Dne 14. prosince 1995 podepsali v Paříži prezidenti Srbska, Chorvatska a Bosny tzv. Daytonskou mírovou dohodu. Skončila tak nejstrašnější válka v Evropě od roku 1945, která si v třímilionové zemi vyžádala 100 tisíc obětí. Jak se něco takového mohlo v Evropě po pádu železné opony stát? Mohla Evropa reagovat rychleji? Došlo by k míru bez Američanů?
Hosty šéfredaktora Aktuálně.cz a odborníka na Balkán Matyáše Zrna budou Michael Žantovský, bývalý poradce Václava Havla a velvyslanec v USA, a Filip Tesař z katedry kulturní a sociální antropologie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, který v Bosně za války pobýval.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ2. den OH: Nabitá neděle pro české barvy. Do boje jdou Ledecká nebo Jílek
Sledujte aktuální dění na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Měla to být vědecká smrt bez bolesti. Proč se první poprava plynem změnila v horor
Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.
ŽIVĚPrvní útok na medaile začíná. Ledecká a Maděrová jdou do paralelního obřího slalomu
Sledujte online přenos z kvalifikace paralelního obřího slalomu snowboardistek na olympiádě v Itálii s Ester Ledeckou a Zuzanou Maděrovou v akci.
Varovné signály, které možná přehlížíte: únava, zimomřivost a tmavší moč nejsou zimní klasika
Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.
"Lidé tohle nevědí." Kontroverzní boxerka Chalífová přiznala pravdu o své identitě
Na letní olympiádě v Paříži 2024 si boxerka Imán Chalífová dominantně došla pro zlato a svět od té doby bouřlivě diskutuje o její biologické identitě. Teď je zase o něco jasněji. Díky přiznání samotné Alžířanky.