


Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.

Interní prověrka olomoucké fakultní nemocnice totiž dospěla k závěru, že se na tamní kardioklinice odoperovalo skutečně neobvykle mnoho defibrilátorů. Podle Vojtěcha rovněž existuje podezření, že se v nemocnici manipulovalo s dokumentací pacientů.
Zjištění jsou podle ministra natolik závažná, že se obrátil na policii. Vedení resortu podle něj podalo trestní oznámení k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Více podrobností ale nechce ministerstvo kvůli aktuálnímu policejnímu vyšetřování uvádět. Od prosince loňského roku už se děním v olomoucké nemocnici zabývá i Odbor hospodářské kriminality olomouckých policistů.
Několik hodin po ministrově vystoupení se ze svou reakcí ozvali i zástupci dotčené FN Olomouc. "V situaci, kdy médii kolují závažné informace, které jsou často zavádějícím způsobem zjednodušovány, a tím zneklidňují pacienty, je trestní oznámení ministerstva zdravotnictví logickým a očekávatelným krokem. Vyšetřování probíhá několik měsíců a FN Olomouc poskytuje policii plnou součinnost," řekl ČTK mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Fakultní nemocnice Olomouc se dostala do hledáčku policie už koncem loňského roku. Odbor hospodářské kriminality olomouckých policistů začal prověřovat závažné podezření, že tamní lékaři implantovali defibrilátory i pacientům, kteří to vůbec nepotřebovali.
Třeba podle svědectví, které jako první přineslo Aktuálně.cz, dostal defibrilátor i pacient, kterého zdravotníci ten samý den převezli do hospicu. „Lékaři věděli, že umírá a defibrilátor nepotřebuje, přesto mu ho voperovali,“ popsal redakci pracovník, který si nepřál zveřejnit své jméno. Redakce ho ale zná. Nešlo podle něj navíc o první takový případ.
Policie poté oznámila, že se skutečně podezřením na provádění neindikovaných implantací defibrilátorů zabývá. „Na základě vlastního šetření a provedeného znaleckého posudku jsme zjistili závažná podezření na dlouhodobé a systematické provádění neindikovaných implantací Implantabilních kardioverter-defibrilátorů (ICD) u několika set pacientů se závažnými srdečními problémy ze strany zaměstnanců 1. interní kliniky – kardiologické v rozmezí doby od roku 2015 do února 2025,“ uvedl policejní mluvčí Hejtman v tiskové zprávě.
Kriminalisté už zahájili úkony trestního řízení, mluví o spáchání zvlášť závažných zločinů. Pachatelé se podle nich mohli dopustit „těžkého ublížení na zdraví, podvodu a přečinu ublížení na zdraví“. Pokud se tato podezření potvrdí, hrozí za ně až odnětí svobody na pět až dvanáct let. „Obviněn ale v této souvislosti prozatím nikdo nebyl,“ podotýká mluvčí olomoucké policie.
Upřesnil také, že případ souvisí mimo jiné se studií PROFID EHRA, na které se podílela právě Fakultní nemocnice Olomouc. Protože jde o projekt financovaný z prostředků Evropské unie, dozoruje kauzu Úřad evropského veřejného žalobce. Policie ale prověřuje i operace provedené mimo tuto studii. Jde tedy o stovky pacientů.
Redakce Aktuálně.cz také zjistila, že mohli být lékaři k implantacím defibrilátorů motivovaní finančně. Za každého pacienta totiž dostali odměnu. Peníze chodily od výrobce defibrilátorů značky Biotronik. Oficiálně za to, že lékaři vedli klinický registr pro pacienty s těmito přístroji. Podle expertů ale mohla tato finanční motivace přispět k tomu, že mašinku dostali i lidé, kteří ji nutně nepotřebovali. Podezřením na provádění neindikovaných implantací se nyní zabývá policie.
Nemocnice ale odmítá, že by byli pacienti v souvislosti s implantacemi ICD jakkoliv poškození. „Implantáty samy o sobě nemohou způsobit těžké ublížení na zdraví. Jsou preventivně léčebným prostředkem, který zachraňuje životy pacientům ohroženým náhlou srdeční smrtí,“ uvedl už dříve v tiskovém prohlášení mluvčí Adam Fritscher.
Nemocnice podle něj neví, z čeho policie svá podezření vyvozuje. „Nejsme ani rámcově seznámeni se znaleckým posudkem a výsledky šetření, na které policie odkazuje,“ napsal Fritscher. Doplnil, že z vlastního šetření nemocnice naopak vyplývá, že se jakákoliv újma či poškození zdraví pacientů neodehrály.
Na tom, jestli byly implantace u všech pacientů vhodné, ale nebyla mezi všemi odborníky shoda. Tento spor byl rovněž jedním z důvodů personálních změn ve vedení kliniky, kdy z jejího čela loni v únoru odešel profesor Miloš Táborský, kterého v září 2025 vystřídal Alan Bulava. Táborský dlouhodobě popírá, že by při léčbě pacientů pochybil. Vždy prý postupoval v souladu s nejlepším dostupným odborným poznáním.
Redakce Aktuálně.cz loni oslovila Táborského, který 1. interní kardiologickou kliniku při olomoucké fakultní nemocnici několik let vedl, v únoru letošního roku ale ve své funkci náhle skončil. Táborský se však o dění na klinice odmítl bavit.
„Ne, děkuju. Nemůžu teďka. Já ještě dodělávám nějakou aktivitu, jo? Děkuju,“ řekl kardiolog do telefonu, když měl reagovat na vznesená podezření. Na další SMS dotazy nereagoval.



Fotbalisté Sportingu Lisabon po velkém obratu postoupili do čtvrtfinále Ligy mistrů. Portugalský celek minulý týden na hřišti Bodö/Glimt prohrál 0:3, v dnešní domácí osmifinálové odvetě ale norského soupeře rozstřílel 5:0 po prodloužení.



Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že Spojené státy byly většinou svých spojenců v NATO informovány, že se nechtějí zapojit do vojenské operace proti Íránu. Tento krok označil za „velmi pošetilou chybu“. Dodal, že ačkoli spojenci americký postup podporují, odmítají se do něj aktivně zapojit. Zároveň uvedl, že USA pomoc NATO nepotřebují ani nechtějí, protože jí nikdy nebylo třeba.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Propuštění 123 politických vězňů v Bělorusku na základě dohody se Spojenými státy otevřelo otázky o dalším vývoji režimu Alexandra Lukašenka. Pražské svědectví nobelisty Alese Bjaljackého ale naznačuje, že represe pokračují, opozice zůstává v exilu a situace v zemi se výrazně nemění.



Čtyři dělníci v úterý odpoledne zemřeli na stavbě ve Vídni, když se zřítila část lešení. V ohrožení života je navíc další z pracovníků, informují agentura APA a veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice ORF.