Kdo po Moravcovi? Ve hře je několik překvapivých jmen, která můžou pořad převzít

Konec Václava Moravce v České televizi postavil vedení zpravodajství do složité situace. Přestože letitý spor zjevně k podobnému rozuzlení směřoval, management ČT ho neočekával. Tomu podle informací deníku Aktuálně.cz odpovídá napjatá atmosféra uvnitř redakce a hledání toho, jak situaci optimálně vyřešit.

„Náš čas se naplnil a stejně tak se naplnil můj čas v České televizi (ČT) po více než 21 letech,“ oznámil v neděli Václav Moravec na konci svého pořadu. Svůj odchod zdůvodnil tím, že za současných podmínek už není schopen garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí podle kodexu ČT. Svůj konec oznámil v přímém přenosu divákům, stejně jako svým nadřízeným.

Konec Moravce v České televizi tak postavil vedení zpravodajství do složité situace. Přestože letitý spor mezi moderátorem a vedením zjevně k podobnému rozuzlení směřoval, management ČT ho neočekával. Tomu podle informací Aktuálně.cz také odpovídá napjatá atmosféra uvnitř redakce a hledání optimálního řešení celé situace.

Klíčem k pochopení odchodu Václava Moravce a k hledání jeho nástupce je především dlouholetý spor, který mu předcházel. Jeho podstatou není ani tak šéf SPD Tomio Okamura, který nebyl roky pozván do Otázek Václava Moravce, jako především konflikt o povahu a charakter novinářské práce v mediích veřejné služby mezi Moravcem a ředitelem divize zpravodajství a publicistiky ČT Petrem Mrzenou.

I proto lze vcelku realisticky očekávat, že jedním z klíčových požadavků na jeho nástupce bude mimo jiné jednoznačná poslušnost a loajalita ke všemu, co Mrzena ztělesňuje.

Vedení musí s něčím přijít

V danou chvíli podle informací Aktuálně.cz v každém případě nepanuje uvnitř redakce poklidná atmosféra. Přesto je skoro jisté, že vedení ČT v řádu dnů oznámí, jakým způsobem bude šlamastyka vyřešena. To nám ostatně potvrdil i tiskový mluvčí ČT Michal Pleskot: „Situace kolem nedělního diskusního pořadu se v tuto chvíli řeší. Zatím je předčasné cokoliv více komentovat. Jakmile bude jasno, oznámíme to.“

Předně: vedení zpravodajství a publicistiky musí s něčím přijít. Ostatně vysílací okno s nedělní diskusí je stále na programu ČT. V opačném případě by totiž na sebe management prozradil, že situaci, která nastala, nepředjímal, že je zaskočený a neví, jak reagovat. To by ovšem bylo zásadní manažerské selhání.

A podle našich informací je nyní ve hře několik scénářů. Otázka ovšem je, zda Česká televize najde narychlo řešení, které bude dlouhodobé, anebo zda bude preferovat nějakou přechodnou variantu.

Kubal nebo Řezníček

Dočasné řešení by mohlo spočívat v tom, že vlajkový diskusní pořad ČT bude tři nebo čtyři neděle moderovat například Michal Kubal. Nebo Martin Řezníček – ten by mohl být její tváří možná i dlouhodobě.

Problém ovšem je, což neplatí jenom o něm, ale také o Michalu Kubalovi, že patří mezi tváře jiných zpravodajských nebo diskuzních pořadů veřejnoprávní televize – oba moderují Události, Řezníček navíc Duel ČT24. Jenomže nikde jinde ČT nejspíš brát nemůže.

Peroutková či Kručinská

Podobně jsou na tom Jana Peroutková nebo Tereza Kručinská. I je si lze na místě Moravce představit. A to v případě, že se vedení České televize dopracuje k úvaze, podle které by bylo užitečné, aby ve svém hlavním diskusním pořadu preferovalo ženu.

Mimo jiné by to byl také elegantní způsob, jak se viditelně odlišit od více než dvě dekády dlouhé a výrazné éry Václava Moravce.

Duel ČT24

Podle některých interních hlasů se nabízí i jiné, svým způsobem logické a vcelku přirozené řešení. To by spočívalo v tom, že na nedělní dopoledne management České televize přesune jiný diskusní pořad: Duel ČT24, který se vysílá v tentýž den pozdě večer a v jehož moderování se střídají Martin Řezníček a Jana Peroutková.

Nová tvář zvenčí

Nakonec si lze – byť nejspíš jako krajní řešení – představit, že ČT osloví někoho zvenčí: podle některých zdrojů by to mohla být moderátorka úspěšného podcastu Ptám se já Marie Bastlová ze Seznam zpráv nebo Světlana Witowská, která v ČT působila do roku 2022. Ta je nyní v angažmá v Českém rozhlase, kde moderuje pořad Osobnost Plus. Ani jedna ale podle informací Aktuálně.cz konkrétní nabídku zatím od ČT neobdržela.

Jako o vyloženě „divoké kartě“ se pak v zákulisí hovoří o angažmá Dalibora Balšínka z Echa24. O něm lze říci zejména to, že se vyžívá v opozici vůči mainstreamu. A faktem je, že se poslední dobou na obrazovkách ČT24 vyskytuje relativně často. A podle všeho by s ním byli spokojeni kromě jiných i radní okolo Pavla Matochy – ideově jsou totiž z dost podobného těsta.

Pravděpodobnější ale přece jenom je, že Česká televize situaci vyřeší nějakým méně kontroverzním způsobem. A sáhne spíše do vlastních řad.

Spor o Okamuru

Přestože navenek, a odpovídá tomu většinový výklad a intepretace kauzy, působil konflikt mezi Moravcem a vedením ČT tak, že šlo o zvaní, či nezvaní předsedy SPD Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce, jeho jádro a podstata spočívala v něčem podstatnějším. Šlo o princip a metody novinářské práce Petra Mrzeny a jeho „pravé ruky“ Michala Kubala.

Moravcovo odůvodnění, že není schopen dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule Kodexu ČT, lze totiž vnímat také jako kritiku toho, jak zpravodajství veřejnoprávní televize vedou právě Mrzena s Kubalem.

Vlivný člen Rady ČT Pavel Matocha se ostatně před nedávnem na svých sociálních sítí pustil do výčtu splněných úkolů, se kterými mu zjevně pomáhal právě ředitel zpravodajství. Jak loni v rozhovoru pro týdeník Respekt řekl bývalý generální ředitel ČT Jan Souček, Mrzena se totiž za zády svého nadřízeného s Matochou stýkal.

„Došlo mi, že spolu Matocha a Mrzena čile konverzují o interních tématech, když začal Matocha letos po novém roce intenzivně tlačit na Moravcův konec. Pak mi vyčetl, že jsem to já, kdo Moravce chrání. Že ví, že už v listopadu Mrzena navrhl v rámci rozpočtových škrtů mimo jiné i konec Fokusu Václava Moravce a že jsem to tehdy smetl ze stolu. A že to ví od Mrzeny,“ prohlásil Souček.

„Fridrichová skončila, teď se řeší Moravec…“

Matocha pak loni na podzim napsal na své sociální sítě toto: „Petr Dvořák nebyl znovu zvolen, Zdeněk Šámal skončil s ním, Jan Souček přišel o 90 procent odměn a byl odvolán, Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad (ve srovnání s Událostmi), teď se řeší Václav Moravec…“

Pokud byl ovšem Jan Souček před svým odvoláním z čela ČT kritizován za některé své kroky v pozici šéfa veřejnoprávní televize, je potřeba zdůraznit, že jejich reálným vykonavatelem ve zpravodajské a publicistické redakci byl právě Mrzena. A jsou mezi nimi také ty, o kterých se shodou náhod Matocha zmiňoval ve svém postu na sociálních sítích.

Jen pro připomenutí: už v prosinci roku 2023 ČT oznámila, že v její hlavní zpravodajské relaci Události skončí moderátor Jakub Železný, předloni na sklonku letních prázdnin vedení ČT ukončilo výrobu pořadu 168 hodin s Norou Fridrichovou. V České televizi za Mrzeny skončili třeba také investigativní novináři Jiří Hynek a Ondřej Stratilík (nyní redaktor Aktuálně.cz).

Loni na jaře pak byla přechodně pozastavena výroba pořadu Fokus Václava Moravce. Následovalo odvolání Součka z pozice generálního ředitele a volba jeho nástupce. Do té se mimo jiné přihlásil právě Mrzena. A nejen že neuspěl, její průběh se pokusil ovlivnit také tím, že rozesílal textové zprávy některým radním.

Nabádal v nich členy kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, aby nevolili jednoho z favoritů volby Milana Fridricha. Ten se totiž v rámci veřejného slyšení nechal slyšet, že pokud jde o redakci zpravodajství České televize, nemá nikdo nic jisté. A Mrzena si to nejspíš vysvětlil tak, že se to týká i jeho.

A kritika se na Mrzenu a jeho kolegy ve vedení snáší také kvůli kumulaci funkcí ve zpravodajství. Celé redakci totiž vedle něj velí už zmíněný Michal Kubal, který je nejen šéfredaktorem zpravodajství a publicistiky, ale také moderátorem Událostí a občasným autorem rozhovorů s „lukrativními“ hosty. Něco podobného lze říct o Martinu Řezníčkovi, který je jeho zástupcem.

Jako klíč k pochopení celé situace uvnitř redakce zpravodajství, což souvisí také s tím, kdo nahradí Václava Moravce, se tedy může jevit požadavek maximální loajality všech jejích členů směrem k Mrzenovi a jeho spojencům. Důkazem může být nedávno oznámený odchod Barbory Kroužkové z ČT, která se loni v létě nepodepsala pod dopis, jenž vznikl ve zpravodajství veřejnoprávní televize po volbě generálního ředitele právě na podporu Mrzeny.

(Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.)