


Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, ve středu Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.

Novelu nyní dostane k novému projednání Sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.
Zamítnutí, které Senát schválil nejtěsnější většinou, prosadili Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 a Ondřej Lochman (STAN). Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová neúspěšně navrhovala schválení předlohy s tím, že snížení povinných nákladů pro osoby samostatně výdělečně činné zabrání odlivu drobných živnostníků.
Novela ruší letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 procent průměrné hrubé mzdy a vrací jej na loňských 35 procent. Podle kritiků by ale snížení o zhruba 715 korun měsíčně mohlo znamenat, že živnostníci budou do budoucna pobírat o 1500 korun měsíčně nižší penzi od státu. Navíc by mohlo znamenat výpadek příjmů státu na důchody až 3,5 miliardy korun ročně.
Koalice měla proto podle oponentů předlohy navrhnout se snížením odvodů i úpravy penzijního připojištění. Terčem výtek bylo také to, že vládní koalice prosadila změnu ve Sněmovně jako poslaneckou novelu, čímž se vyhnula řádnému připomínkování.
Novela ruší zvýšení, které přinesl konsolidační balíček veřejných financí bývalé vlády Petra Fialy (ODS) z roku 2023. Předloha počítá s tím, že se přeplatky na sociálním pojistném živnostníkům vrátí při vyúčtování v příštím roce, pokud si o ně odvody do konce roku nesníží. Norma současně počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 až na letošních 40 procent průměrné mzdy, který chce koalice vrátit na loňskou úroveň. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější úprava tento základ ponechává.



Izraelská armáda ve středu večer zasáhla hustě obydlenou čtvrť Ghobajrí na jižním předměstí Bejrútu, uvedla agentura NNA. Izrael zaútočil bez předchozího varování na libanonskou metropoli poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury AFP potvrdil, že nařídil útok na vysoce postaveného velitele Hizballáhu.



Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl ve středu bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD).



Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) kvůli možné korupci a nelegálnímu prodeji marihuany prohledal kancelář demokratické šéfky Senátu státu Virginie L. Louise Lucasové, kritičky republikánů a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ve středu o tom informovala americká média.



„Jediná horší věc než komunista je neschopný komunista,“ hřímal americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci, kde ostře kritizoval zemi, odkud pocházejí i jeho rodiče. Donald Trump už dříve avizoval, že je připravený ostrov převzít a že si s Kubou může „udělat v podstatě cokoliv“.



Americký prezident Donald Trump podepsal novou protiteroristickou strategii, která se soustředí na zneškodňování drogových kartelů v západní hemisféře. Podle agentury Reuters to ve středu oznámil Trumpův poradce pro boj s terorismem Sebastian Gorka.