


Zveřejnění nočních textových zpráv Petra Macinky, jimiž častoval prezidentova poradce Petra Koláře, oživilo kauzu L-159. Tedy nepředání čtyř letounů z výzbroje české armády Kyjevu, který je potřebuje k likvidaci ruských dronů. I když Macinka v textovkách tvrdí, že by dokázal k souhlasu s darováním bitevníků ukrajinské armádě přemluvit Tomia Okamuru, ten se teď proti slovům ministra ohradil.

Politici vládní koalice se už několik dnů snaží Česku vysvětlit, že vzdušné síly nedokážou postrádat ani jeden ze čtyřiadvaceti podzvukových strojů L-159. Byť sama armáda tvrdí něco jiného, kabinet Andreje Babiše (ANO) argumentuje nejrůznějšími analýzami či utajenými dokumenty, které prý mají říkat, že by tak došlo i ke snížení české obranyschopnosti.
Tuto složitě budovanou politickou konstrukci však koalici rozbil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Díky tomu, že prezident Petr Pavel zveřejnil část noční komunikace mezi šéfem diplomacie a hradním poradcem Petrem Kolářem, ozřejmil, jakým způsobem se nyní s českou pomocí Ukrajině obchoduje.
„Ad L-159 pro Ukrajince - jediný důvod, proč je nedostanou, je, že o tom neuváženě Petr Pavel mluvil do médií,“ oznámil Macinka v pozdní noční hodinu Kolářovi.
„Já bych o tom Tomia možná přesvědčil (tak jako jsem s ním mluvil o muniční iniciativě). Jenže teď už to není možné. I tuto pravdu se může leckdo (ve středu) dozvědět,“ psal dále Macinka na svém iPhonu prezidentovu poradci. Naráží tím na středeční cestu do centrály NATO v Bruselu.
Jeho slova by tak znamenala, že stejně jako v případě pokračující muniční iniciativy, s níž měla koaliční SPD původně velkou potíž a žádala její zastavení, Babišova vláda mohla rapidně změnit názor i u předání čtyř letounů L-159 ukrajinské armádě.
Reportér deníku Aktuálně.cz tak oslovil s dotazem samotného Tomia Okamuru (SPD). A předseda sněmovny se proti Macinkovým slovům postavil poměrně ostře. Tvrdí, že to, co vicepremiér naznačuje v textovkách Petru Kolářovi, není pravda.
„Mě by k podpoře muniční iniciativy nebo k poslání českých letadel na Ukrajinu nikdo nepřesvědčil,“ odpovídá Okamura. A v zaslané reakci zakončené emotikonem zdviženého palce dodává i svůj důvod: „Protože prosazuji program SPD, který jsem slíbil voličům.“
Premiér Andrej Babiš se kauzu L-159 chystá řešit ještě se samotnými vojáky v Čáslavi, kde všech 24 podzvukových letounů českých vzdušných sil dlouhodobě kotví. Akce má proběhnout ve čtvrtek 29. ledna ráno, ale halí ji dost nejasností. Média totiž mají vstup zakázán, což při návštěvě politiků na vojenských základnách není vůbec běžné.
„… nebude při příležitosti jednání předsedy vlády a ministra obrany na 21. základně taktického letectva v Čáslavi organizováno žádné mediální setkání. Jednání má výhradně pracovní charakter. V rámci setkání budou v prostorách vojenského objektu účastníci seznamováni s interními či utajovanými informacemi, které není možné veřejně prezentovat. Děkujeme za pochopení,“ oznámil jen v úterý dopoledne David Šíma, mluvčí ministerstva obrany.



Fotbalisté Slavie se v závěrečném 8. kole ligové fáze rozloučili s Ligou mistrů debaklem 1:4 na půdě Pafosu. Pražané dohrávali bez vyloučeného Bořila.



V sobotní potyčce, při níž byl na ulici v americkém Minneapolisu zabit 37letý zdravotník Alex Pretti, vypálili smrtící výstřely ze svých zbraní dva federální agenti. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na zprávu, kterou v úterý zaslal Kongresu představitel Úřadu celní a hraniční ochrany, jehož se incident týká.



Spoluhráči z Anaheimu Radko Gudas a Lukáš Dostál uvedli během dnešního on-line rozhovoru, že už se jim do hlav vkrádají myšlenky na rychle se blížící olympijský turnaj v Miláně.



Rusko zaručí ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému bezpečnost, pokud přicestuje na setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem do Moskvy. Ve středu to prohlásil v televizním rozhovoru Putinův poradce Jurij Ušakov. Připustil, že na schůzku vůdců obou znepřátelených zemí opakovaně naléhal v telefonátech s Putinem americký prezident Donald Trump.



Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.