Průzkum průzkumů: Rozpad Spolu a nová strana Kuby mají nezamýšleného vítěze

Srovnání současného stavu s volebním výsledkem z října 2025 znesnadňuje skutečnost, že pět stran, které šly do voleb v rámci koalic (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, KSČM, SOCDEM), nyní funguje samostatně. A tak je také zaznamenávají jednotlivé průzkumy renomovaných agentur, z nichž redakce Aktuálně.cz průběžně sestavuje průzkum průzkumů.

Z prvního letošního průzkumu průzkumů vyplývá, že s výjimkou ODS hrozí, že hlasy pro menší strany bez koaliční spolupráce propadnou. Ani TOP 09, ani KDU-ČSL nepřekročily v žádném ze čtyřech volebních modelů od agentur NMS, Kantar a STEM pětiprocentní hranici. V průzkumu průzkumů má nyní TOP 09 pouze 3,3 procenta, lidovci pouhá 2,9 procenta hlasů. Ještě hůře jsou na tom komunisté a sociální demokraté, které už proto některé agentury ani neuvádějí samostatně.

Strany bývalé koalice Spolu tak v součtu sice mají 21 procent hlasů, při samostatné kandidatuře by však v Poslanecké sněmovně měly jen 37 zástupců z ODS namísto současných 52. Na jejich úkor by posílilo především hnutí ANO, které by se s 93 poslanci přiblížilo snu Andreje Babiše o jednobarevné vládě. A to přesto, že oproti volebnímu výsledku ANO mírně ztratilo na oblibě.

Kuba míchá kartami

Na scénu navíc přichází nový hráč, který se netají smířlivějším postojem vůči hnutí ANO. Hnutí Naše Česko, které založil Martin Kuba, jihočeský hejtman a bývalý předseda ODS, se už promítlo v prvních dvou průzkumech se slibným výsledkem 4,7 procenta, respektive 3,5 procenta hlasů. Občanští demokraté se mohou utěšovat tím, že na preferencích ODS se to zatím výrazněji nepodepsalo.

„K výsledku hnutí Naše Česko přispěla doba sběru i zvolená metodologie. Data jsme sbírali jen dva týdny po oznámení založení strany, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby se informace rozšířila a zároveň ji voliči ještě nestihli zapomenout. Současně respondenti v dotazníku mohli vybírat ze seznamu stran s možností vypsat jinou stranu. Pro novou stranu toto byla výhoda, protože v opačném případě by si ji nemuselo tolik lidí vybavit,“ popisuje analytička NMS Tereza Fridrichová. Teprve čas podle ní ukáže, jestli Naše Česko zůstane relevantním subjektem a spíše regionální podporu přetaví v rozumný celostátní výsledek.

Ztrácejí, přesto mohou získat

Jen o větší oblibu než Naše Česko má mezi voliči nejmenší strana Babišova kabinetu, Motoristé sobě. Průzkum průzkumů jí přisuzuje 4,9 procenta hlasů. Konfrontace jejího předsedy s prezidentem Petrem Pavlem straně podle všeho neprospěla. Nicméně Motoristé se pod pětiprocentní hranicí pohybovali i na jaře a v létě loňského roku, přesto se nakonec dostali jak do parlamentu, tak do vlády.

Klesá i popularita třetí vládní strany, SPD. Ta ve volbách navzdory spojenectví se Svobodnými, Trikolórou a stranou PRO získala pouze 7,8 procenta hlasů, průzkumy jí přitom předpovídaly dvouciferný výsledek. Nyní má v průzkumu průzkumů 6,6 procenta hlasů. Pokud by se ovšem do sněmovny neprobojovala žádná ze tří stran, která se nyní pohybuje pod pěti procenty, také SPD by další volby přihrály více poslanců, než dnes má. Andrej Babiš by tak mohl sestavit silnější vládu pouze s Tomiem Okamurou.

Jak průzkum průzkumů počítá

Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.

Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů: čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2025.

Do letošního průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:

• STEM (lednový) 

• NMS (únorový)

• Kantar (lednový a únorový)