Zničí agresivní noroviry olympiádu? Z banální nákazy se může stát smrtelná hrozba

Zimní olympijské hry v Itálii čelí nečekané výzvě. Agresivní norovirová infekce už vyřadila z turnaje část hokejistek a vyvolává obavy z dalšího šíření. Epidemiolog Roman Prymula pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč je tento virus v uzavřených komunitách nebezpečný a kdy se z banální střevní nákazy stává hrozba, která může končit i tragicky.

Přestože nejde o novou nákazu, noroviry se dostaly do popředí pozornosti kvůli aktuálně probíhajícím olympijským hrám. Část jejich účastníků se totiž potýká s nákazou velmi agresivním norovirem.

Norovirová infekce už zasáhla například do hokejového turnaje. Do karantény nakonec muselo kvůli nákaze nebo podezření na ni 13 hráček z finského týmu. Zápas, který měly odehrát proti Kanaďankám, se tak musel přeložit na příští týden.

„Zvažovali jsme možnost kontumační prohry. Nakonec jsme byli za odložení zápasu rádi, i když bude těžké odehrát během krátkého časového úseku tak velký počet zápasů,“ uvedl trenér týmu Tero Lehterä.

Onemocněla pak i jedna hráčka švýcarského týmu a švýcarské hokejistky se proto nezúčastnily zahajovacího ceremoniálu v Miláně. České hokejistky nákaza naštěstí nedostihla. Na Hrách se v současnosti dodržují přísná opatření, která by dalšímu šíření měla předejít.

„Mechanismy šíření jsou podobné jako u virové hepatitidy A. To znamená, je to fekálně-orální cesta přenosu prostřednictvím kontaminovaných potravin i běžným kontaktem s osobami,“ vysvětluje epidemiolog Roman Prymula, jak se šíří takzvané noroviry.

Virus je velmi odolný a ulpívá na površích, zejména v chladných obdobích. „Způsobuje celou řadu závažných epidemií. Zejména je známý tím, že na velkých zaoceánských lodích je občas schopen v podstatě zlikvidovat celou dovolenou, protože vzhledem k limitovaným kapacitám sociálních zařízení je tam skutečně peklo na zemi,“ popisuje odborník.

V běžné populaci se naštěstí virus tak silně nešíří, jako je to obvyklé například u respiračních onemocnění. Jde spíše o lokální epidemie v uzavřeném kolektivu.

To, že by virus do Česka zanesli fanoušci vracející se z italské olympiády, je tak spíše menší hrozbou. Virus je ovšem schopen šířit se velmi rychle. „Loď je klasickým příkladem. Nebo kdyby se to dostalo třeba do potravin v olympijské vesničce, tak by hrozilo, že celá vesnička může být nakažena právě kvůli poměrně rychlému, ale izolovanému šíření,“ varuje Prymula.

Průběh onemocnění je přitom velmi rychlý a přejde během několika dní. Olympijské hry tak nákaza ve větší míře neohrozí. „Nerozšířilo se to nijak masivně a opatření byla dostatečná na to, aby tam nákaza v podstatě přestala existovat. Myslím si, v tuhle chvíli tam nějaký velký problém není,“ soudí odborník.

Jelikož se virus šíří v menších komunitách, nehrozí ani, že jej ve větší míře přivezou fanoušci či lidé vracející se z prázdnin, které strávili v Itálii. A to i přesto, že právě v lednu a v únoru se norovirům podle epidemiologů daří nejvíce. Mezi roky 2018 až 2022 v Česku norovirem onemocnělo nejméně 13 tisíc lidí. V nemocnici pak podle statistik skončila polovina nemocných, z nichž čtyři chorobě podlehli; novější data k dispozici nejsou. Virus je nicméně poměrně agresivní, každý rok se jím nakazí stamiliony lidí, z nichž statisíce na následky onemocnění zemřou.

Příznaky obvykle nastupují jeden až dva dny od nakažení. Zasahují zažívací ústrojí. „To znamená, člověk má nejdřív nucení na zvracení, pak zvrací a má křeče v břiše, které mohou být poměrně silné,“ popisuje epidemiolog. Neobvyklé nejsou ani silné průjmy, které mohou vést až k dehydrataci.

Právě průjem je nejvíce ohrožujícím aspektem onemocnění. „Pokud je průběh tak těžký, že je organismus dehydratován, musíme zavést rehydratační terapii. A to se týká zejména malých dětí a starších seniorů,“ popisuje Prymula. Mezi další příznaky pak podle něj patří nechutenství, ale i například bolest kloubů a svalů.

„Je to velmi obtěžující. Nikdo nechce prosedět dva tři dny na toaletě, ale pokud máme dostatek hydratace, tak by to neměl být velký problém,“ říká Prymula. Nedostatečná hydratace však může být problém u starších lidí, může vést až ke smrti. „Senior není schopen včas rozpoznat, že se dostává do fáze dehydratace, a může zemřít na to, že nebyl včas rehydratován,“ uzavírá Roman Prymula.