


Po dlouhém lavírování, kdy se ministerstvo obrany ani Moravskoslezský kraj nechtěly vyjadřovat k tomu, jaký osud čeká armádní logistické centrum za 2,5 miliardy na letišti Mošnov, je jasno. Ministr Jaromír Zůna a ostravský hejtman Josef Bělica se definitivně dohodli, že odstupují od memoranda z července 2022. Na základě toho měla vzniknout základna, kde by našly práci až tři stovky lidí.

O čem si starostové obcí kolem ostravského letiště Mošnov šeptali už od loňského léta a k čemu se krajští ani ministerští úředníci dlouho nechtěli oficiálně vyjadřovat, se potvrdilo. Byť se na projektu Armádního logistického centra Mošnov pracovalo od roku 2022 a mělo pomoci jak regionální ekonomice, tak ozbrojeným silám, teď spadl pod stůl.
Tečku za vizí padesátihektarové základny za 2,5 miliardy korun, která by pomohla modernizaci celého Letiště Leoše Janáčka, udělalo čtvrteční setkání ministra obrany Jaromíra Zůny (SPD) s hejtmanem Josefem Bělicou (ANO).
„V rámci konstruktivního jednání se obě strany shodly, že memorandum ve znění, které s krajem uzavřelo předchozí vedení resortu, není možné naplnit,“ informovalo ministerstvo po jednání obou politiků. „Z tohoto důvodu se musí znění přepracovat či celý záměr přehodnotit,“ píše se dále ve zprávě.
Dle vyjádření resortu se celá věc vrací na úplný začátek a bude se znovu posuzovat, co a jestli vůbec něco v Mošnově vyroste. „V dané věci nepadlo konečné strategické rozhodnutí na úrovni vlády, a proto bylo rozhodnuto o ustanovení pracovní skupiny, která se celé problematice bude v nadcházejícím období intenzivně věnovat tak, aby bylo možné celý záměr vyhodnotit a případně realizovat,“ doplnil resort mnohoznačně.
Dlužno dodat, že projekt skomíral dlouhodobě. Už loni si reportér deníku Aktuálně.cz přímo v regionu ověřil, že původně stanovené termíny se nedodržují a příprava celého projektu se zasekla.
„V tichosti se říká, že to logistické centrum tady asi nevznikne, ale nejsem schopný k tomu cokoliv říct. Asi to nebude,“ nastínil třeba Václav Kološ (BEZPP), starosta Petřvaldu sousedícího s letištěm. A podobně s redaktorem Aktuálně.cz mluvil i bývalý hejtman Ivo Vondrák (dříve ANO, dnes Osobnosti pro kraj), který 14. července 2022 s tehdejšími ministry Janou Černochovou (ODS) a Zbyňkem Stanjurou (ODS) memorandum podepisoval.
„Projekt armádního logistického centra neměl potřebný drive – chyběl tam někdo, kdo by to táhnul,“ tvrdil loni v září Vondrák. „Ministerstvu obrany se nechtělo do financování, při jednáních s ministrem Stanjurou bylo řečeno, že se oprava letiště zahrne do zvýšených obranných výdajů státu,“ prozradil Vondrák.
Jenže, jak známo, současná vláda Andreje Babiše provedla v obranném rozpočtu masivní škrty. Za to je mimochodem kritizována zahraničními partnery z NATO včetně Spojených států.
Hlavní výhodou pro Moravskoslezský kraj byly nejen stovky pracovních míst, které měly v logistickém centru vzniknout. Plánovalo se, že ozbrojené síly navrch zasponzorují i nutnou rekonstrukci 3511 metrů dlouhé přistávací dráhy. Po poslední zásadní opravě v roce 1984 je už nyní v dezolátním stavu.
I tahle vize se ale postupně změnila. Podle informací z loňského roku by miliardové opravy ranveje měly začít letos či příští rok a bez pomoci obrany. „Rekonstrukci vzletové a přistávací dráhy řeší Moravskoslezský kraj jako vlastník společnosti Letiště Ostrava. Tato rekonstrukce je nezávislá na projektu armádního logistického centra,“ okomentovala to Kateřina Pustějovská, mluvčí mošnovského letiště.
S prvotní myšlenkou na návrat vojáků do Mošnova přišel v roce 2020 bývalý ministr obrany a současný europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Navrhl, aby na letišti u Ostravy, proslaveném každoroční show Dny NATO, vznikla česko-americká vojenská základna.
Když se pak v roce 2022 rozhodlo, že se tam vybuduje logistické centrum pro překlad materiálu a pomoc spojencům, jehož stavba si vyžádá 2,5 miliardy korun a další miliardu pak potřebná infrastruktura, okamžitě se objevila spousta dezinformací.
Strašily tím, že v Mošnově budou uložené zbraně, budou tam sloužit američtí vojáci a při ruském útoku na Severoatlantickou alianci se stane jedním z prioritních cílů. Armáda všechny tyto záměrně vypouštěné lži vyvrátila.



Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to v pátek ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Stanice podotkla, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.



Od nočních hodin hoří na okraji Pardubic hala, v níž funguje česká zbrojovka LPP Holding. Ta už před několika lety oznámila, že chce ve východočeské metropoli společně s izraelskou firmou Elbit Systems vyrábět a vyvíjet drony. A právě to mohl být důvod masivního požáru. Vyplývá to z e-mailu organizace, která se k požáru přihlásila.



Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní nyní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. V pátek to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády.



Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.



Kanadská studentka přijela do Los Angeles s batůžkem a blogem plným citátů. O sedmnáct dní později ji pracovník údržby nalezl mrtvou ve vodní nádrži na střeše hotelu obklopeného temnou minulostí. Mezitím internet zaplavily podivné záběry z výtahu a z neznámé studentky se během několika hodin stala globální záhada.