


Až do minulých sněmovních voleb byla tváří pirátské kampaně, teď však známá česká influencerka Sugar Denny popudila uživatele sociálních sítích. Na internetu totiž zveřejnila dlouhé video o Židech, historii sionismu a o údajném důvodu vraždy amerického konzervativce Charlieho Kirka. Krátce poté ji uživatelé na platformě X začali obviňovat z antisemitismu.

Sugar Denny, vlastním jménem Denisa Kouřílková, na chvíli odložila propagaci kosmetických výrobků a pustila se do konspiračních teorií. Podle vlastních slov ji totiž v posledních týdnech fascinují různé konspirace týkající se Spojených států.
„Jak se tak dívám a jak to tak čtu, tak ‚zionisti‘ jsou úplně všude,“ začíná influencerka svoje hodinové video s názvem ZIONISMUS: Jak vzniklo nejkontroverznější politické hnutí moderní historie. Místo českého slova sionismus ovšem používá anglicismus „zionismus“.
„Jedná se o vlastní tvorbu influencerky a tato její tvorba nemá s Piráty nic společného,“ reagovala na dotaz Aktuálně.cz mluvčí Pirátské strany Kristina Jochmannová.
Sugar Denny se do sionismu pustila podle svých slov poté, co se začala zajímat o vraždu amerického konzervativce Charlieho Kirka. Toho zastřelil minulý rok na setkání se studenty v Utahu podle vyšetřovatelů dvaadvacetiletý Tyler Robinson.
Česká influencerka ovšem věří, že všechno bylo jinak a že za vraždou Kirka stojí židovský stát Izrael. Podle ní se totiž Kirk s Izraelci rozhádal, což vedlo k jejich rozhodnutí se ho zbavit.
Reakce některých uživatelů na sociální síti X na sebe nenechaly dlouho čekat. „Seznamte se – toto je pirátská influencerka z Kaprovy ulice. Neskutečně hloupé stvoření šířící nenávist a odporný antisemitismus,“ napsal jeden z uživatelů.
Kritika mířila také na představitele Pirátů, tedy na Zdeňka Hřiba a Ivana Bartoše. Právě s Bartošem totiž vyrazila Kouřílková před volbami například na vodu nebo na jízdu na koni. Předseda Pirátů pak tato společná videa v rámci kampaně aktivně promoval na sociálních sítích.
Sionismus jako ideový a politický směr vznikl v druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy jako forma novodobého židovského nacionalismu. Jeho hlavním cílem bylo přesídlení Židů do historické „země izraelské“ a vybudování a udržení židovského státu. Název je odvozen od pahorku Sijón v Jeruzalémě, který se postupně stal symbolem celé země Izrael.
Touha po „návratu na Sion“ existovala v židovské tradici od starověku, politickou podobu však dostala až v 19. století. Za moderního zakladatele sionismu se považuje Theodor Herzl, který v době vrcholného evropského kolonialismu publikoval spis Židovský stát a roku 1897 svolal první sionistický kongres v Basileji. Na tomto kongresu vznikla Světová sionistická organizace (World Zionist Organization), která koordinovala politické a osidlovací aktivity Židů.
Sionismus byl také v minulosti rezolucí OSN označen za jednu z forem rasismu. Ta byla prosazena v roce 1975 převážně hlasy arabských, komunistických a rozvojových zemí. V roce 1991 byla jako dosud jediná revokována.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.