„Ještě půl mega.“ Rekonstrukce volby ředitele ČT, která měla ukončit éru Dvořáka

Tak zní klíčová pasáž nahrávky, kterou na konci minulého týdne zveřejnil server Forum 24. Na ní spolu údajně mluví dva členové Rady ČT – Pavel Matocha a Roman Bradáč –, patrně o volbě generálního ředitele České televize. O které přesně, z nahrávky jednoznačně nevyplývá.

Roman Bradáč a Pavel Matocha byli přítomni u dvou posledních výběrů šéfa ČT. Stejně jako Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý – všichni čtyři svůj mandát v Radě ČT obhajují a lze je označit za favority.

Související

„Nepřijatelné.“ Babiš chce mít jasno: je podezřelá nahrávka k volbě šéfa ČT pravá?

Připomeňme si, co se odehrálo v uplynulých dnech.

„Zní to jako já, ale úplatek jsem nepřijal“

Radní Bradáč zprvu v rozhovoru pro Forum 24 potvrdil, že hlas na nahrávce sice zní jako jeho, odmítl ale, že by přijal peníze za hlasování ve volbě šéfa ČT. Následně společně s Matochou pravost nahrávky odmítli a podali kvůli ní trestní oznámení. Že by byli zapleteni do korupčního jednání, oba popírají. Jde podle nich o kampaň, která má ovlivnit probíhající volbu šesti členů Rady ČT. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) dal každopádně najevo, že jde o závažnou věc a pravost nahrávky bude nutné prověřit – do té doby se volba radních ČT neuskuteční.

Související

„Až do hořkého konce.“ Bývalý šéf ČT Souček hodnotí vyhlídky Moravce i celé televize

Pokud se nicméně nakonec prokázalo, že nahrávka zachycuje jejich skutečný rozhovor týkající se volby ředitele ČT, nabízí se otázka, zda jde o volbu v roce 2023, kdy byl do čela ČT vybrán Jan Souček, anebo o tu loňskou, kdy ho vystřídal Hynek Chudárek.

A tady by jedinou logiku dávala možnost první. Klíčovým cílem části tehdejší Rady ČT totiž bylo nedopustit, aby svůj mandát obhájil Petr Dvořák (ředitel ČT v letech 2011 až 2023).

Volba proti Dvořákovi

Že byl nakonec zvolený Jan Souček, byla do jisté míry souhra okolností. Volba ředitele ČT v roce 2023 totiž byla jednoznačně volbou proti Dvořákovi. Někteří mohli být jeho odpůrcem z ideologických důvodů, v radě tou dobou sedělo také několik bývalých zaměstnanců ČT, kteří se s ním v minulosti mohli rozejít ve zlém a pak si při volbě tak trochu vyřizovat osobní účty. Další si prostě mohli myslet, že by pro ČT nebylo šťastné, pokud by ji někdo vedl už třetí funkční období v řadě.

Situace před volbou generálního ředitele byla vcelku přehledná, přičemž dlouho nebylo jasné, zda se radním podaří vůbec někoho zvolit. Zjevné také bylo, že Dvořák nebyl favoritem. V danou chvíli pracoval mimo jiné právě s tím, že nikdo zvolen nebude a že to zvýší jeho šance na zvolení v dalším kole a především za jiné konstelace. Nestalo se.

Související

„Není to důvěryhodný zdroj.“ Macinka a spol. reagují na podezření z korupce v Radě ČT

Rada ČT byla tou dobou – a v zásadě to platí dodnes – rozdělená do tří bloků. První z nich tvořila skupina radních okolo Pavla Matochy. Ten od svého nástupu do Rady ČT v roce 2020 systematicky a transparentně vystupoval jako jednoznačný kritik všeho, co ztělesňoval Petr Dvořák. V tomto ohledu bylo naprosto jasné, jaký cíl sleduje. Jeho klíčovými spojenci tehdy byli Roman Bradáč, Luboš Xaver Veselý, Jiří Šlégr, Vladimír Karmazín a Petr Šafařík.

Druhou skupinu radních tvořili spojenci Vlastimila Ježka, kteří naopak tak či onak dávali najevo, že budou ve volbě preferovat Dvořáka. Mezi ně patřili Martin Doktor, Tomáš Řehák, Milada Richterová a René Kühn. Třetí – a pro volbu generálního ředitele klíčovou – skupinou byli radní okolo předsedy Rady ČT Karla Nováka. Kromě něj do ní patřili Ladislav Mrklas a Ilja Racek. Posledním, patnáctým členem Rady ČT byl tehdy Tomáš Samek.

Přestože je volba v principu tajná, lze na základě jiných hlasování, a především s ohledem na svědectví několika tehdejších členů Rady ČT, vcelku věrohodně rekonstruovat, jak kdo hlasoval. Jan Souček tehdy volby vyhrál až ve třetím kole. Pro jeho zvolení byl přitom klíčový postup radních okolo Karla Nováka, kteří v jistý moment uzavřeli spojenectví s Pavlem Matochou. A to přesto, že Novák podle několika svědectví Dvořákovi slíbil, že ho bude volit.

Související

Osobní útoky i arogantní chování. Odchody z ČT kvůli šéfovi zpravodajství se množí

Jednotlivá kola tehdejší volby skončila takto: v prvním kole, kterého se zúčastnilo pět finalistů, obdržel Jan Souček osm hlasů a Petr Dvořák pět hlasů. Jeden hlas získal Martin Konrád, zbylí dva kandidáti (Pavel Hřídel a Jan Štern) ani jeden. Do dalšího kola postoupili dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – tedy Souček a Dvořák.

Ve druhém kole bral Dvořák šest hlasů, Souček ale už devět. Ke zvolení mu tak scházel jeden hlas. V tom třetím jich ale nakonec obdržel jedenáct. Kromě šesti hlasů od radních okolo Pavla Matochy a tří hlasů od těch, které lze označit za spojence Karla Nováka, mu desátý hlas dodal Tomáš Samek. A jedenáctý, když už bylo jasné, jak volba dopadne, i Tomáš Řehák, který podle našich informací nechtěl, aby měl nový ředitel mandát od minimálního počtu členů rady.

Jádrem úspěchu Matochy a jeho skupiny radních (ještě jednou: kromě něj do ní patřili Xaver Veselý, Bradáč, Šlégr, Karmazín a Šafařík), kteří nechtěli dopustit, aby v čele ČT pokračoval Dvořák, byl manévr, díky kterému postupovali v bloku s Novákem, Mrklasem a Rackem.

(Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT)

Mohlo by vás zajímat: Politická šikana: Motoristé nepředvedli nic, jen kopou. Macinka brečí o pozornost