Na budovu Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ředitel institutu Igor Girenko agentuře TASS řekl, že šlo o celkem šest zápalných lahví, explodovaly tři z nich.
Ruské středisko vědy a kultury (RSVK) v pražských Dejvicích, označované jako Ruský dům, provozuje od roku 1971 ruská státní agentura Rossotrudničestvo. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí.
„Od včerejšího (čtvrtečního) večera se zabýváme útokem, při kterém někdo hodil několik zápalných lahví na Ruský dům v ulici Na Zátorce, Praha 6. Po pachateli, který je podezřelý z trestného činu poškození cizí věci, pátráme,“ uvedla policie.
Ředitel RSVK Girenko řekl, že nevybuchly láhve mířící dovnitř do budovy. Okna, na které pachatelé mířili, patří knihovně institutu. Útočníka nebo útočníky označil za "nelidská stvoření" a "teroristy". Naplánování útoku podle něj není náhodné, na pátek se v RSVK chystaly závěrečné akce ke Dnům ruské kultury. Girenko také poděkoval českým bezpečnostním složkám a hasičům, kteří na místo dorazili během několika minut.
Podle informací na webu patří k základním činnostem střediska organizování programů v oblasti vědy, kultury a vzdělávání a propagace ruského jazyka a Ruska. Úlohou je seznámení české veřejnosti s historií a kulturou národů Ruské federace, s jejím kulturním, vědeckým a hospodářským potenciálem. Má také upevňovat styky s krajany, kteří trvale žijí v zahraničí.
Rusko si v minulosti na postoj Česka ve vztahu k středisku stěžovalo. Bývalý velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij loni v květnu v rozhovoru pro list Izvestija uvedl, že kolem Ruského domu panuje „nezdravá atmosféra“.
Zmejevskij tehdy řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.
Loni v polovině dubna desítky lidí z podnětu iniciativy Hlas Ukrajiny protestovaly před Ruským domem proti šíření ruské kultury. Kritici upozorňují, že tyto instituce slouží jako nástroje k šíření ruské propagandy a dezinformací. Některé evropské země je nařídily uzavřít.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Plagův náměstek se musí omluvit za sdílení falešné fotky s Halíkem
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.
Šťastný kuje olympijské železo. Pro svou vizi už má spojence v zahraničí
Nebuďme skromní, uspořádejme olympiádu, řekl první český ministr pro sport Boris Šťastný. A podle informací Aktuálně.cz nezůstal jen u slov. Kvůli největšímu sportovnímu svátku už navštívil Slovensko, se kterým by se chtěl při přípravách akce spojit. Zahájil také jednání s Českým olympijským výborem.
ŽIVĚ Hackeři s vazbami na Írán zaútočili na Spojené státy. Nabourali se do e-mailu šéfa FBI
Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.
ŽIVĚ Nečekané spojenectví. Ukrajina podepsala dohodu o obranné spolupráci se Saúdskou Arábií
Kyjev a Rijád podepsaly dohodu o obranné spolupráci. V pátek to oznámil na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Saúdské Arábie. Dohoda má podle něj položit základ pro budoucí kontrakty, technologickou spolupráci a investice.
Kniha Nepokojná mysl nabízí pět příběhů ze života mladých vědců
Mají touhu objevovat, jsou to expati v zahraničí a žijí vědou. Občas musí bojovat o vlastní identitu, potýkají se s neúspěchem a někdy i s rozhodnutím, zda ve vědeckém světě vůbec zůstat. V nakladatelství Pointa vyšla kniha rozhovorů s mladými vědci a vědkyněmi. Její autorka, biochemička Hana Valenta, ji doplnila krátkými příběhy odhalujícími osobní zkušenosti i profesní výzvy mladých badatelů.