Pavel si drží důvěru. Srovnání českých prezidentů má ale nečekaný výsledek

Prezident Petr Pavel se po třech letech od nástupu do funkce těší poměrně vysoké důvěře obyvatel, věří mu 57 procent Čechů. Ukazují to nejnovější výsledky průzkumu společnosti STEM, která sleduje důvěru v prezidentský úřad už od počátku devadesátých let.

Ve srovnání s předchozími prezidenty však nejde o výrazně vysoký výsledek. Miloši Zemanovi po třech letech mandátu věřilo 58 procent obyvatel a důvěra v něj se výrazně propadla až ke konci jeho druhého funkčního období.

Co se týče hodnocení práce prezidentů, po třech letech od zvolení do funkce hodnotili Češi o něco lépe práci Miloše Zemana než současného prezidenta. Zatímco u Zemana klasifikovalo jeho působení jedničkou nebo dvojkou téměř 49 procent obyvatel, u Pavla je to o čtyři procenta méně.

Přitom právě to, jestli se mu nadále bude dostávat podpory a důvěry, je jedním z faktorů jeho případné druhé kandidatury. „Bude-li podpora stále taková, jako je teď, a budu cítit, že to nedělám jen s vlastní motivací, ale že mnoho lidí vnímá pozitivně, co dělám, pak o tom budu velice vážně uvažovat,“ přiblížil v únoru na debatě se žáky Základní školy generála Františka Fajtla.

Míra důvěry se nicméně významně liší podle věku a vzdělání obyvatel. Zatímco mezi mladými lidmi má současný prezident důvěru téměř tří čtvrtin z nich, u lidí starších 60 let je to pouze necelá polovina. Ještě větší rozdíly jsou patrné u úrovně vzdělání. Důvěryhodnost prezidenta se zvyšuje s vyšším dosaženým stupněm vzdělání a stejně tak s mírou zajištění domácnosti.

Jednoznačnou většinou mu také důvěřují lidé, kteří v loňských volbách do Poslanecké sněmovny volili koalici Spolu, hnutí STAN nebo Piráty. U všech z nich důvěra přesahuje 95 procent. Na opačné straně leží voliči ANO, Motoristů sobě nebo SPD – u poslední zmíněné strany je důvěra v současného prezidenta na hodnotě 16 procent.

Angažuje se příliš?

U většiny občanů však výrazně narostl názor, že současný prezident příliš zasahuje do politického dění. V únoru letošního roku si to myslela téměř polovina obyvatel, ve větší míře ti, kteří volili současnou vládu. Častější je toto přesvědčení u osob s nižším dosaženým vzděláním, horším materiálním zajištěním a mezi staršími lidmi ve věku přesahujícím šedesát let.

Tímto hodnocením se tak v očích veřejnosti znovu více přiblížil Miloši Zemanovi. Ten příliš zasahoval do politického dění v Česku podle mírné většiny obyvatel, a to 53 procent.

Nárůst souvisí s větším politickým angažmá prezidenta ohledně jmenování nové vlády a neochotou přijmout jmenování Filipa Turka do čela ministerstva životního prostředí. „Loňské sněmovní volby a sestavování nové vlády byly první příležitostí v prezidentově mandátu, kdy mohl výrazněji promluvit do domácího politického dění a přímo uplatnit své pravomoci,“ shrnuje analytik STEM Martin Kratochvíl.

Reprezentace v zahraničí

Funkce prezidenta je přitom vnímána zejména jako reprezentativní, přičemž vnímání její povahy se nejvíce změnilo po zavedení přímé volby v roce 2012. Přestože předtím od prezidenta lidé očekávali především aktivní službu občanům, od nástupu Václava Klause do funkce nabyla reprezentativní funkce vyšší důležitosti. A to se nezměnilo ani po nástupu Miloše Zemana a posléze Petra Pavla.

A je to právě reprezentace země v zahraničí, kterou Češi od současného prezidenta nejvíce oceňují. Tři čtvrtiny obyvatel si myslí, že Pavel tuto činnost vykonává velmi nebo spíše dobře. Podle mnoha lidí také působí jako autorita u občanů a dobře plní funkce svěřené ústavou. Horší výsledek vykazuje podle Čechů pouze ve vlivu na politiku země, i v této oblasti je však vyšší podíl pozitivního hodnocení.

Oproti svému předchůdci také lépe dbá o vážnost a důstojnost úřadu. Miloš Zeman na sklonku druhého funkčního období podstatně přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta podle pětiny obyvatel, kdežto Petr Pavel v poslední vlně výzkumu STEM vykazuje hodnotu třikrát vyšší. I tak nedosahuje výsledku Václava Havla, který přinášel úřadu důstojnost podle 69 procent obyvatel.