


O rovných příležitostech ve vzdělání a podpoře romských studentů mluvil v podcastu Chytré Česko Mgr. Štefan Balog, manažer stipendijního programu organizace Romea. Program pomáhá romským studentům i žákům lépe se uplatnit ve škole i v budoucím pracovním životě.

Segregace romských žáků v českých školách přetrvává i téměř dvě desetiletí poté, co Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil Česko za to, že přeřazením romských dětí do zvláštních škol porušilo jejich právo na vzdělání a diskriminovalo je.
Podle Štefana Baloga je hlavní příčinou spádovost škol. Děti chodí do škol podle místa bydliště, což vede k vysokému podílu romských žáků v sociálně vyloučených lokalitách, a to například v Ústeckém, Moravskoslezském nebo Jihomoravském kraji.
"Někdy jsou však segregované i školy mimo tyto oblasti, protože děti jsou záměrně umísťovány do škol s větším počtem romských žáků," dodává Balog.
Na segregaci se podle něj podílí předsudky ve společnosti, které ovlivňují prostředí škol, ale i rodiče, kteří chtějí, aby se jejich dítě cítilo komfortně mezi dalšími romskými žáky.
Klíčové proto je podle Baloga vytvořit ve škole bezpečné a rovné prostředí, kde žádný žák není vyloučen ani zvýhodněn, podporovat spolupráci mezi žáky a udržovat otevřenou komunikaci s rodiči. Úspěch závisí na vůli všech stran spolupracovat, zdůrazňuje Balog.
Program Romea, který vznikl v roce 2016, podporuje finančně 100 studentů ročně, a to jak středoškoláků, studentů vyšších odborných, tak i vysokých škol. "Chceme motivovat nejen k přihlášení do stipendia, ale obecně ke studiu," říká Balog.
Balog zdůrazňuje, že stipendium není jen pro nejlepší studenty. Hodnotí se prospěch, socioekonomická situace rodiny i motivace ke studiu.
"I studenti, kteří doma nemají ideální zázemí, mají šanci, pokud chtějí něco dokázat. Náš program je s nimi v kontaktu a poskytuje podporu, například doučování," vysvětluje.
Studenti programu se sami zapojují do charitativních akcí a pomáhají mladším spolužákům. Někteří z nich pak dobrovolně vedou motivační besedy na základních školách. "Moji studenti upořádali charitativní koncert pro jednu školačku. Vše běží i mimo rámec programu," dodává Balog.
Studenti se mohou pravidelně účastnit také setkání Baruvas (v překladu "rosteme", pozn. red.), kde rozvíjejí dovednosti, učí se diskutovat a navazují kontakty.
"Nejde jen o vzdělávání, ale také o vytváření vazeb do budoucna," dodává Balog. Setkání jsou otevřená všem zájemcům, nejen stipendistům. Letos se ho například zúčastnila i studentka, která není romského původu.
Štefan Balog zdůrazňuje, že motivace a vůle jsou klíčem k úspěchu. Každý musí najít vlastní cestu, přičemž pomoc a vedení od organizací či jednotlivců může být rozhodující.
Doporučuje hledat podporu u lidí, kteří v člověka věří, a nevzdávat se ani při neúspěchu. Pokud spadnete, důležité je vstát a pokračovat dál.
Na začátku prosince se uskuteční aukce uměleckých děl známých českých autorů, mezi nimiž jsou Jan Kaláb, Jiří Franta, Vladimír Houdek a Krištof Kintera. Výtěžek poputuje do stipendijního programu pro romské studenty. Autoři se rozhodli darovat svá díla a aktivně oslovili i své kolegy, aby projekt podpořili.



Sledujte aktuální dění na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



V Japonsku začaly předčasné volby do dolní komory parlamentu, Sněmovny reprezentantů. Volební místnosti se otevřely v 7:00 místního času (pátek 23:00 SEČ) a měly by se uzavřít ve 20:00 místního času (12:00 SEČ).



Rozhovor se zakladatelkou slovenské iniciativy Počkajme so smartfónom Henrietou Volf o tom, jak rodiče mohou ustát tlak nejbližšího okolí, ale i školy, pokud se rozhodnou nepořídit dětem smartphone až do konce základní školy.



Na dně jedné z nejděsivějších pustin planety leží kameny, které zanechávají dlouhé stopy – a přesto nikdo neviděl, že by se pohnuly. Vítr, led, nebo něco jiného? Téměř sto let trvalo, než věda odhalila, co se na Racetrack Playa skutečně děje.



Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.