Soud potvrdil dohodu, El-Talabani z kauzy Stoka půjde na tři roky do vězení

Jde o poslední, jedenáctou schválenou dohodu v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Rozhodnutí je pravomocné. Kauza jako taková ještě ale nekončí, případ dvou z obžalovaných, kteří vinu popírají, soud dnes odročil na březen. Obžalobě čelilo původně 11 lidí a dvě firmy.

Spolupracujícímu obviněnému El-Talabanimu soud uložil trest za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku i za účast v organizované zločinecké skupině. Kromě trestu vězení a peněžitého trestu mu uložil i desetiletý zákaz výkonu funkce ve statutárním orgánu. Podobně jako u většiny dalších již odsouzených je trest o něco mírnější proti roku 2022. Tehdy El-Talabanimu soud uložil šest let vězení, peněžitý trest milion korun a taktéž desetiletý zákaz výkonu funkce ve statutárních orgánech. Rozsudek později po odvoláních zrušil vrchní soud, krajský soud se tak kauzou od loňského prosince zabývá znovu.

Související

Švachula půjde do vězení na 9,5 roku. Kauza Stoka pokračuje dalším prověřováním

Už v prosinci soud schválil v kauze Stoka deset dohod o vině a trestu, včetně dohody místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), který byl podle žalobce hlavou organizované skupiny. Soud mu uložil sedm let a osm měsíců vězení. Rozhodl také o propadnutí části Švachulova majetku za miliony korun.

V kauze ještě zbývá věc obžalovaných podnikatelů Ivana Trunečky a Petra Kaláška, kteří neuzavřeli dohodu se státním zástupcem. Oba vinu popírají. V původním rozhodnutí v roce 2022 je soud viny zprostil, rozsudek ale zrušil vrchní soud. V jejich části jde o podezření z korupce v městských firmách jako Teplárny Brno či SAKO, kdy podle El-Talabaniho tento systém řídil Trunečka, který korupční peníze předával Kaláškovi a ten následně El-Talabanimu.

Související

Rozpusťte strany STAN a TOP 09, navrhuje vládě SPD. Argumentuje Dozimetrem

Korupce na radnici městské části Brno-střed se podle žalobců organizovaně odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Podle rozsudků šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent z ceny zakázky. Zmanipulované zakázky byly asi za čtvrt miliardy korun, obžalovaní údajně získali na úplatcích desítky milionů.