Nepoučíme se. Češi přicházejí o miliony kvůli podvodům, expert řekl, co hrozí i letos

Neexistuje měsíc, kdy by za policií nepřišla oběť internetového podvodu. I přes četná varování Češi přicházejí o miliony korun kvůli falešným investicím i vlastní nepozornosti. Podvodníci jsou navíc čím dál zákeřnější – jakmile jim cíl sedne na lep, své odeslané peníze už zpravidla neuvidí. „Šance na jejich návrat bývá minimální,“ konstatoval smutný fakt expert na kyberbezpečnost Jan Krob.

Nový rok, starý podvod. Náchodským policistům přistál na stůl lednový případ, v němž 21letý mladík přišel o nemalý balík peněz. Nechal se nachytat na falešný přivýdělek za sledování videí. Než mu došlo, že byl podveden, zaplatil několik nelogických poplatků. Teprve pak zamířil na policejní služebnu.

Mladý Čech měl to štěstí, že poslal podvodníkům „jen“ něco přes 100 tisíc. Většinou jsou škody totiž násobně vyšší – již dříve jsme na Aktuálně.cz například informovali o osmapadesátiletém muži ze Žďárska, který přišel o závratných pět milionů korun.

Bohužel, nejen sociální sítě jsou prošpikované četnými podvody, což potvrzuje i bezpečnostní expert Jan Krob ze společnosti Trask. V Česku jsou podle něj nejrozšířenější různé formy phishingu (v nichž se pachatelé vydávají za lidi či instituce) a falešné komunikace, jejichž cílem je vzbudit dojem naléhavého ohrožení.

„Nejčastěji jde o zprávy a hovory, které oběti varují před údajně napadeným účtem, zneužitím osobních dokladů nebo hrozbou okamžitého zablokování bankovních služeb. Tyto scénáře jsou dlouhodobě nejúčinnější, protože pracují se strachem a časovým tlakem, přičemž útočníci je neustále zdokonalují a přizpůsobují aktuálním událostem,“ popsal pro Aktuálně.cz.

Falešní kurýři, bankéři i policisté

Klid nebyl ani loni před Vánocemi. Češi se nejčastěji setkávali s falešnými zprávami od kurýrů a dopravních společností, jindy se jim ozvali falešní policisté či bankéři. Útoky se v posledních letech navíc výrazně posouvají od zneužívání čistě technologických zranitelností k cílené manipulaci s lidským chováním.

„Podvodníci systematicky pracují s emocemi, časovým tlakem, pocitem ohrožení i autoritou, čímž dokážou narušit racionální rozhodování oběti a přimět ji k jednání ve prospěch útočníka. Tento posun do lidského světa, mimo technologie samotné, výrazně snižuje účinnost tradičních bezpečnostních opatření,“ pokračoval Krob.

Útočníci navíc oběti předem instruují, jak reagovat na bezpečnostní dotazy bank nebo platebních institucí, včetně doporučení konkrétních odpovědí. To jim umožňuje obejít kontrolní mechanismy a zabránit včasnému zásahu ze strany banky.

„Šance na návrat je minimální“

V okamžiku, kdy oběť pošle podvodníkům své peníze, už je zpravidla pozdě. Získat je zpět je totiž velmi obtížné, v některých případech skoro nemožné vzhledem k tomu, že často jde o pachatele sídlící v zahraničí.

„Záleží na rychlosti reakce a konkrétním typu transakce. Pozitivní zprávou je, že v rámci SEPA plateb byla zavedena služba ověření příjemce platby. Banka je tak schopna při zadání převodu ověřit, komu účet skutečně patří, což může některé podvody zastavit ještě před odesláním peněz. Jakmile ale prostředky odejdou, šance na jejich návrat bývá minimální,“ upozornil Krob.

Ověřujte, prověřujte

Jak se moderním internetovým podvodům ubránit i v roce 2026? Češi by především neměli podceňovat kritické myšlení a selský rozum. „Jakmile komunikace vyvolává strach nebo tlak na rychlé rozhodnutí, je to vždy varovný signál. V předvánočním stresu toto platilo dvojnásob, protože lidé nemají čas a nezkontrolují si, zda se nejedná o podvod,“ poznamenal expert na kyberbezpečnost.

Neméně důležité je si ověřovat informace. Přišla vám podezřelá SMS od banky, která se ptá na přihlašovací údaje? Radši zavolejte na oficiální číslo a zeptejte se infolinky. „A samozřejmě stále platí jednoduché pravidlo: neklikat na odkazy v e-mailech, SMS ani messengerech a vždy používat ověřené a oficiální zdroje,“ uzavřel Krob.