Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Svět se od válkou trpící Ukrajiny pomalu odvrací. Objem vojenské pomoci, který vloni země obdržela, byl ve čtvrtém roce konfliktu o 13 procent nižší než průměr z předchozích tří let. V případě finanční a humanitární pomoci byl pokles po započítání inflace zhruba pětiprocentní. Vyplývá to z nejnovějšího vydání analýzy Europe Aid Tracker, kterou pravidelně připravuje Kielský institut.
Pro Kyjev však mohlo být ještě hůře. Američané, kteří dříve zajišťovali téměř polovinu pomoci, totiž vloni svou podporu ukončili. Téměř celá zátěž tak zůstala na Evropanech.
„Nová půjčka ve výši 90 miliard eur dohodnutá koncem roku 2025 je součástí obecného trendu. Rostoucí rozpočtové potřeby Ukrajiny jsou nyní z velké části financovány prostřednictvím půjček a grantů na úrovni EU,“ říká vedoucí projektu Christoph Trebesch.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur v prosinci odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU. Na plenárním zasedání ve Štrasburku ji 11. února podpořili také europoslanci. Maďarsko minulý týden nicméně varovalo, že půjčku zablokuje, pokud Kyjev neobnoví tranzit ruské ropy do Maďarska.
"Premiér Babiš na prosincové Evropské radě již vyjednal, že Česko nebude Ukrajině ručit a nezatíží už tak napjatý rozpočet. Z tohoto důvodu se samotným aktem půjčky nebyl žádný problém," sdělili ČTK ve společném prohlášení europoslanci z hnutí ANO, kteří půjčku podpořili.
"Není to ideální, ale je to jediná cesta, proto je samozřejmě dobře, že půjčka prošla," uvedl po hlasování Kolář. Doplnil, že za nejspravedlivější variantu nadále považuje použití zmražených ruských aktiv. Spolu s dalším členem EPP Farským také kritizoval neúčast Česka na půjčce. "Je to chyba, která se může otočit proti nám," komentoval krok české vlády Farský
Trebesch dodává, že díky přenosu na unijní úroveň je nyní břímě rozdělováno spravedlivěji.
To však neplatí pro vojenskou pomoc. Ta je stále závislá především na bilaterálních darech. Okruh dárců se stále zužuje. Štědří zůstávají Němci, Britové a zejména Seveřané, zatímco podíl jižní Evropy vloni klesl na tři procenta. Východoevropské státy přispěly na celkovou vojenskou pomoc Ukrajině pouhými dvěma procenty.
V přepočtu na sílu svých ekonomik jsou rekordmany země ležící na břehu Baltského moře. Švédsko dosud na bilaterální pomoc vynaložilo 1,7 procenta svého předválečného HDP, Lotyšsko 1,9 procenta, Litva 2,4 procenta, Estonsko 3 procenta a Dánsko dokonce 3,3 procenta HDP. V absolutních částkách tak šestimilionové Dánsko v pomoci Ukrajině předčilo 68milionovou Francii i 123milionové Japonsko.
Češi na ústupu
Naopak Češi začali zaostávat. Způsobily to hlavně poslední korekce údajů. Některé tranše totiž byly přesunuty ze zrealizovaných dodávek do kategorie zatím nenaplněných závazků, u některých položek byly původní cenové odhady sníženy na reálné ceny, část české pomoci analytici Kielského institutu přesunuli pod mezinárodní programy. V rámci aktualizací byly odstraněny duplicity, například tanky T-72 zakoupené Nizozemskem a USA přes Česko coby prostředníka.
Aktuální hodnota přímé české pomoci Ukrajině tak činí „pouze“ 632 milionů eur (přibližně 15,3 miliardy korun), což při zohlednění inflace odpovídá třem promile českého HDP z roku 2021. A to je podobný podíl jako u zmíněné Francie nebo Japonska.
Pokud se ovšem k této bilaterální pomoci připočítá ještě 1,36 miliardy eur (33 miliard korun), tedy český podíl v rámci unijní podpory, a hlavně náklady na 374 tisíc ukrajinských uprchlíků, které Kielský institut odhaduje dokonce na 9,69 miliardy eur (235 miliard korun), hodnota českého příspěvku dramaticky naroste na 283 miliard korun. To už představuje 4,3 procenta ročního HDP Česka a zároveň jeden z nejvyšších podílů na kontinentu. Češi navíc získávají vděčnost Ukrajinců svou muniční iniciativou a aktivní rolí při plánování rekonstrukce země po válce.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Orbánův kat si nahrával manželku. Jak si poradí s „mega“ mocí? První kroky už oznámil
Po sečtení téměř všech hlasů pravděpodobný budoucí maďarský premiér Péter Magyar získá 138 křesel ze 199členného parlamentu, čímž si zajistí ústavní většinu. Strana Fidesz končícího šéfa vlády Viktora Orbána naopak získala pouze 55 křesel a po dlouhé době tak ztratí většinu. Kdo je muž, který našel recept, jak dlouholetého vůdce Maďarska porazit?
Další zmírnění sankcí. Ruští a běloruští plavci mohou startovat pod svou vlajkou
Rusové a Bělorusové budou v plaveckých sportech závodit pod svou vlajkou, v případě vítězství jim může hrát státní hymna.
ŽIVĚ Rusko porušilo příměří desettisíckrát, obě země útoky po Velikonocích obnovily
Do nedělní půlnoci platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Dnes ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes 10 tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
„Je to lokální věc.“ Babiš se po ostrém sporu vyjádřil k účasti prezidenta na summitu
Na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře v červenci pojede určitě vládní delegace, řekl v pondělí po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Neumí si představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má v úmyslu delegací vést. Není to podle Babiše logické, ale ani možné z bezpečnostních důvodů.
Trápí ji artróza, nemá zuby. V berlínské zoo oslavila narozeniny zřejmě nejstarší gorila na světě
V berlínské zoologické zahradě oslavila 69. narozeniny zřejmě nejstarší gorila na světě. Do německé metropole se Fatou dostala v roce 1959, datum jejího narození bylo stanoveno na 13. dubna 1957. Gorilí samici trápí artróza a nemá už žádné zuby, stále se ale ještě zvládne pohybovat bez pomoci.