


Rostoucí ceny benzinu a nafty v žebříčku vládních priorit stoupají vzhůru. Na pondělním zasedání se má kabinet Andreje Babiše (ANO) věnovat regulaci marží, případně dalším krokům směrem k čerpacím stanicím. Babiš pro deník Aktuálně.cz reagoval na kritiku, že by stát měl jít příkladem a na svých pumpách zlevnit.

Ceny by přitom stát na svých čerpacích stanicích snížit mohl, jak tvrdí antimonopolní úřad a naznačují i zástupci státní společnosti Čepro.
Pohonné hmoty rychle zdražují od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Babiš ve čtvrtek vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě.
U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila 50 korun za litr. Premiér to ve svém videu označil za nehorázné a měl by se tím podle něj zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček nechápe Babišovo rozhořčení, že některé pumpy jsou výrazně dražší. „Na exponovaných místech anebo v bohatších regionech se pohonné hmoty prodávaly vždy o něco dráž než ve zbytku země, a to bez ohledu na to, zda probíhal válečný konflikt,“ poznamenal Indráček.
Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 Kč na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 Kč v průměru na 47,90 Kč za litr.
U benzinu tak nárůst činí 6,1 procenta, u nafty 11 procent.
Proti konci února je průměrná cena benzinu téměř o osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, jak ukazují čtvrteční údaje společnosti CCS.
Babiš tvrdí, že průměrná cena nafty, kterou prodává stát na svých benzinkách, je 45,50.
„Překvapuje mě ale, že nevidím výraznější aktivitu společnosti Čepro. Stát přes ni koupil síť Robin Oil, což je z mého pohledu velmi zajímavý krok. O to víc bych čekal, že právě tady uvidíme snahu jít s maržemi dolů a ukázat určitou roli státu na trhu,“ řekl například tento týden v rozhovoru pro iDnes.cz bývalý guvernér ČNB a předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna Miroslav Singer.
Podle něj by stát mohl zlevnit určitě o několik korun, jít na nižší marži a tím vytvořit tlak i na zbytek trhu.
Babiš výzvy, že by stát měl na svých benzinkách zlevnit, odmítá. „Stát má cenu v průměru 45,50. Takže ten, kdo vede tyto řeči, asi nežije v Česku,“ reagoval Babiš v textové zprávě pro deník Aktuálně.cz.
Vedení Čepra i ÚHOS přitom tento týden naznačily, že stát může ceny na svých benzinkách klidně snížit. „Pokud dostane Čepro od akcionáře pokyn a bude to jeho přání, můžeme upravit cenovou strategii – výši marže. To se zatím nestalo,“ uvedl před týdnem pro Seznam Zprávy mluvčí společnosti Čepro Marek Roll.
Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže by dokonce Čepro mohlo benzin a naftu prodávat i se ztrátou. „Čistě z hlediska ochrany hospodářské soutěže platí, že pokud firma není v dominantním postavení, tak má v cenotvorbě naprostou volnost. Může tedy prodávat za podnákladovou či pod nákupní cenu nebo se zápornou marží,“ uvedl mluvčí ÚHOS Martin Švanda.
Za firmu s dominantním postavením se přitom obvykle považuje taková, jejíž tržní podíl je vyšší než 40 procent.
Čepro, které obchoduje s pohonnými hmotami, má na tuzemském velkoobchodním trhu zhruba třicetiprocentní podíl. Tržní podíl jeho čerpacích stanic EuroOil a Robin Oil je zhruba osm procent.
Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec nicméně tvrdí, že i státem vlastněné čerpací stanice se musí chovat s péčí řádného hospodáře. „Nemohou prodávat levněji, než za kolik nakupují. Stát tedy nemůže EuroOil nutit k politice, která by generovala ztrátu a ve výsledku poškodila daňového poplatníka,“ uvedl Žurovec pro deník Akutálně.cz.
Navíc neobchodní jednání by podle něj mohlo vést ke kolapsu a nedostatku paliv na benzinových pumpách.
Vláda bude o situaci jednat na pondělním zasedání. Ve hře je regulace marží, ale i další opatření. Ministryně financí Alena Schillerová už dřív řekla, že „žádný krok není vyloučen“. Zatím ministerstvo financí na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje jen monitoringem marží prodejců pohonných hmot.
Některé státy už nečekaly a rozhodly se jednat. Například Polsko sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty z 23 procent na osm a zavede maximální ceny paliv.
Polský ministr financí Andrzej Domański uvedl, že rozhodnutí Polska snížit DPH na pohonné hmoty bude stát 900 milionů zlotých (5,2 miliardy Kč) měsíčně. Náklady na snížení spotřební daně se odhadují na 700 milionů zlotých měsíčně.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Sledujte online přenos ze semifinále tenisového turnaje v Miami mezi Jiřím Lehečkou a Arthurem Filsem z Francie.



Tenistka Kateřina Siniaková s americkou parťačkou Taylor Townsendovou postoupily do finále turnaje v Miami. Kanadsko-brazilský pár Gabriela Dabrowská, Luisa Stefaniová porazily 4:6, 6:4, 10:3 a o víkendu mohou získat i druhý titul z prestižní dvojice Sunshine Double.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.