Rodí se revoluční obrat v placení „daní“. Cíl: Udržet Čechy práceschopné

Chytré země si všimly jednoduché rovnice: pokud lidem zaplatí drahé moderní léky či prostředky, vydělají na tom. Ze studií totiž vyplývá, že pacienti neskončí v invalidním důchodu, ale dál pracují a platí daně. Jenomže v Česku tohle pravidlo často neplatí. Zdravotní pojišťovny totiž úspory pro sociální systém nesledují. „Nemusí je to ani zajímat. Nic je k tomuto celostnímu pohledu nenutí,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.

To by se ale mělo změnit. Vedení resortu zdravotnictví už totiž plánuje, že zdravotní a sociální systém propojí. Podle Švece by se mělo pod jednu střechu dostat zdravotní a nemocenské pojištění – lidé by odváděli obě částky společně.

Související

Zůstaň doma s dědou, stát to platí. Radikální změna péče počítá s alimenty na rodiče

Peníze by také spravovala jen jedna instituce - zdravotní pojišťovna. „Ta by pak lidem hradila nejenom léčbu u lékaře, ale i nemocenskou či invalidní důchod,“ popisuje svou představu Švec. Posílala by jim i ošetřovné a mateřskou. Dnes jim tyto dávky vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Už jen efektivní terapie

Podle Švece by změna přinesla několik žádoucích efektů: „Pojišťovnu by najednou zajímalo, jestli lidem hradí opravdu jen takovou léčbu, která je účinná a udrží je práceschopné,“ říká.

Přestaly by jí vadit i vysoké prvotní náklady. „Kvalitnější léčba by totiž v konečném důsledku znamenala menší výplatu nemocenských dávek či invalidních důchodů, a tím pádem i větší výběr pojistného od pracujících klientů,“ vysvětluje náměstek.

To by si podle něj pojišťovna snadno spočítala, a to díky přístupu k nově propojeným datům.

Související

Kam se nebát na operaci a jaké nemocnici se vyhnout? Chystá se velké srovnání špitálů

Ministerstvo už začalo na změně pracovat – podle mluvčí Renaty Povolné analyzuje, co všechno je třeba pro spojení nemocenského a zdravotního pojištění udělat. Počítá také náklady. Kdy by se mělo zdravotní a nemocenské pojištění slučovat, ale Povolná neprozradila. Uvedla jen, že příprava zabere několik let.

Pojišťovnám se nápad veskrze líbí. Třeba šéf největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek Aktuálně.cz řekl, že je to krok správným směrem. „Opravdu je to něco, co může oběma systémům přinést velké zvýšení efektivity. A to právě proto, že uvidíme celý nákladový příběh člověka – tedy nejenom to, jaké peníze zkonzumuje jeho péče v rámci zdravotního systému, ale i jak je tato péče následně vyvážena případnými náklady systému sociálního,“ zhodnotil.

Proti není ani ministerstvo práce a sociálních věcí. Alespoň podle Ivy Merhautové, která v úřadu vede sekci sociálního pojištění a nepojistných dávek. „Myšlenka sdílení zdravotně-sociálních dat je správná. Řadu věcí by to zjednodušilo,“ řekla na semináři Sdružení Občan v síti.

Všechno pod jednou střechou

Podle Švece by se mohla změna líbit i klientům. Usnadní jim totiž komunikaci s úřady. „Dnes je to složité – lidé často potřebují k řešení jedné události i několik institucí,“ řekl a uvedl příklad: „Třeba když si člověk způsobí vážnější pracovní úraz, musí se o něj postarat nejenom lékař a zdravotní pojišťovna, ale později také Česká správa sociálního zabezpečení, přes kterou dostane nemocenskou a ošetřovné.“

Související

Defibrilátor i pro umírajícího? Obětí mohly být stovky, bizarní případ řeší policie

Pokud k tomu potřebuje i příspěvek na péči, musí se obrátit ještě i na úřad práce. „Výplatu bolestného či náhrady výdělku zase řeší s určenými komerčními pojišťovnami a zaměstnavatelem,“ říká Švec a dodává: „A to nemluvím o tom, že v některých případech mohou do hry vstupovat ještě i revizní a posudkoví lékaři.“

Do budoucna by se podle něj velká část této agendy soustředila jen do jedné instituce – tedy do zdravotní pojišťovny. Podle Povolné z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví je společná správa nemocenské a zdravotní péče v řadě okolních zemí běžná.

Levnější cena práce

Jestli by se měnila i výše pojistného, ministerstvo neuvádí. V minulosti ale Ladislav Švec naznačil, že by mohlo spojení zdravotního a nemocenského pojištění zlevnit cenu práce. „Zatímco v Česku odvádíme na obě pojištění celkem 15,6 procenta, německé nemocenské pokladny jsou schopny administrovat věcné i peněžité dávky za pojistné v rozmezí od 15,25 do 16,20 procenta. Na rozdíl od Česka jsou přitom v německé sazbě zahrnuty i náklady na čerpání péče neaktivních osob,“ vysvětlil.

Pracující lidé dnes platí v Česku zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta – sám zaměstnanec odvádí 4,5 procenta z hrubé mzdy, jeho zaměstnavatel mu k tomu přidává dalších devět procent. Osoby samostatně výdělečně činné posílají pojišťovnám 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, což je pro rok 2026 částka 3306 korun. Za děti, seniory nebo nezaměstnané platí pojištění stát. Letos posílá 2188 korun.

Související

Babišův ministr slibuje průvan v pojišťovnách. Cílí i na mocného muže zdravotnictví

Zdravotní pojišťovny si tak letos přijdou podle odhadů ministerstva financí celkem na 553,2 miliardy korun. Výdaje se ale vyšplhají mnohem výš – dosáhnout mají až k 575,8 miliardám korun.

Nemocenské pojištění lidé odvádí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako součást takzvaného sociálního pojistného. Ročně jde asi o 46,3 miliardy korun. V roce 2025 se přitom ze systému vyplatilo podle dat České správy sociálního zabezpečení zhruba 2,7 milionu dávek, a to včetně ošetřovného nebo mateřské.