


Česko čeká o víkendu změna času. V noci ze soboty na neděli se ve dvě hodiny po půlnoci hodinové ručičky posunou o hodinu dopředu. Z průzkumů ovšem vyplývá, že většina Čechů změnu času odmítá a přála by si její zrušení.

"Osobně pevně věřím, že letos budeme střídat letní a zimní čas naposled. Evropská komise nám přislíbila, že v této věci udělá podrobnou studii, a už dneska volají některé státy jako třeba Španělsko po zrušení střídání letního a zimního času. Jde tedy o to, zrušit pouze platnost směrnice, která to přikazuje v celé Evropské unii, a tím by měla být celá záležitost vyřešena," řekl pro Aktuálně.cz poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Jeho názor přitom reflektuje přání většiny Čechů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 jsou proti změnám času více než dvě třetiny lidí. Respondentům mimo jiné vadí negativní dopad na spánek a psychiku, dále pak ekonomické důvody a délka světla během dne. Podle průzkumu 67 procent obyvatel "rozhodně" nebo "spíše" souhlasí se zrušením střídání letního a zimního času. Největší podporu má mezi lidmi ve věku 45 až 64 let, kde s ní souhlasí až čtyři pětiny dotázaných.
Ohledně toho, jaký čas by se měl ponechat, už ale shoda nepanuje. Asi 40 procent lidí preferuje zachování letního času, zatímco 31 procent by dalo přednost standardnímu zimnímu času. Více než čtvrtina populace se v této otázce nedokázala rozhodnout.
"Nikdy nejde vyhovět všem. Lidé si na to časem zvyknou. Hlavní důvod je, aby lidé neumírali na silnicích kvůli přepnutí času a aby se celkově nepoškozovalo zdraví občanů," dodává Zdechovský pro Aktuálně.cz.
"V rámci Evropské unie i v rámci europarlamentu panuje většinová shoda na tom, že střídání letního a zimního času je zdravotně závadné a že poškozuje zdraví občanů," uvedl Zdechovský.
Drtivá většina občanů EU se přitom již v roce 2018 rozhodla v anketě pořádané Evropskou komisí pro zrušení střídání času. Pro se tehdy vyslovilo 84 procent z 4,6 milionu respondentů. Evropský parlament v návaznosti na to schválil návrh na ukončení každoročního střídání času. Každá členská země si poté měla sama zvolit, zda si natrvalo ponechá standardní (zimní), nebo letní čas. Poslední povinné střídání času se tak původně plánovalo na rok 2021.
Realizace se však zkomplikovala, protože se členské státy EU nedokázaly shodnout na volbě jednotného trvalého času. Další jednání navíc výrazně zpomalila pandemie covidu-19.



Policie zadržela čtvrtou podezřelou osobu z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji dnes odpoledne poslal do vazby. Policie o tom dnes informovala na síti X. Zda je čtvrtou zadrženou osobou muž, nebo žena, policie neuvedla. Dodala, že po dalších podezřelých v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích stále pátrá.



Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.



Pařížská policie v noci na sobotu podle agentury AFP překazila bombový útok v centru francouzské metropole. Muže, který se chystal výbušninu odpálit, policisté zadrželi. Druhý muž, který zadrženou osobu doprovázel, z místa utekl. Případ vyšetřuje francouzská Národní protiteroristická prokuratura (PNAT). Jde o první útok na americké zájmy v Evropě od vypuknutí války na Blízkém východě.






V souvislosti s nynější válkou USA a Izraele proti Íránu se mluví především o tom, jak zastaralou a různorodou leteckou technikou ještě vlastně disponují vzdušné síly Teheránu. Ovšem ani Američané nezůstávají pozadu. Do ostrých akcí nyní na Blízkém východě vyráží i mohutné a letité dvoumotorové stroje A-10. Jejich hlavním úkolem je devastace pozemních cílů rotačním kanonem s ráží 30 milimetrů.