Reklama
Reklama

Nejdřív člen KSČ, pak milicionář. ČT mu platí miliony, archiv ukázal detaily kariéry

Trvalo to několik měsíců, než se tehdejší druhý nejvyšší muž v manažerské hierarchii České televize musel klidit. Vrchní ředitel František Lambert v říjnu 2007 opustil vedení ČT, když se provalilo, že před listopadem 1989 působil v jednotkách Lidových milic. Teď s ním ale Česká televize obnovuje spolupráci. A deník Aktuálně.cz v archivech ÚV KSČ objevil další detaily normalizační kariéry Lamberta.

František Lambert na archivním snímku z roku 2004. Vedle něj kopie jeho přihlášky do normalizační KSČ – kandidátem na členství se stal v roce 1985, 28. prosince 1987 dostal rudou knížku.
František Lambert na archivním snímku z roku 2004. Vedle něj kopie jeho přihlášky do normalizační KSČ – kandidátem na členství se stal v roce 1985, 28. prosince 1987 dostal rudou knížku.Foto: Koláž Aktuálně.cz / Economia / Národní archiv
Reklama

„Poskytování nezávislého prověřování interních procesů, postupů a vnitřních řídicích dokumentací s cílem posoudit jejich účinnost, spolehlivost a soulad s platnými předpisy.“ To je předmět rámcové dohody na poradenské služby za tři miliony korun, na niž v pondělí upozornil deník Aktuálně.cz.

Česká televize ji letos 18. února, aniž by předtím proběhla otevřená soutěž, podepsala se společností LCG – 360° Consulting. Jejím majitelem a jednatelem je dle obchodního rejstříku František Lambert. Díky téhle veřejné zakázce malého rozsahu tak veřejnoprávní médium obnovuje spolupráci se svým bývalým – a značně kritizovaným – vrcholným manažerem.

Ten musel kancelář na pražských Kavčích horách opustit 31. října 2007. Předtím se totiž přišlo na to, že Lambert, rodák z Plzně, působil před rokem 1989 v Lidových milicích. Tedy dělnických ozbrojených jednotkách, které v Československu zřídila komunistická strana.

Normalizační historie bývalého vrchního ředitele České televize, který měl na starosti finance i program a díky současnému vedení média se opět dostal k veřejným penězům, je však daleko bohatší. Vyplývá to z dokumentů někdejšího Ústředního výboru KSČ. Ty jsou uložené v Národním archivu a deník Aktuálně.cz se s nimi v uplynulých dnech seznámil.

Reklama
Reklama

„Schopný mladý pracovník“

Že byl členem totalitní KSČ, dokazuje už malý zelený evidenční štítek. Podle něj se tehdy 30letý Lambert jako zaměstnanec podniku Kovosvit v Sezimově Ústí stal v srpnu 1985 kandidátem partaje. O dva roky později – 13. srpna 1987 – pak plnohodnotným straníkem. Rudou knížku dostal 28. prosince.

Jak vyplývá z originálu přihlášky do KSČ, za jeho členství se zaručili tři kolegové a členové základní organizace strany v podniku. Jeden z nich, Miloš Kubíska, Lamberta popisoval takto: „Doporučovaný je schopný mladý pracovník, který kromě dobře vykonávané práce dosahuje dobrých výsledků v mimopracovní činnosti, především v práci s mládeží. Zde plně uplatňuje své politické a morální vlastnosti. Má veškeré předpoklady, že bude platným členem KSČ.“

Další ručitel Bohumil Holý, který byl v partaji už od roku 1947, dal Lambertovi také velmi dobré ideologické vysvědčení.

„Po politické stránce se projevil jako obětavý funkcionář, zejména v PO SSM (Pionýrské organizaci Svazu socialistické mládeže, pozn. red.), ale i v dalších veřejných funkcích. Vzhledem k tomu, že výsledky jeho práce i politické angažovanosti jsou na velmi dobré úrovni, doporučuji jeho přijetí za člena strany,“ napsal tehdy Holý.

Reklama
Reklama

Ideově spolehlivý morální vzor

Sám František Lambert v přihlášce s výraznou rudou hvězdou na titulní stránce píše, že v Kovosvitu pracuje jako vedoucí plánu práce. V průběhu dvouleté čekací lhůty absolvoval týdenní školení pro kandidáty KSČ. A pochlubil se i ziskem stříbrné medaile v rámci výchovné brigády socialistické práce (BSP).

„Brigády měly být vytvořeny pouze v těch podnicích a závodech, kde se u pracujících předpokládala nejen pracovitost, ale i ideová spolehlivost, aby mohly být jednoznačným morálním vzorem pro ostatní pracovníky. V podnicích a závodech, ve kterých byly brigády (kolektivy) vytvořeny, proběhla ustanovující schůze, na které byl sepsán a schválen socialistický závazek, který byl následně předán vedení daného podniku k potvrzení,“ vysvětluje pojem BSP na svém webu Ústav pro studium totalitních režimů.

A doplňuje: „Podle tehdejší terminologie bylo hnutí BSP ,nejvyšší formou socialistického soutěžení‘ a mělo být založeno na dobrovolnosti. V Československu se toto hnutí plně rozvinulo za normalizace a v 80. letech bylo v tomto hnutí zapojeno na 200 tisíc kolektivů, ve kterých působilo přes 2,7 milionu pracovníků.“

Nejdřív straník, pak milicionář

Jak Lambert napsal do přihlášky v červenci roku 1987, vstup do strany bral jako jeden z kroků své normalizační kariéry. „Přihlášku k přijetí za člena KSČ předkládám z důvodu svého dalšího pokračování politické činnosti, dosud vykonávané v SSM a PO SSM, a možnosti dalšího politického růstu,“ uvádí Lambert v archivním dokumentu.

Reklama
Reklama

Kromě toho, že v jihočeském pionýru dělal oddílového vedoucího, během dvouleté kandidátské lhůty původně měl – dle archivního dokumentu – vstoupit i do závodní jednotky Lidových milicí. To se ale odsunulo na později.

„Tento úkol byl výborem základní organizace KSČ počátkem roku 1987 přehodnocen tak, aby soudruh Lambert vstoupil do Lidových milicí již jako člen. Výborem (…) bylo soudruhu Lambertovi uloženo vstoupit do Lidových milicí v září 1987,“ stojí na poslední straně Lambertovy červencové přihlášky do strany.

Ve čtvrtek 13. srpna 1987 pak všech 36 členů základní stranické organizace v Kovosvitu schválilo přijetí Františka Lamberta do KSČ. A rovnou mu dali dva úkoly. Jedním z nich byl ten, aby i nadále aktivně pracoval v závodní komisi lidové kontroly. Ta měla na starosti stranické dohlížení na fungování Kovosvitu.

Další byl o něco tajemnější: „Zajistit rozpracování ,experimentu‘ v oblasti hmotné zainteresovanosti do podmínek podniku, dále v oblasti hmotné zainteresovanosti zajišťovat úkoly vyplývající z přestavby hospodářského mechanismu.“

Reklama
Reklama

ČT: Osobní záležitosti nebudeme komentovat

Reportér deníku Aktuálně.cz s žádosti o rozhovor oslovil samotného Františka Lamberta. Telefon uvedený na webu firmy nezvedl, nezareagoval ani na textovou zprávu.

Až po několika hodinách poslal pouze značně obecný e-mail. „Vše, co se týká vašeho zájmu, jsem již opakovaně v minulosti veřejně popsal, a to i do médií. Necítím potřebu se znovu k těmto věcem tímto způsobem vyjadřovat,“ napsal Lambert a odmlčel sel.

Novinář se obrátil i na Michala Pleskota, mluvčího České televize. Po něm chtěl vědět, zda veřejnoprávní instituce zná minulost Františka Lamberta a zda je vhodné, aby profitoval – navíc bez otevřené soutěže –
z veřejných peněz.

„Česká televize spolupracuje se společností LCG – 360° Consulting, a to na základě plnění dvouleté rámcové smlouvy, jejíž předmět plnění vyžaduje, aby dodavatel v co největší míře detailu znal a orientoval se v televizních procesech a výrobních postupech,“ odpověděl Pleskot.

Reklama
Reklama

A jedním dechem dodal: „Osobní záležitosti Františka Lamberta, na které se dotazujete, nám v souvislosti s uzavřenou smlouvou nepřísluší komentovat.“

Slunce v duši: V době, kdy byl František Lambert druhým nejvýše postaveným mužem ČT,
televizi opustil legendární meteorolog
Ján Zákopčaník

Reklama
Reklama
Reklama