„Neobvyklé deformace.“ Experti tří univerzit zachraňují miliardovou „Masaryčku“

Čtyřmiliardová modernizace centrálního Masarykova nádraží v Praze je jedním z nejviditelnějších projektů, do něhož se Správa železnic v poslední době pustila. Deník Aktuálně.cz už před půlrokem informoval, že při stavbě se nejspíš pracovalo se špatně vypočítanými studiemi, což ohrozilo stabilitu zastřešující a průchozí platformy. Práce se dostaly do mnohaměsíčního skluzu, chystá se vymáhání peněz.

Do osobního vlaku na páté koleji vbíhají poslední cestující. Na semaforu už má zelenou, průvodčí mává na strojvůdce a během několika desítek vteřin souprava mířící do Ústí nad Labem opouští rozestavěné Masarykovo nádraží. Když odjede, z peronu se otevře široký výhled na právě probíhající práce.

Příliš živo na nových nástupištích u kolejí číslo 8 a 9 zrovna není. Dva muži na plošině přichycují ke střešní platformě kabely, tři jejich kolegové je sledují ze země, další muž si právě ve kbelíku míchá maltu nebo jinou stavební hmotu. Celkově je tu vidět tak deset dělníků.

Přitom tahle část nové „Masaryčky“ měla být už několik měsíců hotová. Tak alespoň hovořily původní plány Správy železnic (SŽ). Jenže nestalo se. Na konci loňského léta deník Aktuálně.cz zjistil, že experti přišli na zásadní nedostatek modernizace.

„Pravidelné sledování konstrukce během výstavby ukázalo neobvyklé deformace,“ upřesnila v únoru SŽ v dokumentu, který si reportér deníku Aktuálně.cz musel vyžádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Až totiž v průběhu prací se zjistilo, že se jede podle špatně vypočítaného projektu. Tedy že zastřešující a průchozí betonová platforma nad kolejemi, která propojí ulice Na Florenci, Hybernskou a Opletalovu, pravděpodobně není dostatečně podepřena a mohla by se propadnout.

Pomohla Vídeň, Graz i ČVUT

Budování se tak na dlouho zastavilo. Hledaly se cesty, jak projekt v celkové hodnotě čtyři miliardy korun zachránit. S řešením pak přišel mezinárodní akademický tým. „Posudky odborníků z univerzit ve Vídni, Grazu a z ČVUT potvrdily, že nejefektivnějším řešením je doplnění konstrukce o nový podpůrný sloup,“ upřesňuje František Chabičovský, šéf legislativního oddělení Správy železnic.

I když se ještě loni nevědělo, jestli bude třeba některé části draze a složitě budované nadzemní platformy o rozloze Staroměstského náměstí bourat, dnes SŽ tvrdí, že demolice žádné nově zbudované části nádraží nebude nutná.

Nicméně faktem je, že kvůli špatně propočtené studii se důležitý metropolitní projekt výrazně zpožďuje. A navíc je třeba provést dodatečné práce, které také budou něco stát. Přitom už tak se cena „Masaryčky“ zvýšila o 600 milionů korun oproti původním vizím.

„Náklady, které si úpravy platformy vyžádají, se nyní vyčíslují. Správa železnic je bude vymáhat po projektantovi,“ informovali jen správci. Nicméně přesně vyčíslenou sumu, o níž si řeknou, prý ještě nemají.

Projektantem stavby zahájené před dvěma roky je firma Sudop Praha. S jejím mluvčím Jakubem Ptačinským se reportér deníku Aktuálně.cz spojil už dříve. „Ke vzniklé situaci se stavíme čelem a na jejím řešení od počátku aktivně spolupracujeme jak s investorem, tak i se zhotovitelem díla,“ reagoval Ptačinský.

„Od počátku stavby již řada změn“

„Podle analýzy našich expertů se jedná o lokální vadu na jedné části, z celkem šesti dilatačních sekcí (částí) budoucí desky přestřešení Masarykova nádraží,“ popsal mluvčí pohled Sudopu, jak celý problém vznikl.

Zároveň Ptačinský přibližuje, že na zásadní zádrhel přišel jeden z jejich zahraničních subdodavatelů při zpětné revizi projekčního návrhu. „Původní řešení totiž zaznamenalo od počátku stavby již řadu změn vyplynuvších z postupu prací i z do té doby ukrytých a nejištěných skutečností na staveništi, na kterém se postupně staví už stovky let,“ říká Ptačinský, jak komplikovaná prý celá stavba je.

Hned loni v září chtěl deník Aktuálně.cz znát názor i firmy Strabag, jež má samotné stavební práce na starosti. Vyjádřit se ale k potížím odmítla. „S dotazem vás odkazuji na Správu železnic jako investora,“ odvětila tehdy stroze Edita Novotná, mluvčí Strabagu.

A i když měl být celý projekt „Masaryčky“ hotový příští rok v srpnu, je jasné, že se to nestihne. Optimistické představy v současnosti počítají až s prosincem.

„Nyní probíhají jednání se zhotovitelem o úpravě stavebních postupů. Cílem je optimalizace termínů, aby se celou rekonstrukci Masarykova nádraží podařilo dokončit v závěru roku 2027,“ doufá František Chabičovský, šéf legislativního oddělení SŽ.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) Správu železnic brání. Když se loni v září o komplikaci s „Masaryčkou“ dozvěděl, na novinářovu otázku odpověděl: „Tu odpovědnost má dodavatel – buď jeho projektant, nebo zhotovitel.“

Pár týdnů poté Správu železnic musel opustit její dlouholetý šéf Jiří Svoboda. I proto, že policie u něj našla 80 milionů korun v hotovosti. Kromě razie se vyšetřovatelé zaměřili i na průběh a okolnosti zakázek ze Svobodovy éry v celkové hodnotě 20 miliard korun.