Ukrajina dostala pomoc za osm bilionů korun. Český podíl slábne

Svět se od válkou trpící Ukrajiny pomalu odvrací. Objem vojenské pomoci, který vloni země obdržela, byl ve čtvrtém roce konfliktu o 13 procent nižší než průměr z předchozích tří let. V případě finanční a humanitární pomoci byl pokles po započítání inflace zhruba pětiprocentní. Vyplývá to z nejnovějšího vydání analýzy Europe Aid Tracker, kterou pravidelně připravuje Kielský institut.

Americká stopka a aktivnější Brusel

Pro Kyjev však mohlo být ještě hůře. Američané, kteří dříve zajišťovali téměř polovinu pomoci, totiž vloni svou podporu ukončili. Téměř celá zátěž tak zůstala na Evropanech. „Nová půjčka ve výši 90 miliard eur dohodnutá koncem roku 2025 je součástí obecného trendu. Rostoucí rozpočtové potřeby Ukrajiny jsou nyní z velké části financovány prostřednictvím půjček a grantů na úrovni EU,“ říká vedoucí projektu Christoph Trebesch. Dodává, že díky přenosu na unijní úroveň je nyní břímě rozdělováno spravedlivěji.

To však neplatí pro vojenskou pomoc. Ta je stále závislá především na bilaterálních darech. Okruh dárců se stále zužuje. Štědří zůstávají Němci, Britové a zejména Seveřané, zatímco podíl jižní Evropy vloni klesl na tři procenta. Východoevropské státy přispěly na celkovou vojenskou pomoc Ukrajině pouhými dvěma procenty.

V přepočtu na sílu svých ekonomik jsou rekordmany země ležící na břehu Baltského moře. Švédsko dosud na bilaterální pomoc vynaložilo 1,7 procenta svého předválečného HDP, Lotyšsko 1,9 procenta, Litva 2,4 procenta, Estonsko 3 procenta a Dánsko dokonce 3,3 procenta HDP. V absolutních částkách tak šestimilionové Dánsko v pomoci Ukrajině předčilo 68milionovou Francii i 123milionové Japonsko.   

Češi na ústupu

Naopak Češi začali zaostávat. Způsobily to hlavně poslední korekce údajů. Některé tranše totiž byly přesunuty ze zrealizovaných dodávek do kategorie zatím nenaplněných závazků, u některých položek byly původní cenové odhady sníženy na reálné ceny, část české pomoci analytici Kielského institutu přesunuli pod mezinárodní programy. V rámci aktualizací byly odstraněny duplicity, například tanky T-72 zakoupené Nizozemskem a USA přes Česko coby prostředníka.

Aktuální hodnota přímé české pomoci Ukrajině tak činí „pouze“ 632 milionů eur (přibližně 15,3 miliardy korun), což při zohlednění inflace odpovídá třem promile českého HDP z roku 2021. A to je podobný podíl jako u zmíněné Francie nebo Japonska.

Pokud se ovšem k této bilaterální pomoci připočítá ještě 1,36 miliardy eur (33 miliard korun), tedy český podíl v rámci unijní podpory, a hlavně náklady na 374 tisíc ukrajinských uprchlíků, které Kielský institut odhaduje dokonce na 9,69 miliardy eur (235 miliard korun), hodnota českého příspěvku dramaticky naroste na 283 miliard korun. To už představuje 4,3 procenta ročního HDP Česka a zároveň jeden z nejvyšších podílů na kontinentu. Češi navíc získávají vděčnost Ukrajinců svou muniční iniciativou a aktivní rolí při plánování rekonstrukce země po válce.