Zlevní benzinky po zásahu Babišovy vlády? Experti varují před špatným scénářem

Ekonomové hodnotí opatření vlády proti vysokým cenám pohonných hmot rozporuplně. Velké části motoristů podle nich příliš nepomohou, distributoři budou snížené zisky z prémiových stanic kompenzovat zdražením v menších lokalitách.

Při delším trvání opatření navíc mohou vést k uzavírání velkého počtu stanic nebo k nedostatku paliv v některých lokalitách. Upozorňují i na velký zásah do státního rozpočtu.

Vláda dnes rozhodla o zastropování marží distributorů paliv na maximálně 2,50 Kč na litr nafty a benzinu. Současně sníží spotřební daň na naftu o 2,35 Kč za litr, nyní je 9,95 Kč. Stát také bude denně určovat maximální cenu paliv. Opatření by měla začít platit od středy 8. dubna.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že jde o zřejmě největší zásah do cenotvorby u pohonných hmot v Česku za posledních 30 let. "Opatření má potenciál zásadně změnit nákupní vzorce spotřebitelů, na což budou muset distributoři reagovat změnou svých obchodních modelů," uvedl Sobíšek. Podle něj tak lze očekávat velký růst prodejů paliv na dálnicích a dalších velkých tazích a naopak omezení zájmu zákazníků mimo ně. "Udrží-li se opatření v platnosti po delší dobu, odhadem pětina z dnešního počtu čerpacích stanic skončí. Ohrožené budou zejména stanice mimo sítě velkých distributorů, obsluhující menší sídla," podotkl Sobíšek.

Zastropování marží může podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška na první pohled působit jako rychlá pomoc řidičům, ve skutečnosti ale podle něj může být efekt opačný. Upozornil, že při další eskalaci konfliktu na Blízkém východě mohou ceny ropy dál růst, což by následně ohrozilo i dostupnost paliv.

"V takové situaci by cenový strop nebo administrativně omezené marže mohly odradit distributory a prodejce od dovozu či prodeje paliv za ekonomicky udržitelných podmínek. Výsledkem by pak nemusely být jen deformované ceny, ale v konečném důsledku i nedostatek paliv na domácích čerpacích stanicích," varoval Míšek. Bez fungujících tržních mechanismů podle něj stoupá riziko, že distributorům se nebude vyplácet dodávat drahé palivo zákazníkům v dostatečném objemu.

Hlavním ekonom XTB Pavel Peterka vnímá snížení spotřební daně jako předčasný a drahý krok. "Plošná opatření mají obrovskou nevýhodu, že jsou drahá. Pomáhají sice všem, ale velmi málo a na místech, kde je to nejvíce potřeba, tedy v průmyslu a v dopravě, bude tato pomoc nedostatečná," vysvětlil. Podle Peterky tak budou zapotřebí další kroky, což negativně ovlivní příjmy státního rozpočtu. Snížení daně se navíc podle něj plně nepromítne do cen a zůstane v maržích čerpadlářů.

Jako velkou chybu Peterka označuje i stanovení plošné marže a maximální ceny každý den. "Pokud bude cenový strop stanoven příliš nízko, dočkáme se nedostatku a na některých pumpách prostě a jednoduše nenatankujeme, protože se jim prodej pohonných hmot nevyplatí. Pokud bude cenový strop vysoko, tak nebude mít zásadní dopad," řekl Peterka. Důsledkem podle něj může být, že distributoři budou snížení cen v prémiových lokalitách kompenzovat zdražováním na menších pumpách, kde byla dosud cena nižší.

Podle analytika Portu Jana Berky se snížení spotřební daně sice v cenách projeví, ale ne v plném rozsahu, protože část daňové úlevy se může promítnout do marží v dodavatelském řetězci. Zároveň však nečeká, že by opatření zcela zastavila další případný růst cen. "To by mohl přinést až cenový strop, ten však nepovažujeme za správný krok. V důsledku jeho zavedení by mohlo hrozit, že na trhu vznikne nedostatek pohonných hmot a část nabídky se přesune na černý trh za výrazně vyšší ceny," dodal.