročení. Zaslaná smlouva splňuje limit pro tyto zakázky a je tak veřejnou zakázkou malého rozsahu.“

Veřejné zakázky malého rozsahu jsou nicméně podle Doležala dlouhodobě předmětem zájmu protikorupčních organizací právě proto, že je s jejich zadáním spojeno velmi málo pravidel. „Při loňském schvalování zvýšení limitů pro jejich zadávání ze dvou milionů na tři tak byla na stole i varianta současného zvýšení jejich transparentnosti. Ta však bohužel nebyla schválena, a došlo tak k prostému navýšení limitů bez současného zlepšení pravidel, což naše organizace kritizovala,“ dodal Kryštof Doležal.

Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.