


Snaha o likvidaci drogového impéria v podobě svržení autoritářského vůdce Nicoláse Madura se viditelně obrací v jasný souboj o venezuelskou ropu. Spojené státy už oznámily, že získají desítky milionů barelů, a americké ropné giganty se připravují na obří investice v jihoamerické Venezuele. Experti také zmínili, jak může tento zásah zabolet Rusko.

Ekonomové vysvětlují, proč je o venezuelskou ropu obrovský zájem, přestože jde o surovinu, jejíž těžba a následné zpravování je nákladnější než v případě ropy z Perského zálivu nebo Severního moře.
„Zatímco lehká ropa z Perského zálivu vytéká téměř ‚sama‘ a připomíná spíše řídký sirup, venezuelská ropa z Orinockého pásu má blíže k tekutému asfaltu nebo dehtu,“ vysvětluje ve svém textu hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.



Ropa neproteče potrubím, a aby se dala přepravovat, musí se buď zahřívat, anebo ředit. Například benzinem, petrolejem nebo naftou. Které ale musí Venezuela často draze dovážet.
„Z lehkých rop vyrobíte hodně benzinu, ale těžká ropa je ideální pro výrobu nafty a špičkového asfaltu. V době, kdy mnoho zemí, například Německo, chce masivně investovat do obnovy infrastruktury, je tato ropa klíčovou surovinou pro silnice a dálnice,“ tvrdí Navrátil.
Ekonom také připomíná, že mnoho rafinerií na americkém pobřeží Mexického zálivu bylo v minulých dekádách postaveno za miliardy dolarů přímo „na míru“ venezuelské ropě. „Pro tyto firmy je venezuelská ropa díky své nízké ceně nejziskovější vstupní surovinou,“ upozorňuje.
„Venezuela má surovinu, kterou nikdo jiný neumí tak efektivně zpracovat jako americké rafinerie. A tyto rafinerie zase potřebují venezuelský ‚dehet‘, aby jejich drahé stroje nezrezivěly,“ vysvětluje propojení David Navrátil.
Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň zdůrazňuje, že právě ropa je jediným důvodem celé americké invaze do Venezuely. Přestože americký prezident Donald Trump dlouze mluvil o snaze rozbít drogový kartel a proud narkotik do Spojených států.
„Z vlastní ropy nedokážou vyrobit vlastní benzin,“ zjednodušeně popisuje americkou situaci Bartoň.
„No a Maduro má smůlu, že Čína zlevnila výrobu baterek, tím pádem svět přejde na elektroauta a nikomu se nevyplatí přebudovat americké rafinerie na americkou ropu. A bylo tedy potřeba najít jinou než americkou ropu pro tamní rafinerie, aby se nezavřely, protože nebudou potřeba,“ dodává ekonom.
Navíc venezuelského „černého zlata“ je dostatek. „Lehké ropy ubývá rychleji. Těžká ropa představuje stabilní, dlouhodobý základ, který zajistí energetické potřeby lidstva na staletí, pokud na to budeme mít technologie,“ zdůrazňuje Navrátil.
Ekonomové také zmiňují geopolitický rozměr Trumpovy invaze.
„Jde o to, poškodit Rusko přes sféru vlivu a nižší světovou cenu ropy. O vliv na Čínu přes výpadek dodávek ropy z Venezuely, Kubu přes ekonomickou podporu z Venezuely a nahradit kanadskou ropu v amerických rafineriích. A tak ponížit kanadskou ekonomiku a kanadskou vládu,“ vypočítává ekonom a jednatel Capitalinked Radim Dohnal.



Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná. Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální síti opět zkritizoval nejvyšší soud a pohrozil novými cly.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací i ČTK Slovensko.



Britská policie zadržela bývalého ministra a někdejšího velvyslance ve Spojených státech Petera Mandelsona, který figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informují o tom v pondělí tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce.



Prezident Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč, i když podle odborníků porušuje zákon. Řekl to v rozhovoru pro Deník.



Když poslanci minulý rok schválili změnu zákona, která řešila rozvody manželů, už tehdy mnozí odborníci varovali: Bude to mít velmi negativní dopad na děti v rodinách, kde existuje domácí násilí. Tyto dopady emotivně popisují Monika Růt a Kateřina Horsinková, které volají po co nejrychlejší změně zákona. Ve své snaze se dostaly až k premiérovi Andreji Babišovi a ministrovi Aleši Juchelkovi.