Reklama
Reklama

„Teď musíme s EU spolupracovat.“ Turek překvapil svou novou strategií

Tři týdny poté, co vláda pro Filipa Turka vytvořila funkci zmocněnce pro klimatickou politiku, se neúspěšný ministerský kandidát poprvé představil na veřejnosti v nové roli. Pískajícím odborářům se sirénami v Ostravě ve čtvrtek sdělil nepřekvapivou zprávu – že evropský těžký průmysl ztrácí konkurenceschopnost. Recept, jak zachránit ocelářství nebo dobývání uhlí, ale do Slezska nepřivezl.

ČR-EU-odbory-demonstrace-Babiš-Ostrava-FASTPIX
Manifestační mítink na podporu evropského průmyslu proti opatřením EU a ochranu pracovních míst pořádaný v rámci Akčního dne IndustriAII Europa, 5. února 2026, Dolní oblast Vítkovic, Ostrava. Vládní zmocněnec pro politiku klimatu a Green Deal Filip Turek (Motoristé).Foto: ČTK
Reklama

Byť šlo o jeho první vystoupení coby vládního zmocněnce před davem lidí, Filip Turek (za Motoristy) na hlasitých odborářích nabroušených na Evropskou unii rychle poznal, co potřebují slyšet.

„Myslím si, že se všichni shodneme na tom, že je lepší zůstat vychován svými rodiči, než se nechat převychovat Bruselem,“ zahlásil do mikrofonu a publikum ho odměnilo potleskem a silným houkáním.

A poté otevřel další oblíbené téma – že hlavní zkázou evropského průmyslu jsou emisní povolenky, jejichž cenu je třeba výrazně snížit. Třeba i tím, že Evropská unie jich bude vydávat mnohem víc než nyní a přestane se s nimi spekulovat.

Vládní zmocněnec Filip Turek a odborový předák Roman Ďurčo v Ostravě, 5. 2. 2026.
Vládní zmocněnec Filip Turek a odborový předák Roman Ďurčo v Ostravě, 5. 2. 2026.Foto: Ondřej Stratilík, Aktuálně.cz

„Jsem rád za pana premiéra, který má odvahu to hájit v Bruselu, protože to není jednoduché,“ prohlásil Turek směrem k Andreji Babišovi (ANO), který jej v ostravských Dolních Vítkovicích poslouchal z druhého konce pódia.

Reklama
Reklama

„Zelená ocel je naivní“

K žádným ostrým krokům proti EU ale Turek nakonec nevyzval, spíš naopak. „Představy, že budeme konkurenceschopní s přechodem na zelenou ocel, jsou trochu naivní, ale teď bohužel musíme s Bruselem spolupracovat,“ pronesl smířlivě.

„Emisní povolenky zrušit nejde, takže je potřebujeme nějakým způsobem omezit,“ nastínil, aniž by představil konkrétní řešení, jak to udělat.

„Penězi, které jste vydělali vy, nyní manipuluje Evropská unie a my ji budeme prosit, aby je vrátila zpátky,“ překvapil Turek strategií, s jakou nyní bude Česko s bruselským aparátem vyjednávat.

„Vy všichni, my a náš průmysl máme právo na to, aby se peníze, které jste vydřeli, vrátily zpátky z evropských fondů sem domů,“ pumpoval Turek do davu další líbivé věty, aniž by upřesnil, co konkrétně má na mysli.

Reklama
Reklama

„Držte nám palce, bez vaší podpory to nepůjde, protože proti nám jde mainstream, jdou proti nám média a samozřejmě proti nám jde Brusel, protože nám ty vaše peníze nechce do našeho průmyslu vracet,“ naznačil, jak těžké to prý současná vláda má.

Na otázku reportéra deníku Aktuálně.cz, jak konkrétně tedy pomůže zkoušenému Moravskoslezskému kraji, zmocněnec Filip Turek odpověděl jen obecně. Z jeho slov je ale zřejmé, že by Slezsko dál rád viděl jako industriální region.

„Je předčasné říkat nějaké konkrétní kroky pouze pro Ostravsko, je to tady poslední lokalita, kde ten těžký průmysl má šanci přežít a utáhnout to. Je úkolem této vlády přesvědčit Brusel, aby přestal s tou řízenou sebedestrukcí ostravského kraje.“ A dodal, že stát a EU budou muset „natlačit hromadu peněz“.

Babiš to na papíře vypočítal

Jasněji v jeho slovech udělal později až premiér Andrej Babiš. Ten si přinesl papír, na němž měl spočítáno, kolik a jakých peněz bude chtít Praha po Bruselu zpátky, jak naznačoval Turek.

Reklama
Reklama

„Český průmysl v letech 2021 až 2025 zaplatil na emisních povolenkách ETS1 319 miliard korun a nazpátek v rámci programů dostal 163 miliard,“ shrnul Babiš. Rozdíl mezi těmito sumami, tedy 156 miliard korun, jsou tedy nejspíš ony peníze, o které teď bude vláda Andreje Babiše „prosit“ Evropskou unii.

„Pokud mají Třinecké železárny investovat 50 miliard do nesmyslné zelené pece, tak zkrátka nevím, jak by to mohly zvládnout,“ nesouhlasí Babiš s přechodem na výrobu surového železa v elektrické obloukové peci.

Přitom když v roce 2018 kupoval s touto vizí ostravské hutě Sandžív Gupta, Babiš jako tehdejší premiér s takovým plánem žádný problém neměl a stát proti změnám v majetkové struktuře podniku nijak nevystupoval.

Gupta však později podnik Liberty Ostrava přivedl ke krachu, když z firemní kasy vyvedl několik miliard a tradiční hutě neměly dostatečný finanční polštář k překonání cyklické krize ocelářství.

Reklama
Reklama

Jak to vypadalo ve Vítkovicích pod dávno vyhaslou pecí, kde odboráře podpořil Babiš, Juchelka i Turek (5. 2. 2026)

Video: Ondřej Stratilík
Reklama
Reklama
Reklama