


Nečekalo se, že by ostravský místostarosta David Witosz uspěl. Zdeněk Hřib jediného vyzyvatele porazil celkem jasně a od víkendového fóra v Prachaticích pokračuje v čele Pirátů. Witosz však ve svém poměrně kritickém projevu upozornil na nelichotivou finanční situaci, do níž se strana dostala po nejnákladnější předvolební kampani v historii. Piráti se teď upínají k fundraisingu.

Možná právě místo, kam na sobotu 17. ledna svolala Česká pirátská strana své celostátní fórum, dobře dokresluje její aktuální finanční rozpoložení. Sněm proběhl ve 40 let starém Hotel Parku v jihočeských Prachaticích. Kulisy stranického sjezdu musely potěšit všechny nostalgiky, neboť už na první pohled bylo zjevné, že venku ani uvnitř hotelu se toho od 80. let minulého století příliš nezměnilo.
A že právě úspory peněz jsou nyní pro Piráty zásadním tématem, bylo jasné hned od rána. Třeba jihomoravský podnikatel a investor Jiří Hlavenka, jenž je nově jedním ze čtyř místopředsedů strany, má zato, že Pirátům pomůže promyšlený fundraising.
„Protože chceme-li něco dokázat, musíme k tomu mít zdroje, jinak to nejde,“ vysvětloval Hlavenka desítkám delegátů sedících u dlouhých stolů pod pódiem.
A nebyl jediný. Na pirátské hospodaření strany dlouhodobě upozorňuje i David Witosz, místostarosta Moravské Ostravy a Přívozu. „Musíme finančně stabilizovat stranu,“ řekl, když se delegáty snažil přesvědčit, aby za předsedu místo Zdeňka Hřiba zvolili jeho. „Základem dobrého hospodaření v tomto státě je zejména dobře hospodařit s naší stranickou pokladnou,“ upozornil Witosz.
V Prachaticích zkrátka znovu zaznělo několik signálů připomínajících, že pirátská kasa se dostala do potíží. „Momentálně fungujeme v extrémně kompaktním úsporném režimu,“ potvrdil Jiří Kárský, šéf kanceláře finančního týmu. „Snažíme se maximálně efektivně zajistit provoz strany,“ pokračoval ve svém hodnocení.
Příjmy: 48 milionů Kč
Z toho dary: 14,6 milionu Kč
Výdaje na sněmovní volby: 80 milionů Kč
Výdaje na běžný provoz strany: 22 milionů Kč
Zdroj: Celostátní fórum České pirátské strany
Na konci prosince 2025 měli Piráti na účtech 20,5 milionu korun. To je o celých 55 milionů méně než o rok předtím. Důvod tak velkého rozdílu je prý nutné hledat ve sněmovních volbách z loňského října. Piráti pod vedením Zdeňka Hřiba se totiž kampaň rozhodli pojmout ve velkém stylu.
Kromě toho, že najali zahraniční stratégy, investovali i velké sumy do propagace nejen na internetu, ale i na dalších místech. I to nejspíš Pirátům pomohlo k růstu preferencí, ve volbách strana nakonec získala devět procent hlasů, což znamenalo 18 poslaneckých mandátů.
Jenže to nebylo zadarmo. Strategii „velmi nákladného“ volebního lákání, na nějž prý spořili v předchozích letech, zvolili dle Kárského jasnou: „Bylo to se vším rizikem, všechny prostředky vložit do kampaně. Bylo to na hranici možností. Risk naštěstí vyšel, úspěch v kampani se dostavil v rozumných mezích,“ řekl.

Přibližně tak strana Zdeňka Hřiba nalila do kampaně 80 milionů korun. Je to vůbec nejvyšší suma, kterou kdy samostatně jdoucí Piráti do voleb vynaložili. Se započtením těchto účtů pak celkové loňské výdaje strany činily 102 milionů korun.
A kvůli tomu, že mají Piráti na kontech u bank uloženo méně financí než dřív, přicházejí i o stovky tisíc, které jim peněžní ústavy vyplácely na úrocích. Loni šlo přitom celkově o dva miliony korun.
Vedení České pirátské strany teď tvrdí, že za jejich zhoršenou finanční situaci může i stát. Tedy že ministerstvo financí stranám stále nerozeslalo příspěvek za úspěch ve sněmovních volbách. Pro připomenutí - všechny subjekty, které získaly více než 1,5 procenta, mají nárok na sto korun za každý jeden hlas. V případě Pirátů tak jde o zhruba 50,5 milionu korun.
Sněmovna výplatu formálně potvrdila svým rozhodnutím ze 13. ledna 2026, o týden později pak vešlo v platnost. „Ministerstvo financí nyní na základě tohoto podkladu neprodleně zahájí správní řízení a vydá rozhodnutí o výplatě příslušným stranám a hnutím, přičemž finanční prostředky budou vyplaceny ihned po nabytí právní moci těchto rozhodnutí,“ reagoval pro Aktuálně.cz Stefan Fous, mluvčí resortu.
Do procesu ještě může zasáhnout Městské státní zastupitelství v Brně. To od 10. prosince 2025 dohlíží na případ pravděpodobného volebního podvodu. Toho se měla dopustit jedna z okrskových komisí v Blansku. Podle Nejvyššího správního soudu tu Piráty obrali o několik desítek hlasů a naopak desítky přidali hnutí ANO.
„Ve věci stále probíhá prověřování. Do jeho skončení nebudou zveřejňovány další informace,“ oznámila v úterý Barbora Vrzalová Jančíková, mluvčí brněnských žalobců.



Učitel z jedné základní školy na Urale se vzepřel režimu a začal natáčet to, co nikdo mimo budovu neměl vidět: děti roboticky odříkávající vlastenecké slogany, učebny proměněné v nástroje státní ideologie, wagnerovce prezentující v tělocvičně svou výzbroj. Jeho svědectví je základem mrazivého dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, který je nyní nominován na Oscara.



Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada v pátek vstoupila na hlavní trh burzy v Amsterdamu. Během dopoledne získala z prodeje akcií na amsterodamské burze 3,8 miliardy eur (92,2 miliardy korun). Představuje to 15,2 procenta jejího základního kapitálu.



Policie má na jižní Moravě kvůli ledovce nahlášeno přes 60 nehod a dalších asi 20 událostí v dopravě. Vyzývá řidiče, aby zvážili, zda musí vyjíždět. Se zpožděním jezdí MHD v Brně i regionální autobusy, někde nejezdí vůbec. Na dálnicích se tvoří kvůli haváriím dlouhé kolony.



Japonská premiérka Sanae Takaičiová rozpustila dolní komoru parlamentu, Sněmovnu reprezentantů. Otevřela tím cestu k předčasným volbám, které vyhlásila na neděli 8. února, oznámily v pátek tiskové agentury. Takaičiová spoléhá na svou popularitu a od voleb si slibuje posílení většiny v parlamentu, poznamenala agentura AFP.



Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači, která podle něj trvala přibližně čtyři hodiny.