Unikátní nález. Při ražbě metra D objevili fosilii neznámého členovce z prvohor

Dvoucentimetrovou fosilii našel Labuťa na haldě kamení vytěženého při ražbě metra. Na první pohled připomínala křížence pavouka a trilobita. „Ukázalo se, že jde o vědě dosud neznámý druh, blízce příbuzný trilobitům. Na rozdíl od nich však měl jen měkký krunýř. Pojmenovali jsme ho Soomaspis labutai, na počest jeho objevitele,“ uvedl Laibl. Nález je o to vzácnější, jelikož to byl živočich bez tvrdé schránky.

Podle něj vědci díky nálezu přehodnotili svůj názor na oblast výskytu tohoto druhu živočicha. Rod Soomaspis, do něhož se řadí, dosud považovali za mimořádně zvláštní druh. „Jeho nejbližší příbuzný Soomaspis splendida byl objeven v Jižní Africe v 90. letech minulého století,“ sdělil. Odborníci si dlouho mysleli, že šlo o místní raritu.

Související

S výletní lodí u Kapverd zdravotníci nově spojují sedm případů hantaviru

Pražský objev to ale vyvrátil, protože z něj vyplynulo, že rod Soomaspis musel obývat rozsáhlá území tehdejšího kontinentu Gondwana. Současnou Prahu a Jižní Afriku od sebe v té době totiž dělily tisíce kilometrů. „Nález Radka Labuti je tak trochu, jako kdybyste ve Vltavě z ničeho nic objevili velekraba japonského,“ podotkl Laibl.

Soomaspis labutai je malý členovec s ocáskem a krunýřem, který byl pokrytý drobnými jamkami. Zatímco Soomaspis labutai žil ještě před ordovickou dobou ledovou, jeho příbuzný z Jižní Afriky se objevuje až po něm. Podle vědců to svědčí o tom, že tito živočichové byli schopni přečkat prudké klimatické změny, které mnoho jiných nepřežilo. „Jejich tajemstvím bylo nejspíš to, že obývali hlubší části moře, kterých se klimatické změny příliš nedotkly, a zvládly přežít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku,“ dodal Laibl.

Soomaspis labutai bude k vidění ve stálé expozici Národního muzea, kam ho Labuťa věnoval.