Osmnáctkrát stržená trolej. Reportáž z místa mezinárodní vlakové ostudy

„Jak u blbců,“ zlobí se polohlasem starší muž brodící se neodházeným chodníkem u roudnického nádraží. Nenadává na sníh ani ledovku, ale na hodinové zpoždění rychlíku do Prahy. Není to přitom ještě ani týden, co koridor mezi metropolí a Německem stál naposledy. Vlaky tu totiž celkem osmnáctkrát musely strhnout trolej pod opravovaným mostem Ervína Špindlera, než se správci železnice rozhýbali.

V malé hale nádraží stojí v houfu několik cestujících. Čekají na to, co ohlásí staniční rozhlas. V úterý 13. ledna, na kdy meteorologové ohlásili velkou kalamitu ledovky, doufali, že cesta vlakem bude bezpečnější a jistější než autobusem nebo autem.

Ale spletli se. U rychlíku do Prahy i osobáku do Ústí nad Labem svítí údaj o hodinovém zpoždění. „To jsem tomu zas dala,“ nasadí hořký úsměv žena s černou kabelkou přes rameno a telefonem v ruce.

V Roudnici nad Labem přitom nejde o nijak nečekanou situaci. Od loňského března, kdy začala náročná a zpožďující se rekonstrukce historického mostu Ervína Špindlera vedoucí přes Labe a železnici, pod ním projíždějící vlak celkem osmnáctkrát strhl trolej. Pokaždé tím na mnoho hodin zastavil provoz na důležitém koridoru.

I když v úterý 13. ledna mohla za zpoždění kalamita ledovky, naposledy ve středu 7. ledna tady strojvůdce zavčasu nespustil sběrač a potrhal dráty. A dopady pak rychle pocítila celá trať.

Na pražském holešovickém nádraží třeba uvízlo několik desítek zahraničních cestujících. Někteří z nich, jak prozradili reportérovi deníku Aktuálně.cz, spěchali na letadlo do Vídně. Další zase přiletěli z Asie a po několika dnech strávených v novoroční Praze mířili ještě na konec týdne do Berlína.

Ať už jeli do Rakouska, nebo Německa, na nástupišti u Vltavy museli čekat několik hodin. Nehoda v Roudnici totiž kompletně zmrazila celý železniční tah.

Správci: Navrhovali jsme dvě alternativy

K častým karambolům v Roudnici docházelo i přesto, že je tu hned několik značek - včetně těch blikajících mezi kolejemi - upozorňujících „mašinfíru“ na nutné sundání pantografu z troleje. A když to neudělal strojvůdce, sběrač za něj silou strhla zavěšená kovová hákovnice. Jenže spolu s pantografem lokomotivy tahle „záchranná brzda“ pokaždé zničila i trolej.

„Hákovnice byly součástí projektové dokumentace k rekonstrukci Špindlerova mostu a požadavkem investora, kterým je Ústecký kraj. Správa železnic během stavby navrhovala postupně dvě alternativní varianty vedoucí k jejich nahrazení,“ tvrdí správci kolejí ve svém nepodepsaném vyjádření.

„K zastavení provozu hlavní trati mezi Prahou a Děčínem docházelo v situaci, kdy strojvedoucí vlaku nerespektoval návěst ,stáhni sběrač´. Pantograf v tom případě strhla zmiňovaná hákovnice. Šlo o krajní řešení: kdyby hákovnice nezasáhla, mohli by lidé na mostě utrpět úraz elektrickým proudem. K použití hákovnice došlo po dobu napěťové výluky v Roudnici nad Labem celkem osmnáctkrát,“ stojí dále v tiskovém prohlášení Správy železnic z minulého týdne.

Až tedy po první středě roku 2026 se začaly věci hýbat. Správci slíbili, že pod most Ervína Špindlera umístí citlivější řešení. To má ochránit dělníky na stavbě a zároveň neroztrhne trolej nad kolejí.

„Nové řešení spočívá v rozsáhlejších úpravách celé soustavy trolejového vedení s využitím speciálních teflonových tyčí,“ popisuje Správa železnic. Ty se v Roudnici nasazují během úterý 13. a středy 14. ledna.

Díky použití moderní a mnohem vyspělejší technologie, než jsou hákovnice, tak vznikne několik desítek metrů dlouhý úsek izolovaný od napětí, kterým bude moct lokomotiva projet i s vytaženými sběrači.

Kraj: Správci nebyli schopni přijít s nápadem

Otázkou je, proč tohle řešení přichází až téměř rok poté, co oprava roudnického mostu začala, a po mnoha kolapsech koridoru. Jak vyplývá z vyjádření Správy železnic, problém je na straně Ústeckého kraje, který údajně jiné nabízené varianty nepřijal a na hákovnicích prý stále trval.

Hejtmanství ovšem s takovými slovy nesouhlasí. Odmítá, že by jeho úředníci lpěli na jednom řešení a naopak osočuje správce kolejí z toho, že nebyli schopni za mnoho měsíců přijít s žádným jiným funkčním a bezpečným nápadem.

„Technické řešení (využití hákovnice) navrhl autorizovaný projektant na základě bezpečnostních požadavků a platných norem. Takto s ním pracuje zhotovitel,“ vysvětluje Magdalena Fraňková, mluvčí ústeckého hejtmanství jako investora rekonstrukce roudnického mostu.

„V průběhu rekonstrukce opakovaně investor a zhotovitel jednal se Správou železnic o alternativních variantách technického řešení, ale nikdy nebylo předložené takové, které by naplňovalo bezpečnostní standardy a nutné certifikace,“ kritizuje Fraňková státní podnik.

A není jediná. Proti Správě železnic se postavila i Federace strojvůdců ČR, profesní odborová organizace. „Stahovačka, která v osmnácti případech skončila úplnou destrukcí sběrače a ve většině případů i trakčního vedení, rozhodně nebyla dobrou vizitkou celé železnice. Federace strojvůdců na tato rizika od samého počátku poukazovala a aktivně prosazovala jiné řešení. Správa železnic však namítala, že je neuskutečnitelné,“ oznámila organizace.

Už během pár dnů by mělo být zřejmé, jestli teflonové řešení v Roudnici funguje a zda koridoru do Německa nehrozí další mnohahodinové kolapsy. Nutné je to nejen pro komfort tisícovek cestujících z Česka i zahraničí, ale i kvůli pověsti tuzemské železnice. Jak totiž potvrdilo několik insiderů, časté zastavení provozu už znervózňovalo i německou stranu.