


Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich z KDU-ČSL ve středu oznámí, jak si představuje svou politickou budoucnost. A byť o tom zatím nechce mluvit, podle několika zdrojů Aktuálně.cz jsou ve hře dvě možnosti: na konci dubna půjde do volby předsedy lidovců, na podzim pak do klání o Senát.

Jasněji bude ve středu před polednem. „Dovolujeme si vás pozvat na tiskovou konferenci Jana Grolicha, na které bude představeno zásadní rozhodnutí týkající se jeho budoucího směřování na politické scéně.“ Takto stroze formulované prohlášení nechal Grolich v pondělí večer rozeslat novinářům. Konkrétnější být zatím nechtěl.
Několik zdrojů zevnitř KDU-ČSL ale redakci Aktuálně.cz potvrdilo, že se stávající hejtman Jihomoravského kraje bude ucházet o post předsedy KDU-ČSL. A dva z nich nám pak řekli, že zvažuje i kandidaturu do Senátu. Obě rozhodnutí by měla svou logiku. Obě budou zásadní nejen pro Grolichovu politickou budoucnost, ale také pro samotné lidovce.
„Pokud do toho půjde, nikdo jiný nebude mít šanci uspět… Podporu by měl i od mnohem konzervativnějších členů,“ uvedl jeden z nich pod podmínkou anonymity v reakci na otázku, jakou šanci by měl Grolich v boji o předsedu strany. A pokud jde o Senát, kandidovat by mohl v jednom z těchto dvou obvodů: Brno-město nebo Vyškovsko.
V Brně jde o obvod, kde je nyní senátorem nestraník Zdeněk Papoušek, který se do horní komory opakovaně dostal právě mimo jiné s podporou lidovců. A pokud jde o Vyškovsko, součástí tohoto volebního obvodu je také obec Velatice, kde byl Grolich v minulosti deset let starostou. Velmi slušnou šanci uspět by měl skoro jistě v obou zmíněných obvodech.
Grolich je totiž už druhé volební období hejtmanem Jihomoravského kraje. A obzvlášť poslední krajské volby v regionu opanoval způsobem, o kterém si mohou ostatní lidovci – a nejen oni – nechat leda tak zdát. Grolich zde jako lídr kandidátky Spolu naprosto vymazal politickou konkurenci včetně hnutí ANO – svůj hlas mu dalo necelých čtyřicet procent voličů.
A ještě jedna věc: pokud by byl na konci dubna na sjezdů lidovců, který se uskuteční v Ostravě, zvolen předsedou strany, kandidatura do Senátu by se vyloženě nabízela. Jen stěží může být předsedou relevantní politické formace někdo, kdo se permanentně nevyskytuje v Praze – tedy v centru politického dění. Navíc v situaci, kdy lidovce v nejbližších letech čeká boj o holé politické přežití.
„Hejtman Grolich je jihomoravský fenomén a velmi efektivně komunikující politik, který je zjevně schopný a úspěšný nejenom při politických kampaních, ale i při vedení exekutivy v kraji,“ glosuje dosavadní politické působení Jana Grolicha politolog Lubomír Kopeček.
Upozorňuje ale, že výrazně uspěl v kraji, kde jsou lidovci ve srovnání s jinými regiony v zemi dlouhodobě nadstandardně úspěšní. „Jižní Morava je spolu se Zlínským krajem pro lidovce výjimka v Česku, a z toho plyne nemalá část Grolichova úspěchu,“ má jasno politolog.
Podle něj by jistou svízelí pro Grolichovo působení na centrální politické úrovni mohlo být to, že je jeho známost mimo jižní Moravu vcelku slabá. „Což lze samozřejmě změnit – je ale dobré nečekat, že dokáže v podobném rozsahu zopakovat úspěch z regionu. Navíc ten poslední úspěch v krajských volbách byl opřený o podporu celého Spolu,“ dodává Kopeček.
Regionální politika je podle něj totiž o dost jiná než ta národní. „Nelze to automaticky přenést a jednoduše úspěch a popularitu lídra z regionu ve stejné podobě reprodukovat také na celostátní úroveň. Pokud by se stal Grolich předsedou lidovců, může jim to pochopitelně pomoci. Avšak nečekal bych od toho zázraky v podobě razantního a rychlého zvýšení jejich celostátní podpory.“
„Jan Grolich je již několik let považován za největší naději na obnovení a posilování pozice KDU-ČSL v českém stranickém systému,“ navazuje na Kopečka jeho kolega Ladislav Cabada. Podnětem k takovému vnímání jsou podle něj pochopitelně v úvodu zmíněné Grolichovy volební úspěchy. A také Cabada připomíná, že jsou založené na moderních způsobech politické komunikace.
Všímá si ale také toho, že je Grolich dlouhodobě úspěšným a populárním politikem na lokální a regionální úrovni. „Grolich se prezentuje nejen jako schopný komunikátor, ale také jako efektivní manažer,“ zdůrazňuje Cabada s tím, že právě pro tyto schopnosti a úspěchy byl už dříve nejen zevnitř své strany, ale také některými médii vyzýván k většímu zapojení do centrální politiky.
„V tom se jeho příběh podobá dalšímu výraznému a úspěšnému politikovi v roli hejtmana – Martinu Kubovi. Zatímco ten se po volbách rozhodl ODS opustit a vsadil na strategii podobnou Andreji Babišovi – tedy budování ideologicky neurčitého hnutí s jasnou dominancí zakladatele – Grolich jde v tuto chvíli jinou cestou,“ pokračuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Cabada.
Podle něj není pochyb, že jeho kandidatura cílí na znovuvybudování značky KDU-ČSL. „A to s potřebnou modernizací komunikace včetně nutné příměsi umírněného populismu a personalizace, vnitřního života strany, omlazení členské základny a zanesení nových prvků do programu strany.“ Bez těchto změn podle Cabady totiž lidovci nemají šanci na posílení své slabé pozice.
Zároveň nepochybuje, že si je Grolich – podobně jako současné vedení lidovců – vědom toho, že KDU-ČSL není subjektem s většinovým posláním. „Proto bude muset budovat svůj koaliční potenciál, aniž by strana popřela své klíčové programové prvky. Pochybuji ale, že by ji chtěl nasměrovat do pozice pantové strany – tedy blíže k nynější vládě a zejména k hnutí ANO.“
Podle Cabady lze spíše předpokládat spolupráci lidovců s dalšími opozičnímu subjekty. A to buď na platformě koalice Spolu, nebo v jiném formátu. Již citovaný Kopeček má pak za to, že se Grolichovi může podařit obrátit trend spočívající v tom, že lidovci v posledních letech voličsky mírně ztrácejí. „Je tu dobrý předpoklad, že mohou začít preferenčně naopak mírně stoupat,“ uvažuje.
„Určitě jim v tom může pomoci i to, že jsou nyní na celostátní úrovni v opozici a mají velký a viditelný poslanecký klub, což je pro jejich voličskou podporu také příznivé. Totéž platí pro pořád solidní počet lidoveckých senátorů či krajských a komunálních radních a zastupitelů,“ zdůrazňuje politolog.
Podle něj je ale možnost vrátit stranu ve voličských preferencích někam nad pět procent celostátní podpory maximum možného. Kopeček odhaduje, že to může být „jen“ návrat někam k situaci z voleb v letech 2013 a 2017. „Tehdy lidovci zůstali s výsledky jen těsně nad pěti procenty, což je pořád při sněmovních volbách riskantní záležitost,“ míní.
Podle Kopečka má ale Grolich také handicapy. Vedle již zmíněné malé známosti mimo jižní Moravu jde především o to, že nesedí ve sněmovně: „Ta přirozeně poskytuje lepší viditelnost pro předsedu strany než pozice hejtmana.“ Což je také ten důvod, proč by se mohl rozhodnout kandidovat do Senátu. A byť na horní komoru není upřena taková pozornost jako na tu dolní, přece jen by to Grolicha posunulo do centra dění.



Ruský dronový útok zasáhl osobní vlak v ukrajinské Charkovské oblasti, zabil čtyři lidi a další dvě osoby zranil. Na síti X to v úterý večer uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který úder na civilní vlak označil za teroristický čin. Záchranáři podle něj na místě stále pátrají po dalších čtyřech lidech.



Nepříjemné momenty přineslo utkání hokejové extraligy v Českých Budějovicích. Útočník Karlových Varů Ondřej Beránek inkasoval na ledě tvrdý hit, v prostoru mezi střídačkami a šatnou si pak lehl na zem.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) doručil prezidentovi Petru Pavlovi prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře textové zprávy, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Pavel to oznámil v úterý. Macinka své výroky z textových zpráv nepovažuje za vydírání. Snaha ovlivnit něčí postoj v politice je podstatou každého vyjednávání, řekl na tiskové konferenci.



Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.



Americký prezident Donald Trump nevěří, že muž zabitý federálními agenty v Minneapolisu se je pokusil zavraždit. Trump to v úterý podle stanice CNN řekl novinářům. Prezidentův výrok je v zásadním rozporu s tvrzeními členů jeho administrativy, včetně Trumpova blízkého poradce Stephena Millera. Ten o zastřeleném Alexovi Prettim na sociální síti X napsal, že se snažil agenty zabít.