


V rychlém sledu vznikl v České televizi a Českém rozhlasu už čtvrtý dokument za zachování koncesionářských poplatků. První sepsali odboráři, další generální ředitelé obou institucí, třetí někteří členové rad ČT a ČRo. A nyní se k nim přidávají také zaměstnanci – jejich petice bude zveřejněná v úterý v 8:00.

„My, pracovníci České televize a Českého rozhlasu...“ Tak začíná stručný text petice, který vznikal v okruhu relativně malého počtu lidí uvnitř ČT a ČRo – panovala totiž obava, aby neunikl do médií. V pondělí ale materiál, respektive interní odkaz na jeho znění, začali jeho iniciátoři rozesílat většímu počtu zaměstnanců obou veřejnoprávních médií s výzvou, aby pod něj připojili svůj podpis.
Ještě minulý týden v pátek ho podle našich informací neměli k dispozici ani odboráři České televize. Tak velká byla obava z toho, aby se nedostal do ruky komukoli zvenčí ČT a ČRo. Redakce Aktuálně.cz má přesto text petice k dispozici. Jde v rychlém sledu o již čtvrtý dokument, který vznikl v ČT a ČRo s tím, aby byly zachovány koncesionářské poplatky.
Vláda Andreje Babiše totiž plánuje jejich zrušení. „Máme obavu ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby. Cestou k tomu může být vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu,“ píší zaměstnanci ČT a ČRo.
Plán vlády podle nich navíc přichází v čase, kdy se obě instituce ocitají pod palbou kritiky ze strany některých politiků. „Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují,“ zdůrazňují s tím, že chtějí být i nadále odpovědní veřejnosti, a nikoli právě politikům.
A podobně jako nedávná výzva generálních ředitelů ČT a ČRo Hynka Chudárka a René Zavorala také signatáři petice tvrdí, že současný model financování zaručuje nezávislost a stabilitu ČT a ČRo.
Přitom existují svědectví, která tuto tezi přinejmenším nabourávají. Ostatně třeba bývalý generální ředitel ČT Jan Souček před časem pro Respekt popsal, jak se bývalý předseda Rady ČT Pavel Matocha scházel za jeho zády s ředitelem divize zpravodajství Petrem Mrzenou.
„Naše znepokojení,“ pokračuje text petice, která bude zveřejněná v úterý v 8:00, „vyvolávají i okolnosti přípravy návrhu na zásadní změnu statutu veřejnoprávních médií bez dostatečné veřejné a odborné debaty. A bez přesvědčivých argumentů pro změnu současného osvědčeného modelu. Jsme odhodlaní chránit principy, na kterých média veřejné služby – jeden z pilířů demokracie – stojí už desítky let.“
V samotném závěru se pak uvádí, že seznam podepsaných pracovníků ČT a ČRo je skrytý do úterního rána. „Prosíme, abyste do té doby text prohlášení nezveřejňovali. V úterý v 8:00 budou jména včetně profesí a působišť zveřejněna. Od té doby je možné text sdílet,“ uzavírají autoři textu na webu, o jehož existenci zatím vědí pouze zaměstnanci obou institucí.
V zápatí petice pak stojí slogan: „Pro vás. Ne pro politiky.“ Její signatáři se tak zjevně neobrací ani tak na politickou reprezentaci, jako na širší veřejnost. Navenek by o iniciativě měl za všechny podepsané podle našich informací hovořit známý a všeobecně respektovaný moderátor Daniel Stach.
Nejasnosti v danou chvíli panují o tom, zda se pod dokument před jeho zveřejněním podepíší také členové managementu ČT a ČRo. Podle serveru Médiář s ní ale souhlasí také například ředitel divize zpravodajství a člen managementu ČT Petr Mrzena nebo šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal a připojí se k ní.
V relativně rychlém sledu jde již o čtvrtý materiál podobného typu. Ve druhé polovině ledna vyjádřily znepokojení nad tím, že se vláda chystá zrušit koncesionářské poplatky odborové organizace ČT. Zároveň vyzvaly vedení veřejnoprávní televize k jednoznačnému odmítnutí změny financování a k otevřené obraně nezávislosti ČT.
Což se stalo o několik dnů později. Na začátku února totiž vyzvali generální ředitelé obou institucí Hynek Chudárek a René Zavoral politiky a angažovanou veřejnost, aby před tím, než vláda rozhodne o změně jejich financování, proběhla nějaká smysluplná debata. Argumentovali podobně jako nyní jejich podřízení zaměstnanci.
Například: „Stávající model financování spolu s dalšími pojistkami v zákonech zajišťuje nejvyšší možnou míru ochrany redakčního a institucionálního rozhodování před politickými nebo ekonomickými vlivy, neboť vytváří přímý vztah mezi médii veřejné služby a posluchači a diváky.“
Za zachování poplatků se pak minulý týden postavili také někteří členové kontrolních orgánů ČT a ČRo. I oni ve své výzvě adresované vládním politikům vyjádřili přesvědčení, že je systém financování prostřednictvím poplatků systémem v České republice dlouhodobě osvědčeným, zavedeným a především zajišťujícím nezávislost veřejnoprávních médií.
Vybraní radní ČT a ČRo pak Andreji Babišovi a spol. také připomněli, že platební morálka občanů je potvrzením stávající důvěryhodnosti obou médií i potvrzením správnosti současného způsobu financování. Veřejnoprávní média se podle nich navíc nemohou srovnávat se soukromými médii a nedají se zploštit na jednoduchou byznysovou rovnici.



Biatlonistka Markéta Davidová poprvé promluvila o tom, co se stalo během nedělní smíšené štafety na olympijských hrách v Anterselvě. Češka po delší pauze překvapivě nastoupila na poslední úsek, ale musela na trestné kolo a propadla se z pátého místa na konečné jedenácté.



Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), řekla ministryně financí. Předchozí vládě NERV radil s reformami veřejných financí.



Ghislaine Maxwellová, někdejší společnice zesnulého sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina, v pondělí odmítla zodpovědět otázky amerických zákonodárců. Ti se snaží prošetřit, jak je možné, že Epstein mohl sexuálně zneužívat nezletilé dívky po celou řadu let. Maxwellová se odvolala na pátý dodatek americké ústavy.



Podle agentury Interfax se ruská tajná služba FSB domnívá, že na pokusu o zabití zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva se podílelo Polsko.



Česká curlingová dvojice Julie Zelingrová s Vítem Chabičovským sice na olympijském turnaji smíšených dvojic nepostoupila do semifinále, přesto v Cortině d’Ampezzo zazářila.