„Žádné výmluvy.“ Zahraniční tlak stoupá, Česko kvůli Babišovi schytalo další ránu

Česká republika začíná mít kvůli rapidně osekanému obrannému rozpočtu, který po zásahu kabinetu Andreje Babiše dosáhne jen něco přes 1,7 procenta HDP, stále větší mezinárodní problém. Byť vláda ANO, Motoristů a SPD věc marginalizuje, Praha přestává být v zahraničí věrohodným spojencem a v NATO se o ní mluví jako o zemi, která neplní sliby dané partnerským zemím.

Byť se premiér Andrej Babiš (ANO) snaží téma škrcených obranných výdajů přehlížet a marginalizuje ho, je stále zjevnější, že dřív nebo později jej čeká bolestivá diskuse se zahraničními partnery. Jako poslední z řady se kvůli Babišově vládě nyní do Prahy opřel americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker.

Ten upozornil, že dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu už se dávno neřeší. Že debata je po loňském summitu aliance v Haagu úplně o jiném čísle – tam se spojenci včetně Česka totiž dohodli, že obranné výdaje nechají postupně vyrůst na pět procent HDP.

„Všichni spojenci musí vynaložit veškeré úsilí a dodržet haagský obranný závazek. Tato čísla nejsou nahodilá,“ napsal Whitaker na sociální síti X. A aby bylo jasné, na koho jeho výtka míří, sdílel článek evropského zpravodajského portálu Euronews s titulkem Český rozpočet na rok 2026 schválen, ale výdaje na obranu nedosahují závazků NATO.

„Jde o to, abychom zvládli současnou situaci – a ta vyžaduje 5 procent HDP jako standard. Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ píchnul Whitaker současnou českou vládu do žeber.

„Především jde o to ne kolik, ale za co a jak smysluplně se peníze utrácejí,“ tvrdí ovšem Babiš ve čtvrtečním rozhovoru pro MF Dnes. Argumentuje tím, že po započtení rozpočtů dalších resortů, které chce Praha do svých obranných výdajů počítat, se celková suma dotkne hodnoty 2,1 procenta HDP. Otázka ale je, co všechno Babišovi aliance jako obranné útraty uzná.

Samo ministerstvo obrany má letos podle schváleného rozpočtu hospodařit se 155 miliardami korun. To je o 21 miliard méně, než původně na rok 2026 naplánoval minulý kabinet Petra Fialy (ODS). Masivními škrty také vláda porušila danou trajektorii, podle níž měly české obranné výdaje během příštích let vyrůst do úrovně 3,5 procenta HDP.

Zůna před novinářem utekl

První výrazný políček schytala Česká republika kvůli obrovským škrtům v obranném rozpočtu už minulý týden. Ve čtvrtek 5. března dostali přihlížející politici v čele s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) či vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO) lekci od amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka.

„Podle odborníků základní výdaje na obranu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i méně než loni. Česko riskuje, že se dostane mezi státy s nejnižšími výdaji v NATO,“ vzkázal Merrick ostře Babišovi a spol. na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost.

Když chtěl reportér deníku Aktuálně.cz vědět, jak se projev amerického diplomata poslouchal Zůnovi, který jako ministr obrany za české výdaje na armádu ručí, ministr před otázkami utekl.

Po několika dnech místo něj odpověděl jeho mluvčí David Šíma. Ovšem přesně v konturách toho, jak se Česká republika pod vládou ANO, Motoristů a SPD k obranné politice staví. „Resortu obrany nepřísluší komentovat veřejná vystoupení zahraničních představitelů. Zahraničně-politické otázky jsou v gesci premiéra a ministra zahraničních věcí,“ poskytl Šíma vyjádření.